V Evropě byl loni zaznamenán významný pokles detekcí viru chřipky a každoroční chřipková epidemie se nekonala. Čím si to vysvětlujete?
Covid-19 i virus chřipky jsou primárně přenášeny aerosolem. Je nepochybné, že přijatá hygienická opatření, jako je nošení roušek, uzavření škol a obchodních center, případně omezení pohybu, má vliv i na šíření viru chřipky a ostatních respiračních virů. V oblasti teorií se objevuje i domněnka, že koronavirus prostě obsadil teritorium a ostatní viry neměly šanci.
Hrozí letos v zimě souběh onemocnění covid-19 a chřipky?
Touto otázkou se zabývá řada odborníků a odpověď na ní není vůbec snadná. Já mohu jen spekulovat, že tato eventualita je možná. Bude samozřejmě záležet i na rozsahu protiepidemických opatření a na frekvenci výskytu koronavirové infekce.

Podle WHO je cílem 75% proočkovanost rizikové populace proti chřipce. V České republice je ale ve srovnání s jinými zeměmi západní Evropy stále velmi nízká a nedosahuje ani 10 %. Co se skrývá za termínem riziková populace?
Rizikovou skupinou se rozumí občané nad 65 let, lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, jater nebo diabetici, dále jsou to pacienti po odstranění sleziny a po transplantaci krvetvorných buněk. Můžeme sem rovněž zařadit osoby s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému.
Těhotné ženy by se měly mít více na pozoru. Může mít prodělaná chřipka závažný dopad na plod?
Ano, chřipka může mít výrazný dopad na plod, a to zejména v prvních 3 měsících těhotenství, kdy se rýhuje vajíčko a tvoří se všechny orgány. Chřipkový virus může vést k rozštěpovým vadám či deformacím, ale může vést také k potratu plodu. V dalších měsících chřipka přináší riziko předčasného porodu.

V Poslanecké sněmovně PČR se aktuálně řeší novela zákona, která zlepšuje postavení pojištěnců a rozšiřuje jejich nárok na úhradu vakcín. Kterých vakcín se to týká a proč je podle vás nutné zmíněnou novelu přijmout?
Nárok na úhradu z veřejného zdravotního pojištění se rozšiřuje o vakcíny proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B pro pojištěnce ve věku od 14 do 15 let. Další hrazenou očkovací látkou je očkování proti lidskému papilomaviru, který způsobuje například rakovinu hrdla děložního a dále je to vakcína proti klíšťové encefalitidě u lidí nad 50 let. V neposlední řadě očkování proti rotavirům, které způsobují u kojenců těžká průjmová onemocnění. Navíc tato vakcína navozuje buněčnou imunitu. Vždy je levnější aplikovat vakcíny, než léčit prodělávaná onemocnění. Aplikace těchto vakcín však musí být založena na dobrovolnosti.
Na trhu se objevuje řada přípravků na posílení imunity. Nejde jen o reklamní trik? Mají doplňky stravy zasloužené místo v domácí lékárničce?
Pravda je, že při vyvážené stravě s přírodními vitaminy není zapotřebí užívat doplňky stravy. Přesto jsou v každé lékárničce, a to i v té mé, doplňky v podobě vitaminu C, hlívy ústřičné, vitaminu D a koenzymu Q10. Určitě neuškodí a vedou i k dobrému pocitu, že se o své zdraví dobře staráme.

Někdy se říká, že méně je více a že přehnaná péče může imunitu paradoxně oslabovat. Jak správně podpořit imunitu u nejmenších?
Dobrým základem pro imunitní systém dítěte je kojení, protože přes mateřské mléko se přenášejí protilátky, které dále stimulují imunitu miminka. Kojení také chrání dítě před mnoha nemocemi. Imunitní systém dítěte dále podpoří pohyb, spánek a obecně pak zdravá strava. Vitamin D v prvním roce života je naprostou samozřejmostí, stejně tak ochrana dětí před pasivním kouřením.
Řada lidí nachlazení, jak se říká, přechodí, protože se necítí nijak zvlášť oslabení a nechtějí nebo nemohou jít na nemocenskou. Může mít přechození nějaké závažné následky?
Nachlazení je virové onemocnění horních cest dýchacích, které mívá obvykle lehký průběh. Při přechození nedáme tělu šanci na odpovídající reakci imunitního systému, která by měla vést k uzdravení. Samozřejmě pak mohou nastat komplikace, a to jak lehké, tak vážné. Z těch lehčích bych jmenovala zánět průdušnice či průdušek, z těch těžších pak zápal plic či onemocnění srdečního svalu, tzv. myokarditidu, která může vést až k úmrtí. Nutno zdůraznit, že přecházením nachlazení oslabujeme imunitní systém a to pak snadno vede k dalším a dalším infekcím, které mohou přejít do chronicity. V neposlední řadě nakazíme další lidi ve svém okolí, třeba kolegy v pracovním kolektivu.
MUDr. Alena Dernerová (1958)
Je českou lékařkou a političkou. Absolvovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy. Je držitelkou ceny Františka Kriegla Nadace Charty 77 za boj proti korupci a ceny za statečnost Svazu českých lékařů a lékařského odborového klubu ČR.