Pokud se lidé rozhodnou nemoc přechodit, riskují řadu závažných zdravotních komplikací od zánětu srdečního svalu po zápal plic, které mohou v některých případech končit až tragicky. Ročně totiž v České republice na komplikace spojené s chřipkou umírá až dva tisíce šest set osob.

„V ordinaci nám na podzim takřka denně sedí pacienti, kteří chtějí přebít příznaky chřipky a chodit dále do práce. Mají pocit, že se bez nich kolegové neobejdou, nechtějí přijít o peníze, nebo se naopak bojí, že by jejich nepřítomnost mohla šéfa přimět k úvaze, zda jsou opravdu potřeba. A tak se velmi často stává, že zatímco by se nemoci poměrně rychle zbavili bez antibiotik a dalších komplikací jen tím, že by si šli domů lehnout, přepínají své síly, ignorují nemoc a pak se vracejí s mnohem horšími komplikacemi," řekl předseda Mladých praktiků a praktický lékař Norbert Král.

Pokud má nemoc nekomplikovaný průběh, pomohou léky srážející teplotu případně léky proti bolesti a uvolnění dýchacích cest. Pokud se k chřipce přidá bakteriální infekce, musí lékař nasadit antibiotika. „Rozdíl mezi nachlazením nebo lehčí virózou a chřipkou pozná opravdu každý. S chřipkou člověk trpí horečkami, má problém ujít několik metrů, bolí jej všechny svaly v těle, je velmi slabý, přesto lidé i s těmito příznaky dokáží dát přednost pracovnímu výkonu. Například matka či otec samoživitel si zkrátka tři dny zadarmo v posteli nechce dovolit," upřesnil Král.

Virus chřipky dokáže v oslabeném těle napáchat nedozírné škody, kromě plic a průdušek, hrtanu či svalů napadá často srdce. Má na svědomí záněty srdečního svalu, osrdečníku či může poškodit chlopně, které pak nefungují, jak mají. Praktičtí lékaři se setkávají také s případy zánětu mozkových blan způsobených virem chřipky. Mezi ohrožené skupiny, u nichž hrozí, že se chřipka projeví hůře, než u zdravých jedinců, patří děti, lidé nad 65 let, pacienti po transplantacích orgánů, diabetici, astmatici či kardiaci.

Superinfekce

„V extrémním případě může jedna taková přechozená chřipka způsobit až selhání srdce či superinfekci. Měl jsem jeden případ poměrně mladého člověka, sportovce, který nikdy nemarodil. Bohužel přechodil těžkou virózu a oslabené tělo poté napadla superinfekce, dostal bakteriální zánět plic a zemřel," varoval Král. Podle něj platí, že přecházení nemocí včetně chřipky se sčítá a tělo si je pamatuje. „Tudíž když člověk v mladším či středním věku pravidelně přechází jedno nachlazení za druhým, o pár let později mu vše tělo s největší pravděpodobností vrátí," dodává Král. Jak sám uvádí, v dnešní době je už naprosto běžné, že lidé chodí do práce se záněty močového měchýře a běžnými virózami. A to je postupně oslabuje. „Samozřejmě, velkou roli hraje, jakou má daný jedinec imunitu, a jaký životní styl. Pokud pracuje 14 hodin v kuse, nejí a téměř nepije, pak se není čemu divit, že se u něj bude virům líbit," uvedl.

„Doporučujeme lidem, aby se proti viru chřipky očkovali. Češi mají obecně velkou nedůvěru k očkování, ale je to škoda naočkovaný člověk chrání nejenom sebe, ale i své okolí. Naštěstí se situace pomalu zlepšuje, jenom u nás v ordinaci očkujeme každoročně proti chřipce o zhruba padesát lidí více než minulý rok," vypočítal Norbert Král.

Pokud už jedince virus chřipky napadne, praktičtí lékaři doporučují velmi známé, ale stále účinné postupy jak se s chřipkou vypořádat: více pít voda odplavuje škodliviny. Ideální jsou bylinné čaje s citrónem a medem. „Nemocní by měli být ohleduplní k okolí a vyvarovat se větší společnosti, nechodit do kina nebo velkých nákupních center," uzavřel Král.

Chřipka v údajích
- V průměru každý rok v České republice zemře až 2661 osob v souvislosti s chřipkou z jakékoli příčiny a až 1752 osob v důsledku selhání oběhového systému. 
- Celosvětově zemře na následky onemocnění chřipkou 1500 - 2000 lidí na každých 10 milionů lidí, což znamená, že v souvislosti s chřipkou zemře na světě každý rok 250 000 - 500 000 lidí.
- Přibližně dvě procenta všech celosvětových úmrtí ročně je možné považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou.

Současný stav proočkovanosti v ČR:

- V současnosti se u nás nechá očkovat pouze 5 % lidí.
- U osob starších 65 let je proočkovanost 20 - 23 %.
- U osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19 20 %.
- Například v roce 2003 bylo naočkováno pouze 7,3 % populace.
- Proočkovanost je v ČR mnohem nižší než určují cíle Světové zdravotnické organizace (WHO).

Efektivita očkování:

- Očkování proti chřipce má až 89% účinnost.
- Očkování proti chřipce u zdravých dospělých osob v 70 90 % zabrání onemocnění. U starších osob snižuje hospitalizaci pro pneumonii a chřipku o 30 70 % a riziko úmrtí snižuje až o 80 %.

Celkový počet nakažených:

- Na celém světě ročně onemocní chřipkou přibližně 10 15 % populace. V době pandemie to však může být 40 50 % populace.
- Odhaduje se, že celosvětově onemocní závažnou formou chřipky každý rok 3 až 5 milionů lidí. Z toho 250 000 až 500 000 lidí zemře.
- V České republice chřipkou každoročně onemocní 10 30 % populace, například V USA je to 5 20 % populace.
- Pokud srovnáme výše uvedená čísla z USA a ČR, jasně dokazují fakt, že v USA je mnohem vyšší proočkovanost populace, proto chřipkou onemocní méně lidí než v ČR.
- Například v sezóně 2004/2005 onemocnělo chřipkou v České republice 1 552 000 lidí, jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.