Více pacientů s lehkými depresemi a úzkostnými poruchami zaznamenal i brněnský psychiatr Richard Barteček. „Populace stárne a pacienti vyššího věku jsou více náchylní k depresím. Navíc žijeme v době informačního přetížení, na což není naše tělo zvyklé. Na tuto situaci reaguje třeba úzkostí,“ vysvětlil.

Afektivní poruchy
- Příklady poruch: úzkosti, deprese, sebevražedné myšlenky, smutná nálada
- Pacienti 2016: 11 860
- Pacienti 2017: 12 472
Podle Bartečka lékaři častěji předepisují i antidepresiva. „Lidé méně zkouší jiné způsoby léčby. Třeba psychoterapie je časově náročnější. Celkově vzrůstá množství předepisovaných léků,“ uvedl odborník.
Aplikace poradí, co dělat
První pomoc při záchvatu paniky či úzkosti poskytne aplikace Nepanikař, kterou vymysleli studenti brněnského Vysokého učení technického. Ukáže uživateli, co má při výkyvu nálady dělat. „Proti úzkosti pomáhají dechová cvičení. Při panickém záchvatu se osvědčilo počítání příkladů, odvede pozornost od pocitů dušnosti či omdlévání,“ sdělila spoluautorka Veronika Kamenská.
Lidé se sklony k sebevraždě si v aplikaci vytvoří i záchranný plán. V krizi je upozorní, že mají kontaktovat třeba své blízké.
