Nemoci srdce a cév jsou problémem pro celou vyspělou Evropu. Každý rok na ně zemře přes 17 milionů lidí, znamená to jedno úmrtí na infarkt každou minutu a jednu koronární příhodu každých 26 sekund.

V ČR od roku 1970 úmrtnost na infarkt klesla, přispěla k tomu podle Vrablíka vedle léčby také prevence. Zároveň ale stoupají počty lidí s chronickými nemocemi srdce a cév. Přibývá hospitalizovaných i pacientů pod dlouhodobým lékařským dohledem. „Důležité je vzdělávat pacienty a přesvědčit je o nutnosti úpravy životního stylu, který je přinejmenším stejně důležitý jako farmakologické léčba," řekl Vrablík.

K poklesu úmrtnosti na infarkt přispělo podle něj hlavně to, že se daří snižovat hladiny cholesterolu v krvi – na to mají vliv nové léky i změna životního stylu, do níž spadají i změny v jídelníčku, ve kterém ubývá nezdravých živočišných tuků ve prospěch tuků rostlinných, stoupá podíl bílého masa, ovoce i zeleniny.

Rizikové faktory

„I přes tento příznivý vývoj i nadále zůstává skladba hlavních rizikových faktorů, které stojí za 90 procenty všech koronárních případů, naprosto stejná – vysoký tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, obezita, kouření, nestřídmé pití alkoholu, nedostatek pohybu a špatná skladba potravin," upozornil Vrablík.

Většina rizikových faktorů oběhových onemocnění nemá dlouho žádné projevy, vysoký cholesterol či tlak „nebolí". Prvním viditelným projevem může být až akutní infarkt. Pacienti i po úspěšné léčbě infarktu mají doživotně vyšší riziko jeho opakování.

„Právě proto představuje aktivní snaha o zjištění rizikových faktorů a jejich ovlivnění zásadní krok k úspěchu preventivních opatření," shrnul Vrablík a připomněl, že na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři by lidé měli chodit ve dvouletých intervalech. Kontakty na pracoviště preventivní medicíny najdou lidé nově na www.prevence4U2.cz.