Preventivní prohlídky prsů využívá stále jen polovina žen

Například v Nemocnici Na Bulovce se v současné době léčí osmadvacetiletá pacientka, ve Fakultní nemocnici v Motole mají řadu pacientek ve věkové skupině 20 - 25 let. A nově i dvě osmnáctileté slečny.

Nádor po porodu

„Dosti prognosticky nepříznivou skupinu tvoří i pacientky s nádorem, který vznikne v mladším věku během těhotenství či těsně po porodu, v době laktace. Aktuálně to za naši nemocnici představuje osm pacientek," řekla Pražskému deníku Pavlína Danková, tisková mluvčí FN Motol.

17 000 nemocných

Podle Národního programu screeningu karcinomu prsu, který probíhá v České republice už od roku 2002, zachytili lékaři zhoubný nádor u 17 000 žen z 1,7 milionů, které podstoupily vyšetření.

„Tato čísla znamenají, že 54 procent žen v cílové populaci 45 69 let se nechalo vyšetřit. Každým rokem toto číslo stoupá. Ale pořád z toho vyplývá, že ta druhá půlka bohužel nechodí, ač na to má ze zdravotního pojištění nárok," sdělil Petr Váša, primář mamocentra Ústecké polikliniky.

Dobrou zprávou pro ženy však je, že se mohou zadarmo vyšetřit i daleko dříve. Například Odborová zdravotní pojišťovna či Česká průmyslová zdravotní pojišťovna hradí mamografický screening již od 40 let, Všeobecná zdravotní pojišťovna zase do konce listopadu připravila pro své klientky bonusový program Zdravý život VZP, v rámci kterého proplácí vyšetření nejen mamografické, ale i sonografické pro mladší ročníky.

Alena Aksamitová, pacientka, která před dvěma roky onemocněla rakovinou prsu, řekla Pražskému deníku:

Pro přítele byla má rakovina zkouška odvahy. Vydržel. A vztah to posílilo

Naproti mně v Galerii Café Louvre sedí žena v zelených šatech a k tomu padnoucích stejně barevných náušnicích. Alena Aksamitová, které lékaři před dvěma roky diagnostikovali rakovinu prsu. Žena, které má být podle mých informací čtyřicet let. Ale to snad nemůže být pravda…

Na výstavě Vaše nejcennější foto máte spolu s dalšími šesti ženami fotografii vašeho prsa tak, jak ho viděli lékaři, když zjistili, že je tam nádor. Na informačním materiálu je pak u vás uvedeno, že před dvěma roky v době nálezu vám bylo 38. To ale není možné…

(smích) Ale je. Je to tak, teď je mi čtyřicet. Vždycky jsem asi vypadala mladší, i před nemocí. Takže to se nezměnilo. Co se však díky nemoci změnilo radikálně snažím se radovat ze života. Méně pracuji, více se bavím.

Co vás baví nejvíce?

Hraji v Krupce ochotnické divadlo, to je můj velký koníček. A pokud zbude čas, tak s přítelem lezeme na skalách.

Tak to asi hodně namáháte i prsní svaly…

Přesně tak. A právě díky lezení jsem si vlastně nahmatala tu osudnou bulku. Když lezete, tak vás hodně bolí prsní svaly. Jenže pak jsem zjistila, že mě bolí hlavně na jedné straně. Pohmatem jsem zjistila, že sval není úplně hladký. Postupem času to rostlo. Pomalu, ale rostlo. A ve fázi, kdy už mě to bolelo i bez jakékoliv zátěže, tak jsem si řekla A dost a musím si zjistit, co to je. A tím, že jsem šla včas, se to zachytilo v počátcích.

Jak dlouho trvalo, než jste od prvního nahmatání bulky šla k lékaři?

Tři měsíce. Šla jsem k mé gynekoložce, která mě poslala k mamologovi. A ten se zatvářil ošklivě.

Ošklivě?

Jo, ale jinak byl moc milý! (smích) Hned věděl, že je problém. A poslal mě na kliniku, za deset dní už jsem byla vyšetřená. Odebrali mi vzorek a po čtrnácti dnech se zjistilo, že je to rakovina. Od prvního kontaktu s doktorem jsem tedy do měsíce věděla, že je to pozitivní nález.

S vaším přítelem jste v době nálezu byla půl roku. Odvážila jste se mu o nálezu říci ihned po vyřčení ortelu od doktorů?

Nejsem člověk, který by něco odkládal nebo zamlčoval. Věděl to celou dobu, hned od začátku, když jsem šla na odběr. Uklidňoval mě nejen on, ale i maminka a okolí.

Po čtrnácti dnech pak mamolog znal výsledky. Šla jste k němu na kontrolu?

Volal mi. A řekl mi, že mi to nechce říci do telefonu, že mám přijet osobně. A to byla studená sprcha, kdy mi došlo, že je to rakovina.

Jak jste tuto zprávu oznámila příteli?

Řekla jsem mu, že mi volal lékař. A chce, abych výsledek slyšela až u něj osobně. Přítel z toho byl velmi špatný. Ale řekl, že to spolu vydržíme a že to určitě bude dobré. Držel mě celou dobu nad vodou. Myslím, že to byla velká zkouška. A pro něj zkouška odvahy. Vydržel. A náš vztah to velmi posílilo.

Stojíme u vaší fotografie prsu, na které je vidět nádor. Co cítíte, když se na ni díváte s dvouletým odstupem?

Hlavně mám potřebu o tomto tématu mluvit.

Lékaři hovoří o tom, že nikdy nemohou stoprocentně vyloučit, že se rakovina prsu ženě nevrátí. Když chodíte každé tři měsíce na kontrolu, s jakými pocity vcházíte do ordinace?

Jdu tam vždy s tím, že to bude v pořádku. Nepřipouštím si, že by se to mohlo vrátit.

Jak se vám změnily za ty dva roky priority?

Teď pracuji jako účetní klasických osm hodin, ale ráda bych v budoucnu měla půl úvazku. Chtěla bych méně pracovat a více se bavit. A také odpočívat. Aktivně. Miluji Řecko, kam se s přítelem rádi vracíme a kde lezeme. Hory a moře. Tak podle mě vypadá ráj.