V republice za rok onemocní touto nemocí okolo třiceti tisíc obyvatel, dvacet procent z nich nepřežije. Přitom by čísla nemusela být tak vysoká. „Existuje léčba, po které lidé mohou zůstat zcela bez následků,“ říká Richard PLNÝ primář neurologie v trutnovské nemocnici.

O jakou léčbu jde?
Tato metoda se nazývá trombolýza. Používá se při léčbě nedokrvení mozku, kdy krevní sraženina uzavře cévu a zastaví zásobování části mozku krví. V důsledku toho pak může postižená mozková tkáň odumřít. Při léčbě je aplikována účinná látka, která je schopná rozpustit sraženinu a obnovit průtok cévou, pokud se podá včas, a tím mozek zachránit. Tento typ mozkových příhod se nazývá ischemie a objevuje se v pětaosmdesáti procentech všech cévních mozkových příhod. Zbytek jsou naopak případy krvácení, kdy céva v mozku praskne. Na ty se tato léčba nevztahuje.

Kdy může v cévě krevní sraženina vzniknout?
Sraženina vznikne jako důsledek různých onemocnění. Existují rizikové faktory vzniku cévních mozkových onemocnění, zejména vysoký krevní tlak, pak také kouření, onemocnění srdce, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, obezita. Ty lze do určité míry ovlivnit zdravým životním stylem. Pak jsou rizikové faktory, které ovlivnit nelze, to jsou například různé vrozené poruchy srážení krve, kdy se krev více sráží a tím může spíše vzniknout v cévách sraženina. To se pak ovlivnit nedá.

Jak člověk pozná, že se právě u něj objevila mrtvice?
Nejčastějším projevem je náhlé ochrnutí končetin na jedné polovině těla spojené s poklesem koutku úst. Pak například zhoršení řeči nebo němota, poruchy zraku na jednom či obou očích, náhlá neobvyklá bolest hlavy, zvracení, silná závrať. Pokud máme u někoho podezření na mrtvici, měli bychom ho požádat, aby vycenil zuby nebo zvedl obě ruce. A pokud je jedna strana úst nebo ruka pokleslá, okamžitě volat záchrannou službu. Projevy nemoci mohou být různé podle intenzity od brnění po ochrnutí.

Kolik času má nemocný na to, aby se dostal k lékaři?
Čas je nejdůležitější faktor pro léčbu mozkových příhod. Léčbu trombolýzou lze dát do čtyř a půl hodiny od vzniku obtíží pacienta. Pak ji, až na výjimečné případy, už podat nelze. Setkáváme se s tím, že lidé mají obtíže a čekají doma, až je to přejde. Tím se ztrácí čas, který my máme na podání léku.

Mohl byste popsat, jak taková léčba probíhá?
V Trutnově je pro tyto případy vytvořený tzv. trombolytický protokol, což je přesně bod po bodu sepsaný postup, jak při onemocnění postupovat. Začíná to u lékařů v sanitách, kteří telefonují dopředu na neurologii, že vezou pacienta s podezřením na cévní mozkové onemocnění. V ideálním případě tedy už o vezoucím se pacientu víme. Neurolog ho vyšetří, provede EKG a krevní testy. Pak je odvezen na CT (pozn. počítačový tomograf mozku). Následně se zhodnotí stav pacienta a určí se, jestli se mu trombolýza podá. Pokud ano, je pacient léčen na lůžku určeném pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. Podání účinné látky do žíly pomocí infúze pak trvá jednu hodinu.

Jakých dosahujete výsledků při léčbě trombolýzou?
Oproti předchozím možnostem je o třicet procent vyšší šance, že člověk bude po léčbě bez následků, například ochrnutí. To se považuje za velké zlepšení. Ne každý je však vhodným adeptem na trombolýzu, jsou tady určitá vylučovací kritéria, například už zmíněný čas nebo krvácivé cévní mozkové příhody.

Kolik lidí jste měli možnost u vás takto léčit?
Letos jsme podali patnáct trombolýz, od roku 2006, kdy se v Trutnově léčba praktikuje, kolem třiceti. Důležité je, aby lidé o této možnosti věděli a přicházeli včas.

Šárka Hurdálková