Co pro vás znamenají bylinky?
Bylinky jsou něco jako zázrak. Rostou všude kolem nás, poskytují pyl či nektar hmyzu, mohou být potravou pro býložravce. Zároveň se stávají lékem z přírody, obklopují nás, voní a dělají svět svými barvami veselejší a barevnější. Jsou mým koníčkem i prací, a to považuji za největší štěstí.

Bez jakých bylinek už byste si svůj život nedokázala představit?
To je těžká otázka, asi zrovna bez těch, které aktuálně potřebuji. Je to vlastně takový bylinkový koloběh v každém cyklu ročního období. Jaro začíná pupeny a jarními plevely, ale i mladou kůrou. V tomto čase sbírám třeba dubovou kůru, abych si mohla připravit dubovky. Pak je pro mne důležité pohlídat pupeny černého topolu, které sbírám pro lidi, kteří se doléčují z boreliózy, dále pupeny břízy, ty potřebuji já na jarní detox a odvádění přebytečné vody z těla. Dále roste mladá kopřiva, ta je na všechno, bez ní by to zkrátka nešlo. Později potřebuji svízel na rozproudění lymfatického systému, květ černého bezu a lípu při nachlazení, třezalku na všechny chmury a také ženské bylinky, jako jsou kontryhel, měsíček, řebříček nebo plod drmku. Nesmím zapomenout také na kořeny, a to hlavně lopuchový, který pročišťuje krev od toxinů, pomáhá zlepšovat pleť a stav kůže, zrychluje látkovou přeměnu a působí diureticky, což oceníte hlavě při problémech spojených se zadržováním vody a s otoky. Snižuje ale i hladinu cukru v krvi a zmírňuje známky předčasného stárnutí. Nakonec je tu ještě přeslička rolní, tu by měl pít každý nad 40 let, říká se o ní, že je elixírem mládí. Ale úžasné jsou všechny bylinky.

Nezdravé jídlo a alkohol mohou za nemocná játra Čechů
Játra Čechů trpí, ničí je špatná strava a pití. Žloutenka slábne

Kolik léčivých bylin u nás v Česku vlastně máme?
V odborné literatuře se udává, že na našem území se v průběhu staletí k léčebným účelům užívalo asi 800 druhů léčivých bylin. V současné době se jich takto používá asi 200. Pro naše zdraví je vždy důležité sbírat jen ty rostlinky, které známe a o kterých víme, na co se používají, a to jak v prevenci, tak k přírodnímu léčení.

Léto pomalu končí, které bylinky je teď nejlepší sbírat?
Na konci srpna se zaměřuji na listy maliníku, ostružiníku a jahodníku, nezapomeňte, že musí být z lesa, ne ze zahrady. Rovněž sbírám semínka kopřiv, která jsou skvělým adaptogenem. Připraví nás na dobu podzimních chmur, lépe díky nim zvládáme stres a navíc dodají velké množství energie. Obsahují železo, kyselinu listovou a mnoho dalších vitaminů a minerálů důležitých pro imunitu. Poohlížím se také, kdy dozrají kaštany, ze kterých vyrábím masti na křečové žíly a oteklé nohy. Dobrý je i jeřáb ptačí, ten nakládám do tinktury, je zdrojem vitaminu C, pomáhá při revmatickém onemocnění a také je skvělý pro ženy, jelikož pomáhá vyrovnávat hladinu hormonů. Koncem srpna ještě stále můžeme sbírat řebříček, měsíček i třezalku a také tzv. „kuchyňské“ bylinky, jako jsou estragon, rozmarýn, tymián, máta, meduňka, dobromysl a šalvěj.

Jaká forma bylinek je při nemoci nejúčinnější?
Bylinky pomáhají v každé formě, jen je důležité vědět, co a kdy aplikovat. Čaje jsou úžasné a můžeme je používat jak na prevenci, tak k léčení, nebo při doléčování jako podporu při rekonvalescenci. Stejně tak pomáhají i tinktury. Jde o bylinu naloženou v alkoholu, což je rozpouštědlo a zároveň konzervant, díky čemuž proniknou účinné látky rychleji do krevního oběhu, a může tak například při bolestech hlavy zabrat dříve než čaj. Ale věřím, že všechny způsoby bylinek jsou pro nás velmi prospěšné, ať jsou to koupele, oleje, tinktury, sirupy, mazání nebo čaje.

Mořských ryb Češi sní třikrát méně, než je evropský průměr.
Rybí tuk jako lék. Čechům ve stravě chybí, krátí si tak život

S přicházejícím podzimem nás čekají různá nachlazení, chřipky a možná i opětovný nástup onemocnění covid-19. Lze si pomocí bylinek nějak vypomoci?
Doporučuji tužebník jilmový, je to vlastně bylinkový aspirin a působí protizánětlivě. Lichořeřišnice funguje jako přírodní antibiotikum, kořen echinacey zase posiluje obranyschopnost, což můžete využívat při prvních známkách nachlazení. Do tinktury nakládám také outkovku pestrou, což je dřevokazná houba obsahující hodně betaglukanů, které mají schopnost podpořit obranné reakce organismu a působí proti bakteriálním a parazitárním chorobám. Když už jsme nachlazení, je nejlepší mít po ruce květ černého bezu a květ lípy.

V době covidové pandemie se často doporučoval vitamin D. Obsahují ho i nějaké bylinky, které se v Česku dají najít?
Co se covidu týče, vitamin D je nezbytný, posiluje imunitní systém a hraje zásadní roli v lidském metabolismu. V rostlinné říši nám mohou pomoci houby v lese, avšak aby do sebe „nasály“ vitamin D, je potřeba je sušit na slunci, ne uměle v sušičce. A pak tady máme takový jarní zázrak, a to je borovicový pyl, na který si lidé spíše stěžují. Kdyby ovšem věděli, jaké má účinky, určitě by si ho nasbírali. Tento pyl obsahuje antioxidanty, které dokážou zmírnit zátěž imunitního systému tím, že hledají nebezpečné toxiny a potenciální patogeny a umějí je neutralizovat dřív, než mohou způsobit poškození nebo oslabení imunitního systému. Navíc obsahuje právě i vitamin D.

Říká se, že vše, co člověk potřebuje ke zdraví, najde v dosahu svého obydlí. Je to pravda?
Věřím tomu. Příroda nám ve svém koloběhu nabízí právě to, co pro každé období potřebujeme. V minulosti lidé dokonce věřili, že tam, kam si chodili „ulehčovat od moči“, jim vyrostla bylinka prospěšná pro jejich zdraví. Země si údajně diagnostikovala, co jejich tělo potřebuje a co mu chybí. Následně mu tedy vyrostla bylinka, kterou potřebuje. Kdo ví, co je na tom pravdy?

Ilustrační snímek
Zájem o alternativní medicínu roste. Lidé za ní chodí k léčitelům i lékařům

Na co bychom z moudrosti předků neměli zapomínat?
Na jednoduchost. Naši předci uměli využívat vše a nežili v nadbytku. Co potřebovali, to měli. Navíc uměli vše zužitkovat a v zahradě nic neleželo ladem. Dnes už se k tomu lidé začínají vracet, snaží se o bezodpadovou domácnost, kompostování biologického odpadu, chytání dešťovky, dřevěný popel z kamen se zase využívá jako hnojivo do záhonů. Možná nás teď covidová epidemie donutila přemýšlet trochu jinak a dělat „ty staré obyčejné věci“ jako kdysi. Já jsem třeba po dlouhé době vytáhla jehlice na pletení a znovu to učila mou dceru. Více jsme taky pekly a vařily, pracovaly na zahrádce. Takže i když covid byl a stále je velmi nepříjemná záležitost a mnohým zkomplikoval život, já si uvědomila, jak je důležitá soudružnost rodiny. To znamená i sdílení zkušeností a praktických dovedností – z matky na dceru, z prarodičů na vnoučata. To jsou ty kořeny, zkušenosti, tradice, které si rodina nese a dále předává. Naši předci žili více s koloběhem roku, na jaře byla velká příprava na to, aby na podzim dobře sklidili, v zimě se odpočívalo. Dnešní uspěchaná doba tomu nepřeje, všichni jedou na výkon a vše musí mít hned. Někdy je dobré mít méně, zpomalit, ale více si to užít.

Studovala jste i v Číně čínskou medicínu. Změnilo to váš pohled na bylinky?
Můj pohled na bylinky zůstal stejný, jen mě fascinovalo celé to propojení. Tradiční čínská medicína hledá příčinu – kořen nemoci, nepřekrývá jen její symptomy. Příčiny nemoci se pak ošetřují, a zároveň se jim snaží předejít. Hlavním principem je nastolení rovnováhy – harmonie organismu. Škodliviny je třeba z těla odvést, a to, co je dobré, v těle ponechat a posílit. Do okruhu dovedností patří fototerapie (léčení pomocí bylin), strava, akupunktura, cvičení qigong a masáže tuina. Co se bylinek týče, já preferuji místní, neboť věřím, že pro naše zdraví máme využívat bylinky, kořeny a plody, které nám tady rostou. Věřím, že jsme na ně více naladění a ony na nás.

Bylinkové tabletky

„Líbí se mi staré recepty a používané ingredience, například bylinný prášek z nasušených bylin spojený s medem. Vznikne tuhá pasta, ze které tvořím kuličky o průměru 1,5–2 cm, uložím je do skleničky, uzavřu a dám do lednice. Jakmile cítím, že na mě něco leze, kuličku vhodím do hrnku, zaliji vroucí vodou a rozmíchám. Bylinky v kuličce se rozpustí, jejich účinné látky se vyluhují do čaje a med jej zároveň osladí. Jsou to takové ‚bylinkové tabletky‘. Složení je většinou z květů a natí (černý bez, lípa, tužebník, dobromysl a list černého rybízu). Jsou účinné při nachlazení a k podpoře imunity,“ doporučuje Monika Golasovská Čechová.