„Dotazníkové šetření přineslo řadu důležitých a často překvapivých zjištění, a to v oblastech, kde jsme dosud měli informace jen částečné, či vůbec žádné. Mnohé informace jsou námětem k tomu, co zlepšit," řekla Michaela Ságová, lékařská ředitelka dialyzačních středisek.

Největšími a nejčastěji udávanými subjektivními stesky respondentů byly žízeň, nespavost a bolest. Ženy celkově udávají větší počet všech obtíží než muži. Nejčastěji upozorňují na bolesti pohybového aparátu. Téměř polovina pacientů uvedla, že jejich fyzická výkonnost se po zahájení dialyzačního léčení zhoršila. Depresivní nálady, úzkost a pocity beznaděje uvedlo 24,5 % pacientů. Většinou se jednalo o ženy a o pacienty věkové kategorii do 60 let.

„Bolest je jistě řešitelná, je však třeba vyloučit její nerozpoznanou příčinu. Žízeň souvisí s příjmem soli a těmto pacientů je třeba věnovat individuální edukační péči. Čtvrtina pacientů udává depresi. Na jednu stranu není nepochopitelné, že u pacientů se zátěží chronického onemocnění se deprese vyskytne, na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že je možné ji léčit," uvedla Ságová.

Celkem 90 procent pacientů uvedlo, že má dostatek informací o své nemoci a o tom, jak může ovlivnit výsledky své léčby. Nejvíce informací získávají od lékaře nebo od zdravotní sestry.

Průzkum proběhl v průběhu loňského roku v 73 dialyzačních střediscích a zapojilo se do něj na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu.