Kliknutím zvětšíteJak zveřejnil časopis Květy, odhaduje se, že asi 200 milionů lidí na celém světě trpí nějakou formou onemocnění štítné žlázy. Dvěma nejčastějšími jsou přitom hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy) a hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy), přičemž ženy jsou postiženy desetkrát častěji než muži.
Tělo vydané na milost štítné žláze
Poruchy štítné žlázy jsou staré jako lidstvo samo. Již v roce 1500 př. n. l. doporučovali faraoni prozřetelně „sůl z Dolního Egypta“ coby terapii strumy. Své současné pojmenování získala štítná žláza v roce 1656, kdy anatom Thomas Wharton přirovnal její tvar ke starořeckému štítu neboli thyreosu. V této době se již například v Číně hojně používaly mořské řasy (obsahují jód) k léčbě jejího onemocnění a praxe se rozšiřovala do mnoha zemí světa.
Ještě o století dříve poskytl první ilustraci štítné žlázy Leonardo da Vinci a v roce 1543 anatom Andreas Vesalius předložil její první anatomický popis a vyobrazení. O chirurgickou operaci se lékaři pokoušeli mnohem dříve, už okolo roku 990. Až do 19. století však zůstaly chirurgické zásahy velmi riskantní a vesměs neúspěšné.
Průlom nastal až s příchodem Theodora Kochera, který roku 1909 získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu právě díky výzkumu štítné žlázy.
Dnes se odhaduje, že u jedné z osmi žen se během života objeví problémy se štítnou žlázou. Potíže velmi často přicházejí s těhotenstvím či během menopauzy.
Nejčastějším postižením bývá celosvětově hypotyreóza, jejíž příznaky obvykle zahrnují únavu, pocit chladu, svalovou slabost a nevysvětlitelné přibírání na váze. Ve skutečnosti jsou však důsledky ještě závažnější.
„Štítná žláza ovládá téměř každou buňku v lidském těle,“ zdůrazňuje Cindy Sametová, profesorka chemie na Dickinson College v americké Pensylvánii, která se problematikou štítnice zabývá. „Lze říci, že štítná žláza je hlavním metabolickým řídicím centrem těla. Funkce mozku, srdce a ledvin, stejně jako tělesná teplota, růst a svalová síla (a mnohem více) jsou vydány na milost a nemilost právě funkci štítné žlázy.“
Incidence stoupá
Podle údajů ÚZIS ČR se v roce 2019 léčilo v tuzemsku s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc lidí. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů. „Odhadujeme, že další desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ,vole‘, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.
Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje více – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující být nemusí. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů, což si mnohé ženy (třeba v těhotenství či v menopauze) snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a lékaře nevyhledají.
A nejde jen o tato specifická období. Podle Americké endokrinologické asociace si například 60 procent lidí s onemocněním štítné žlázy svůj stav neuvědomuje. Včasnou diagnostiku, alespoň u nás, navíc komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů – šplhají se ke třem měsícům, častokrát i více.
„Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. Ale potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky, což by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy, a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta.
Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují. „Senioři obvykle mají i řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému člověku více škody než užitku,“ říká doc. Jiskra.
Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba. „Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 procent. Zbytek, tedy 95 procent, to má přesně naopak – obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků.“
Video: Jak zlepšit metabolismus a funkci štítné žlázy
Podle další odbornice, MUDr. Olgy Magnové z Pediatrické kliniky FN Brno, dnes pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle.
„Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky. Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes mezi základní a běžně dostupné vyšetření i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže spojené se štítnou žlázou. U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.“
Příčin je mnoho
Podle MUDr. Magnové je příčina endokrinních onemocnění široká a pestrá. „Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu, a ve svém důsledku může (ale nemusí) vést k poruše funkce štítné žlázy, ke změně její velikosti nebo struktury.
Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíše jde jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen. I potraviny s vysokým obsahem strumigenů (zelí, košťáloviny) ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy.
Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením (zevně nebo radiojód) je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory). I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle (lithium, ftaláty). O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme.“
Na sníženou funkci štítné žlázy mívá nezřídka vliv i chronický stres. Častým doporučením odborníků proto bývá třeba také každodenní cvičení a udržování zdravých vztahů, protože obojí může pomoci i štítné žláze. Důležitý je také odpočinek a nejméně sedm hodin spánku. Jenže štítná žláza je nevyzpytatelná. Její problémy mohou spánek negativně ovlivňovat. Stejně tak je častým důsledkem deprese, změny nálady, zhoršené schopnosti učit se novým věcem a přemýšlet vůbec.
Není vzácností, když lidé s hypotyreózou končí na psychiatrii. A záleží na uvážlivosti lékaře, zda ho napadne možná souvislost se štítnou žlázou. Podle Medical News Today může být hypotyreóza zodpovědná i za úzkost, výpadky paměti, problémy s řečí a vznik tvz. pseudodemence. List uvádí, že 30–40 procent postižených trpí zároveň nějakou úzkostnou poruchou.
10 mýtů spojených s chorobami štítné žlázy
- Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu.
- Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
- Příznaky problémů lze lehce vypozorovat.
- Poruchy funkce štítné žlázy se mohou rozvíjet řadu let. Jedinec může žít s nemocí dlouho, aniž by ho napadlo, že se ho porucha týká. Pokročilá se lépe rozpozná, ale hůře léčí. Proto je třeba odhalit nemoc v co nejčasnějším stadiu.
- Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací.
- Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatkem zkušeností, má minimum komplikací.
- Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jód.
- Pravý opak je pravdou: jen výjimečně u žen s Graves-Basedowovou chorobou či uzly lékaři jód nedoporučují.
- Po operaci štítné žlázy a po radiojódu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování.
- Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
- Léčba radioaktivním jódem může způsobit rakovinu.
- U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojódem prokázán.
- Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření.
- Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
- Punkce štítné žlázy může způsobit metastazování (vzdálený rozsev) nádoru.
- To je úplný nesmysl. Pacienti, u kterých se po punkci zjistí metastázy, je měli již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
- Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když její onemocnění je adekvátně léčeno.
- Pokud je onemocnění léčeno správně, příznaky hyper– či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
- U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě.
- Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období.
Týdeník Květy - zpravodajsko společenský týdeník pro celou rodinu. Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu - jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.
30
2
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
