Profesorka kardiologie Věra AdámkováZdroj: ArchivRuské ministerstvo zdravotnictví minulý týden zaregistrovalo vakcínu Sputnik V proti covid-19. Co tato zpráva znamená pro české lékaře a občany?
Každému státu bych velmi přála, aby se mu podobná akce povedla. Byl by to zásadní průlom a řešení pandemie. Kromě toho, co jsem si přečetla v médiích, ale nemám žádnou informaci navíc, abych se k tomu mohla kvalifikovaně vyjádřit.

Minimálně víme, že Světová zdravotnická organizace (WHO) používání ruské vakcíny neschválila. Jaké pochybnosti tam existují?
Neznám podklady, které ruská strana poskytla WHO, a nevím, zda splnila všechny její podmínky. Předpokládám však, že WHO velmi podrobně zkoumala způsob testování i počet pacientů.

Co musí výzkumný tým udělat pro uznání jakékoli očkovací látky?
Klinické studie mají velmi striktní pravidla. V České republice vše prochází přes Státní ústav pro kontrolu léčiv, který musí schválit materiál předkládaný jakoukoliv firmou, tedy nejen výslednou látku a její složení, ale celou studii. Posuzuje se také množství otestovaných jedinců, aby vše bylo statisticky ověřené a hodnotné.

Kolik lidí musí být otestováno, aby mohla být vakcína zaregistrována?
To je různé a platí to pro každý nový lék. Závisí to na tom, co se o dané látce už ví, do jaké skupiny patří a jaký medicínský problém řeší. Někdy stačí sto osob, jindy tisíce. Řídí se to přísnými předpisy.

Ačkoliv Sputnik V nemá razítko WHO, už nyní mají Rusové desítky milionů objednávek především z asijských a jihoamerických zemí. To je běžné?
Objednávky dopředu nejsou nic neobvyklého. Náš region se upírá k jinému výrobci, který ještě nemá hotové testy, ale mnoho států už si u něj eventuální budoucí vakcínu zamluvilo.

Tady se ovšem schyluje k tomu, že Rusko bude vakcínu aplikovat na svých občanech a pak prodávat, aniž ji WHO schválí. Neohrozí to životy milionů lidí?
Na to nedokážu odpovědět, protože o ruské vakcíně nic nevím. Některé západní firmy vyrábějí i neověřenou vakcínu do zásoby a teprve po dalším průběžném testování se rozhodnou, jak s ní dál naloží. Někdy se ukáže, že je málo účinná, nebo že má nežádoucí vedlejší účinky. V tom případě se vyrobené dávky znehodnocují. Je to určitá sázka na nejistotu.

Jak to vypadá s vývojem české vakcíny?
Proces vývoje stále probíhá. Až bude dokončen, výsledky dostane ministr zdravotnictví.

Ve které fázi se experiment nachází?
Po dvou měsících jsme panu ministrovi předložili předběžné výsledky, jsme stále v laboratorní fázi, pochopitelně studie na lidech zatím neprobíhá, neprošlo to ještě Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Takové rozhodnutí musejí učinit vrcholné státní orgány, nikoli náš expertní tým.

Z vašeho pohledu je vývoj české vakcíny stále nadějný?
Zatím bych se k tomu nechtěla vyjádřit, ale už fakt, že vývoj stále probíhá, prokazuje, že původní hypotézy byly správné. Musíme ale počkat na dokončení laboratorních testů. Spekulace k seriózní medicíně nepatří.

Pokud by se vše vyvíjelo optimálně a vláda rozhodla o klinické studii na lidech, jak dlouho by finální ověřování trvalo?
Několik měsíců, protože by se musela testovat dlouhodobá přítomnost protilátek.

Vývoji vakcíny se věnuje zhruba 160 pracovišť na celém světě a deset už je blízko úspěchu. Kdy podle vás bude na stole první účinná vakcína, kterou posvětí WHO?
Nejblíž je jedna nejmenovaná západní firma, která čeká na první výsledky testů. Hovořila jsem s nimi a sdělili mi, že nejdříve je zveřejní na přelomu srpna a září. Nikdo ale nevyzradí svoji kuchařku ani odhady dokončení vakcíny.

Objevují se informace, že SARS-CoV-2 ztrácí sílu a lidský organismus už v podstatě na životě neohrožuje. Má vůbec cenu trápit se s vakcínou?
Tak úplně to není. Zprávy o oslabování viru vycházejí jen z dílčích výsledků a rozhodně nelze říct, že koronavirová infekce už není nebezpečná. Zkraje roku byla opatření proti viru velmi striktní, protože v takovéto míře jsme se s podobnou nákazou v Evropě nikdy nesetkali.

Proto také o SARS-CoV-2 ještě zdaleka nevíme všechno, byť laboratoře pracují velmi urputně. Vidíme třeba, že jinak se chová ve střední a jinak v jižní Evropě, na definitivní závěry je ale ještě brzy. My jsme v kontaktu s mnoha zahraničními laboratořemi, avšak upozorňuji, že výzkum je tajný. Nikdo nedává k dispozici dílčí výsledky, reporty či svodky. Představa, že světová pracoviště mezi sebou sdílejí informace, je naivní. Tak tomu ve špičkovém výzkumu nikdy není.

Bez ohledu na chování nového koronaviru a jeho případné mutace je tedy podle vás na místě vyvíjet a vyrábět vakcínu?
Všichni by si přáli, aby SARS-CoV-2 oslabil nebo vymizel, ale žádné validní závěry tohoto typu neexistují. Máme ovšem jistotu, že v České republice všichni pacienti, kteří potřebují intenzivní léčbu, ať už formou plicní ventilace nebo mimotělního okysličování krve, ji dostanou.

Bez ohledu na věk, pohlaví, náboženství nebo rasu. Pacienti s těžkým průběhem nemoci dostávají a dostanou i v budoucnu všechno, co má moderní medicína k dispozici. To je pro mě nejdůležitější. Bohužel toto nemohou zdaleka říci všichni naši kolegové v Evropě či ve světě.

Pochopitelně nejlepší cestou je prevence, což znamená očkování. My ovšem zatím nemáme vakcínu ani na nemoci, které jsou tady s námi už dlouho, například na Lymeskou boreliózu. Veterinární medicína takovou očkovací látku má, ale humánní nikoliv, byť už se lidská vakcína zkouší a já přeji celému výzkumného týmu úspěch. Máme též vakcíny, které zazářily jako meteority, ale časem svoji účinnost ztratily. Řada laboratoří se také snaží vyvíjet antivirotika, což je velmi náročná záležitost.

A uvědomme si, že i lék Remdesivir nepřispěl k vyléčení pacientů zásadním způsobem, ale dle sdělení lékařů, kteří se o tyto nemocné v těžkém stavu starali, jen pomohl jejich rychlejšímu uzdravení. Účinný lék na tento typ koronaviru tedy stále nemáme.

Obecně lze říct, že jde o mimořádně složitý úkol, ať už jde o vývoj vakcíny nebo léku. Nebylo to pro český tým příliš velké sousto?
My se snažíme dělat maximum a splnit úkol, který nám byl zadán. Každé zjištění, které je správně provedeno, byť by třeba skončilo negativně, je pro vědu nesmírně důležité. Pak víme, že tato cesta je slepou uličkou a nemá smysl se po ní vydávat.

Kdo je Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

* Vystudovala 1. lékařskou fakultu UK. Působila v Nemocnici Na Homolce a od roku 1995 v pražském IKEM na Pracovišti preventivní kardiologie, kde je přednostkou.* V roce 2017 byla zvolena do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO, je předsedkyní Výboru pro zdravotnictví a od roku 2018 předsedkyní správní rady VZP. Přednáší na několika VŠ a je autorkou řady odborných publikací.
* Letos v únoru stanula v čele výzkumného týmu Státního zdravotního výboru, Ústavu hematologie a krevní transfuze a IKEM, který se zabývá vývojem vakcíny na covid-19.