Tým pod vedením profesora Jima Thomase testuje chemikálii, kterou objevila studentka Kristy Smittenová, na rezistentních gramnegativních bakteriích. Ty mohou způsobovat celou řadu chorob včetně pneumonie (zápal plic) a infekcí močového ústrojí či krevního oběhu. Patří mezi ně například Escherichia coli, Salmonella enteritidis (původce salmonelózy) nebo sinice.

Jedná se o bakterie, jejichž buněčná stěna je navíc chráněna druhou membránou, což je činí daleko odolnější vůči antibiotikům. Neúčinnost léčiv přitom v současné době na území Evropské unie způsobí každým rokem smrt 25 tisíc lidí. Vědci navíc očekávají, že do roku 2050 by mohlo vinou rezistentních bakterií zemřít více než 10 milionů lidí ročně.
Účinnou léčbu onemocnění vyvolaných gramnegativními bakteriemi hledají lékaři posledních nejméně 50 let. Od roku 2010 navíc nebylo zahájeno žádné klinické testování potenciálního léku.
Jsou třeba další testy
Nově vyvinutá sloučenina tak představuje novou naději a v případě úspěšného testování by mohla způsobit průlom ve zdravotnictví. Odborníkům navíc nabízí celou řadu unikátních možností. „Látka je luminiscenční, při vystavení světlu září. To znamená, že její působení na bakterie lze sledovat pomocí pokročilých mikroskopů, které máme v RAL k dispozici,“ vysvětluje Thomas.

„Tento průlom by mohl vést k nezbytným novým lékům proti rostoucímu nebezpečí, které život ohrožující rezistentní bakterie představují,“ dodává vědec. Laboratorní výzkum totiž prokázal, že má látka hned několik různých účinků, takže je pro bakterie daleko těžší si vůči ní vypěstovat odolnost. Dalším krokem je podle vědců testování sloučeniny na širším spektru bakterií.
Nejvyšší priorita
Význam objevu potvrzuje i Světová zdravotnická organizace, která ve své nedávné zprávě umístila několik gramnegativních bakterií na čelo žebříčku hrozeb. Hledání léku, který by byl schopný je zlikvidovat, označila za nejvyšší prioritu.
