První rande: Neříkejte příliš mnoho a nebojte se trapasů

To samé ale platí i pro toho, s kým jste se jednou setkali na firemní párty nebo náhodou u kamarádky doma. Jiskra, která přeskočila, může rychle zhasnout – anebo naopak. Proto vzhůru na obávané první rande.

Káva je klasika

První otázkou je, kam. Musí mít první schůzka nějaký předem naplánovaný program, nebo máme dát raději prostor improvizaci?

„Program by měl předjímat společné zájmy její i jeho: sport, kulturu, dobré jídlo… A pozor: setkáváme-li se poprvé s někým, koho známe jen přes inzerát či přes internet, rozhodně je na místě nebýt s neznámým hned napoprvé o samotě,“ varuje Eva Labusová, nezávislá publicistka, lektorka a autorka webových stránek Pro živou rodinu.

Mezi praktická doporučení potom patří nevybírat si příliš hlučný podnik nebo sportovní klání. Jednoduše řečeno: kavárna je lepší volbou než rockový klub, a to i v případě, že jste příznivcem tvrdšího stylu hudby.

Od první schůzky očekáváte přece především rozhovor, jehož prostřednictvím se můžete s protějškem lépe poznat. Proto kino, koncert nebo basketbalový zápas ano, potom má ale následovat diskrétní podnik nebo procházka parkem, kde můžete právě zhlédnutý zážitek rozebrat a pokračovat v dialogu i na další téma.

Kdo koho však může pozvat? Je přípustné, aby iniciativu projevila i žena? Nebo může jen zpovzdáli „nadhazovat udičky“, ale s vlastním pozváním na schůzku musí přijít muž?

Když už jsme u genderových témat, ani otázka, kdo na první schůzce v kavárně vyrovná účet, není zcela jasná. „Razí-li žena zásadu nezávislosti, může trvat na rozděleném placení účtu. Některé muže ovšem pravděpodobně taková neústupnost odradí. Stejně jako ženu, která stále ještě věří v mužskou galantnost, nepotěší, když účet nevyrovná muž. Být onou ženou, rozhodně bych zostražitěla, kdyby muž, který schůzku inicioval, posléze navrhl separátní placení,“ připouští Eva Labusová.

Z trapasů legendy

Důležité je mít odvahu začít a nebát se předem trapných situací. Naopak – díky za ně.

„Mnohé později plynule přejdou do rodinných mýtů a jsou cennou součástí rodinné historie. Vypravuje se pak po generace, jak byl pradědeček prababičkou nejprve odmítnut, jak moc se musel snažit, aby ji získal, a podobně,“ vysvětluje Eva Labusová.

Schválně: zavzpomínejte. Možná znáte podobnou historku i z vlastní rodiny.

Překonat ostych přesto jednoduché není. Sedíte poprvé ve dvou v kavárně, káva pomalu chladne a ticho nabírá na délce i na intenzitě. Mám mluvit já, nebo ten druhý? A o čem, honí se vám hlavou.

„U první společné kávy nic nezkazíme počáteční běžnou společenskou konverzací. Muži zpravidla rádi hovoří o své práci, ženy o umění, o prostředí a podobně. Je na místě usilovat o spontánnost, přirozenost a hlavně – pravdivost. Ani plachost či rozpačitost nemusí nutně působit kontraproduktivně a rozhodně jsou víc na místě než hrané siláctví nebo póza „všechno vím, všechno znám,“ radí lektorka Eva Labusová.

Není také na místě vymalovat si předem velkou lásku, svatbu v bílém a dítě krátce po ni. S takovou perspektivou v hlavě se dočkáte daleko spíš velkého zklamání. První rande nemůže být ničím jiným než nezávazným oťukáváním. Očekávat proto můžete nanejvýš příjemné odpoledne či večer a v ideálním případě pokračování příště.

Z výše zmíněného vyplývají i témata, kterým je dobré se napoprvé vyhnout. Neměli byste člověku, kterého znáte půl hodiny, odvyprávět celý svůj chorobopis, případně detailní popis vašeho nepovedeného prvního manželství.

Za prvé ho něco takového začne zajímat, teprve až ho doopravdy zaujmete vy, za druhé prozíravější je nahazovat témata, ke kterým má co říci váš protějšek. Jinak se z první schůzky může rychle stát zároveň poslední.

Příliš vhodné není ani dopodrobna rozebírat poslední přírůstky vaší sbírky známek nebo – a to platí především pro ženy – vysvětlit protějšku, jaké tajemství skrývá astrologický rozbor jeho data narození. Z dialogu se tak stává monolog a druhá strana tiše zvažuje, zda má cenu investovat čas do případné další schůzky.

Že se při prvním setkání nebudete vyptávat na výši mzdy či celkově na majetkové poměry, je snad jasné. Také s politikou při prvním rozhovoru je radno zacházet opatrně. Třeba má váš protějšek opačné preference než vy.

Psychologové varují ještě před jednou chybou: není dobré na první schůzce odtajnit své největší problémy. Pokud jste právě úspěšně zvládli odvykací protialkoholní kúru, popřípadě stále zápasíte s těžko překonatelnou agorafobií, považujte taková témata protentokrát za tabu.

Váš potenciální protějšek vás zatím pořádně nezná a právě tyto věci by mu proto ve spojení s vámi v paměti naskočily zřejmě jako první. Samozřejmě je dobré, ne-li nutné, odkrýt před partnerem i tyhle karty. Jenže na prvním rande se ještě o partnerství mluvit nedá.

Pochvala se neodmítá

Chová se váš protějšek galantně, chválí váš účes, rtěnku či pěkný smích? Přijměte kompliment jako dárek, poděkujte a dál to nerozvádějte. Reagovat na pochvalu účesu slovy, že jste si nestihli ani umýt hlavu, je jednak zbytečné a za druhé netaktické. Pokud si ten druhý myslí, že vám to sluší, proč ho přesvědčovat o opaku?

Uplynul přiměřený čas, účet je zaplacen. Co dál? Pokud jste zjistili, že o další setkání s tímto člověkem zájem nemáte, je dobré poděkovat za odpoledne či večer a přidat frázi, jak rádi poznáváte nové lidi.

Když naopak zjistíte, že z vaší strany by zájem byl, ale opakem si jisti nejste, stačí poznámka: Telefon máš, tak se ozvi – a po pár dnech uvidíte, zda první rande nebylo i tím posledním.

Průzkum

Zdroj: magazín American Way