„Že máme doma leváka, se začalo projevovat už v miminkovském věku, kdy syn opakovaně bral všechny předměty do levé ruky. Jako kdekterý levák zpočátku zápasil ve škole se psaním a uvolňovací cviky byly náš každodenní chlebíček. Kreslení čar, vlnovek a obloučků jsme si, myslím že oba, užili dosyta," uvádí maminka školáka – leváka Dana z Ústí nad Orlicí. „Téměř pokaždé mu dělá problém při prostírání určit, kam přijde který příbor. Přiznám se, že syna nenechávám nic krájet, protože na tak drastickou podívanou nemám nervy," dodává Dana. Levákům ale může dělat problém i naučit se zavázat si tkaničky.

Leváků je ve světě méně než 15 procent a ty tam jsou doby, kdy pedagogové ve škole děti nutili psát pouze pravou rukou. „Můj otec a tchyně si tím kdysi prošli. Můj syn se už naštěstí narodil do doby, kdy je levorukost normální," říká Dana. Odborníci už před více než patnácti lety vydali prohlášení, že nucené přeučení je jedním z největších zásahů do psychiky leváka. Tomu už však odzvonilo. „Samotné leváctví nebo praváctví je zakotveno mnohem hlouběji, než může vlastní vůle nebo převýchova změnit. Vyhranění leváci i praváci jsou jimi celoživotně bez ohledu na to, kterou rukou nakonec z různých důvodů pracují," uvádí na svém webu učitel a autor knih a pracovních sešitů pro leváky Ivo Vodička.

Důkazem toho, že levorukost není vnímána jako něco neobvyklého, je i široký sortiment psacích potřeb pro leváky. To musela řešit i paní Dana: „Poté, co měl za úkol něco vystříhat z obrázku a vypadalo to, jako kdyby použil sekyrku, jsem domů pořídila speciální nůžky pro leváka. Tužka se zatím nejeví jako problém." Poptávka po potřebách pro leváky roste, ale třeba kružítko speciálně pro leváky byste v obchodech hledali marně. „V nabídce pro leváky máme plnicí pera, tužky, pastelky, pravítka, ořezávátka i například nůžky," vyjmenovává prodavačka z ústeckého papírnictví v Pasáži Jana Vaňková. Pro leváky se vyrábějí nejen kancelářské potřeby, ale i náčiní běžné denní potřeby – škrabka na brambory, vývrtka či počítačová myš. Levák – turista může využít spací pytel se zapínáním na druhé straně, levoruké švadlenky zase „svůj" šicí stroj.

Být chvíli levákem

Zakladatelem Mezinárodního dne leváků byl Dean R. Camp-bell, který před čtyřiceti lety v Kansasu v den svých narozenin založil Mezinárodní společnost leváků (Lefthanders International, Inc.). Ve Velké Británii každoročně v tento den organizují akce, v nichž si praváci mohou vyzkoušet, jaké to je být levákem. V tuzemsku se sice žádné oficiální akce nekonají, vyzkoušet si to ale může každý z nás. Často i nechtěně – snad pro každého praváka je noční můrou si svou dominantní ruku zlomit a poté se sádrou na ruce nechat své levé ruce prim. Problém pak nastává nejen při podpisu v bance, ale i v situacích běžné denní hygieny.

Slavní leváci

Stejně jako se najdou slavní praváci i mezi leváky je mnoho osobností. Levou rukou mátla soupeře slavná česká tenistka Martina Navrátilová, levákem byl i Vladimír Menšík či první prezident České republiky Václav Havel.