Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psychiatr: Deprese je hned po rýmě nejčastější onemocnění

Velmi často se staráme o své fyzické zdraví, ale na to duševní zapomínáme, přičemž mnohdy je nemocná duše právě příčinou tělesné choroby. Deprese je dnes velmi časté onemocnění.

10.9.2013
SDÍLEJ:

MUDr. Martin Konečný, psychiatr příbramské nemocnice. Foto: Markéta Jankovská

Jako příklad hovoří čísla. U praktického lékaře si 15 pacientů ze 100 stěžuje na depresi a jeden pacient je z důvodu deprese hospitalizován.

Na otázky ohledně prevence, příznaků a léčby deprese odpovídá Martin Konečný, lékař psychiatrické a psychoterapeutické ambulance Oblastní nemocnice Příbram.

Co je to vlastně deprese?
Pojmem deprese označujeme v psychiatrii pokles nálady trvající déle než 14 dnů, spojený buď se smutkem, zvýšenou unavitelností nebo s celkovým nechutenstvím. To jsou tzv. hlavní diagnostická kritéria; ze tří uvedených musí být přítomna alespoň dvě. Dále se musí objevovat větší či menší počet tzv. vedlejších kritérií, mezi která patří např. nespavost, porucha chuti k jídlu, změny pozornosti, výčitky, snížené sebehodnocení atd., jejichž výskyt určuje závažnost jednotlivé depresivní fáze. Tyto fáze se mohou objevit jednou nebo i opakovaně během života nemocného.

Jakých varovných signálů a příznaků bychom si měli u sebe nebo našich blízkých všímat?
Mohl bych odkázat na výše uvedené projevy deprese, ale užitečnější asi bude upozornit na situace, v kterých se deprese často objevuje. Jsou to situace spojené s psychickým přetížením: dlouhodobá pracovní zátěž, neřešený partnerský konflikt, rodinné problémy… Namítnete, že takové problémy máme přece skoro všichni. Právě proto ale platí, že deprese je hned po rýmě nejrozšířenějším onemocněním.

Co bývá nejčastější příčinou a spouštěcím mechanismem depresivních stavů?
To jsou právě situace, o kterých jsem hovořil. Chci upozornit ale také na další oblast, kde depresi neočekáváme a právě proto se snadno staneme její kořistí. Deprese je poměrně častým nežádoucím účinkem různých léků: typické jsou deprese např. u pacientů dlouhodobě léčených kortikoidy. Ale právě tak typicky a zřejmě i častěji jsou takovým nechtěným spouštěčem deprese léky snižující hladiny cholesterolu nebo vysoké hodnoty krevního tlaku. Často přicházejí do mé ordinace pacienti léčení roky takovými léky. Jejich deprese obvykle odezní brzy po změně léků.

Pokud cítíme, že máme některé z příznaků deprese, můžeme si pomoci sami nebo je nutné vždy vyhledat odbornou pomoc?
Ze statistik víme, že výskyt deprese v populaci mnohonásobně převyšuje počet léčených případů. To znamená, že většina nemocných se snaží řešit depresi v kontextu „běžných životních problémů". Někdy bývá skutečně nejlepší léčbou deprese životní změna – odchod z otravné práce, rozchod s partnerem, s kterým si dlouhodobě nerozumím…

Další část nemocných řeší depresi užíváním návykových látek: na prvním místě je kouření, na dalším alkohol, stále častěji se objevuje – zejména u mladých lidí – užívání konopí, tzv. trávy. Všechny tyto prostředky mají krátkodobé stimulující (nikotin) nebo zklidňující (etanol, tetrahydrokanabinoidy) účinky. Užívání těchto látek ale není skutečným řešením deprese, ale spíše útěkem před ní – útěkem do závislosti.

Je možné se před depresí chránit nebo může v určité situaci postihnout každého?
Deprese může postihnout opravdu každého. V jiném než psychiatrickém kontextu představuje deprese dokonce důležitou životní zkušenost, kterou by bylo možné pojmenovat jako zážitek ztráty smyslu. Často právě taková zkušenost bývá tím, co nás přinutí smysl ve svém životě poprvé hledat a utvářet.

Jak se má chovat rodina nemocného, je nutné změnit svůj přístup k němu?
To je velmi různé. Jsou velmi dobře fungující rodiny, kde taková pomoc přichází samozřejmě a je velmi účinná. A jsou jiné rodiny, kde se přes veškerou snahu pomoc nemocnému příbuznému nejen nedaří, ale dokonce může přinášet i zhoršení. Pak je dobré motivovat pacienta k návštěvě psychologa či psychiatra.

Spousta lidí se stydí navštívit lékaře z důvodu psychické nemoci. Můžete jim něco vzkázat?
Rád bych je povzbudil a ujistil je, že psychické problémy máme skutečně všichni a že není ostuda poradit se o jejich řešení s odborníkem. Názor lékaře je možné vyslechnout a doporučenou léčbu pak třeba i odmítnout. K užívání léků ani k psychoterapii, tím spíše k hospitalizaci, nemůže nemocného nikdo nutit. Lékař může pouze zjistit situaci, posoudit a upozornit na její závažnost, doporučit léčbu. Pacient je suverén, který rozhoduje o tom, jakou léčbu bude či nebude akceptovat. Jedinou výjimku z tohoto pravidla představují nemocní, kteří jsou nebezpeční sobě nebo svému okolí.

Ani u nich nemůže lékař rozhodnout sám o hospitalizaci delší než 24 hodin. Má-li trvat pobyt na psychiatrickém oddělení déle, musí do sedmi dnů rozhodnout o takzvané detenci soud.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

10.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obžalovaný Jaroslav Pulpán z Děčína se zpovídá u ústeckého soudu. Je obviněný, že sexuálně obtěžoval nezletilé dívky a poté je vydíral přes internet.
1 17

Sexuálnímu predátorovi hrozí až 12 let vězení, přes internet zneužil 162 dívek

Vladimír Putin
1 6

Nikdy neuznáme jaderný status KLDR, prohlásil Putin

Nejstarší tvor na světě? Žralok grónský se dožívá 512 let, zjistili vědci

Grónskému žralokovi, který byl před několika měsíci objeven ve vodách Severního Atlantiku, vědci zpočátku přisuzovali věk v rozmezí 272 až 400 let. Nové výzkumy ale ukázaly, že žralok může být ještě mnohem starší – až 512 let. Stává se tak suverénně nejstarším obratlovcem na světě. Informoval o tom časopis Science.

Jediným kandidátem ve volbě šéfa komise pro GIBS je Ondráček

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček bude jediným kandidátem v tajné volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Žádný poslanecký klub nenavrhl adepta do čela nové ústavní komise, místo proto zatím zůstane neobsazeno.

Růžička z ANO se cítí nevinen. Požádá sněmovnu, aby ho vydala

Poslanec hnutí ANO Pavel Růžička žádá, aby ho sněmovna vydala k trestnímu stíhání. Sdělil to v dnešní tiskové zprávě. Ještě před sněmovními volbami policie obvinila Růžičku jako městského radního Postoloprt na Lounsku kvůli údajně nevýhodnému prodeji obecního domu. Cítí se nevinen.

Odpor české veřejnosti k uprchlíkům se zvětšuje, trvale je nechce skoro nikdo

Češi ve stále větší míře netolerují uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem. Pouze čtvrtina by je vpustila do republiky, a to ještě pod podmínkou, že se musejí vrátit, jakmile se situace v jejich zemi uklidní. V míře nesouhlasu s jakýmkoli přijímání uprchlíků (tedy nikoli ekonomických migrantů) tak česká společnost předstihla i Poláky. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT