V roce 2015/2016 jich fakulta přijala do bakalářského programu Psychologie třiašedesát, pro letošní rok pětapadesát, pro příští školní rok už počítá pouze s pětatřiceti studenty. U magisterské studia pak plánuje přijmout o sedmnáct studentů méně, než tomu bylo letos.
Na problém upozorňují sami studenti, kteří se obávají, že bez přijetí do magisterského programu přijde jejich výuka nazmar.

„Na tuto skutečnost nikdo oficiálně ani jinak předem neupozornil, ani nebyly veřejně zmíněny úvahy o snížení počtu přijímaných nebo o důvodech k přijetí takového rozhodnutí,“ píší studenti bakalářského oboru v dopise adresovaném vedení fakulty a senátorům.
Právě snížení počtu přijímaných do magisterského oboru se studenti obávají nejvíce. „Studenti bakalářského programu tak nebudou přijati na magisterské studium ne z důvodu nedostatečné motivace či schopností, ale jednoduše proto, že se jich i při nejlepších šancích může dostat na magisterské studium pouze polovina,“ dodávají iniciátoři dopisu.
Tento přetlak u přijímacích zkoušek bude podle nich narůstat přinejmenším po následující tři roky. Přitom získání magisterského titulu je pro obor psychologie klíčový. Bez něj se není možné přihlásit na většinu certifikovaných výcviků, získat specializaci ani vykonávat práci psychologa.

Vedení fakulty nechce věc komentovat. Mluvčí fakulty Štěpánce Zelenkové Semecké se podle jejích slov nepodařilo vedení zdárně kontaktovat. V dopise určeném studentům se ale objevují informace alespoň od tajemníka katedry Tomáše Nikolaie. „Na čistě obecné a lidské úrovni vás mohu ujistit, že vaše šance ke přijetí do Nmgr. studia bude shodná jako u minulých ročníků, nejen proto, že jste naši super studenti, ale prostě proto, že je to tak správně,“ sdělil Nikolai s tím, že podrobnější informace k řešení sdělí až po schůzi katedry.
Zaplněné diáře
Nedostatek psychologů je přitom znatelnější než dříve. Způsobily to pandemie covidu i energetická krize. „Největší problém v současné době vnímám v oblasti dětské psychologie, psychoterapie i psychiatrie. Tam je opravdu extrémní nedostatek odborníků. Kolegové, kteří se specializují na děti, mají dlouhodobě plné kapacity – všude, nejen v našem centru a bez ohledu na to, jestli se jedná o služby hrazené ze zdravotního pojištění, nebo nikoliv,“ uvedla psychoterapeutka Pavlína Sadilová z Psychoterapeutického centra Řipská.
Problém je ale i u dospělých. „V posledních letech jsem vytížený hodně. Na dlouhodobou terapii u mě čekají někteří klienti až 1,5 roku. Myslím, že psychologů není málo, ale potřeba lidi stoupá,“ sdělil psycholog Jaromír Chrášťanský.

Podle prezidentky České psychologické komory Ireny Wagnerové je situaci třeba řešit okamžitě, a to zlepšením podmínek práce psychologů. „Pokud je psychologie podfinancovaná, neposkytuje psychologům dostatečné finanční, materiální a odborné zázemí, které by mohlo být zárukou pro zvládání náročných situací, jako je situace současná,“ uvedla.
Příprava kvalitního psychologa podle ní totiž nespočívá jen a pouze v získání technických a odborných znalostí, ale i v osobnostní zkušenosti, stabilitě, nadhledu, laskavosti a zralosti, které se utvářejí v rámci výuky a vzdělávání jen složitě.