Průlomový psychoterapeut a otec kognitivní terapie. Americký psychiatr Aaron Temkin Beck zemřel v pondělí ve svém domě ve Filadelfii ve věku rovných sto let. Informoval o tom v prohlášení Beck Institute for Cognitive Beaviour Therapy, který Beck spoluzaložil se svou dcerou, doktorkou Judith Beckovou.

Michal Vrablík, kardiolog a zástupce přednosty 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Čtvrtinu života strávíme s nemocí, upozorňuje kardiolog Michal Vrablík

Jeho práce se stala ústředním bodem vědecké transformace léčby depresí, úzkostí a řady dalších duševních onemocnění.

„Můj otec byl úžasný člověk, který věnoval svůj život pomoci druhým,“ uvedla Beckova dcera Judith a zdůraznila, že její otec pracoval až do úplného konce svého života. „Svou vášní a průkopnickou prací inspiroval studenty, klinické lékaře a výzkumníky několika generací,“ dodala.

Sebeznevažující vnitřní monolog

Doktor Beck se zasadil zejména o revoluci v diagnostice a léčbě původně depresí, později i jiných psychických onemocnění. Mladý psychiatr vyškolený ve freudovské analýze postupně vybudoval obor zvaný kognitivně behaviorální terapie (KBT). Jedná se o klinickou formu psychoterapie, se kterou přišel na univerzitě v Pensylvánii v šedesátých letech minulého století. Jeho terapie se – na rozdíl od přístupu Sigmund Freuda – věnuje zkreslení v každodenním přemýšlení, a ne konfliktům z dětství.

Rodák z města Providence na Rhode Islandu a syn ruských židovských emigrantů měl nejprve zkoušet své poznání sám na sobě – a to údajně již v osmi letech po měsíc trvající hospitalizaci. Chlapec, který se až do té doby věnoval sportu a skautství se totiž následně začal bát nemocnic a krve, z pachu éteru mu bylo na omdlení. Podle vlastních slov překonal tyto strachy ignorováním pocitů malátnosti a věnování pozornosti jiným aktivitám. Zkušenost z nemocnice ho rovněž vedla k odklonění jeho zájmů k četbě a psaní.

Pacienty léčí chůzí pískem
Pacienty léčí chůzí pískem. u svaté Anny v Brně mají nový rehabilitační chodník

Jako mladý psycholog se snažil řídit experimenty, které by vyvrátily Freudovu teorii. Ta tvrdila, že jsou lidé depresivní, protože potřebují jakýmsi způsobem trpět. Beck však došel k závěru, že deprese nemá kořeny v masochismu, jak se domníval Freud, nýbrž v nízkém sebehodnocení.

Teorii terapie a léčbu vyvinul poté, co zjistil, že se jeho pacienti s depresí často potýkali se zkreslenými negativními myšlenkami. Ty přezdíval jako „automatické myšlenky“, které se týkají zejména mylného sebehodnocení, píšou americké noviny The New York Times. Jde tak o domněnky jako „mám smůlu v lásce“ či „vždy jsem byl sociálně neschopný“, které mohou přerůst v sebekritiku, zoufalství či srážení sebe sama. To vše pak může vézt k pokusům o kompenzaci například promiskuitou či přehnanou konzumací alkoholu.

„Kontrast mezi obrazem sebe sama depresivního člověk a objektivními fakty je ohromující. Bohatý muž naříká, že nemá prostředky na uživení svých dětí. Široce uznávaná kráska prosí o plastickou operaci v přesvědčení, že je ošklivá. Eminentní fyzik si nadává, že je hloupý,“ uvedl v první kapitole své známé knihy z roku 1967 s názvem Depression: Causes and Treatement.

Znamená to tedy, že se Beckova KBT na rozdíl od Freudovy psychoanalýzy, která pátrá v pacientově dětství a hledá skryté vnitřní konflikty, odvíjí od sebe znevažujícího vnitřního monologu. Tento přístup se ukázal jako klíč k léčbě mnohých psychických problémů.

Beck popsal svůj postoj anti-freudovskou zásadou „na povrchu je toho více, než se na první pohled zdá“.

Široké uplatnění terapie

Doktor Beck zjistil, že pacienti, kteří se naučí poznávat chybnou logiku svých negativních automatických myšlenek, se mohou naučit překonávat své strachy a myslet racionálněji. Zbavit se tedy myšlenek jako „vždy budu jen zklamáním“ či „nikdo mě nemá rád“ zmírňuje pacientovy úzkosti a zlepšuje jeho náladu. Zjistil také, že výsledky terapie přetrvávají i dlouho po jejím skončení – pacienti se totiž naučili tyto myšlenky konfrontovat sami.

Pacienty vedl k tomu, aby své domněnky otestovali v opravdovém světě a sledovali, co se stane. Rovněž měli sbírat důkazy, které vyvracejí jejich myšlenky, i ve své minulosti. Sezení KBT mají také například striktní formát – při každém setkání si vždy terapeut s pacientem vytyčí cíle sezení a domácí úkoly.

Rizikové faktory infarktu: dlouhotrvající stres, nezdravý životní styl (kouření, obezita a nedostatek pohybu), vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol
Lidé by si měli dát velký pozor. Zabíjí nás blahobyt, varují odborníci

Doktor Beck měl podle The New York Times působit jako láskyplná hlava rodiny. Na pacienty se usmíval a jemně se na ně adresoval. Jejich sebesrážející myšlenky se snažil odhánět sokratickými dotazy jako „souhlasíte, že je proti vašemu zájmu mít takové přesvědčení?“, či „domníváte se, že je možné tyto myšlenky ignorovat?“.

Časem se z terapie, která se původně aplikovala jen na deprese, stal přístup, kterým se léčí široká řada psychických onemocnění a poruch, jako jsou například poruchy přijímání potravy, panické ataky, sociální fóbie, obsesivně kompulzivní porucha, insomnie a závislosti. KBT dává rovněž rodičům nástroje na zvládání výlevů u dětí. Někteří terapeuti ji také v kombinaci s léky aplikovali jako pomoc při klamných a halucinačních stavech u pacientů se schizofrenií.

Revoluce psychoterapie

Beckův pragmatický pohled na psychoterapii přirozeně měl (a stále i má) také kritiky. Někteří psychologové jeho přístup pokládají za povrchní a za „něco, co je jen o trochu více než morální podpora pacienta“, informuje server The Guardian. S nevolí se ze začátku Beckův přístup setkal zejména od zastánců freudovských metod, později naopak od psychoterapeutů, kteří se soustřeďovali na léčbu psychofarmaky.

Doktor Beck vždy na hlasy kritiků reagoval výsledky svého výzkumu. Většinu své práce publikoval ve svém vlastním magazínu Cognitive Therapy and Research. Z části také proto, že někteří lékaři z oblasti duševního zdraví jeho práci nebrali vážně.

Kognitivní terapie se však i tak stala vyžadovanou součástí tréninku lékařů v oboru psychiatrie. Její vliv je podle The New York Times obtížné zveličovat. KBT se totiž stala nejvíce studovanou formou psychoterapie na světě. V Anglii například je tento přístup základem celonárodního léčebného programu, který nabízí řadu souvisejících terapií. Věnují se jí i jednotliví psychoterapeuti po celém světě.

V letech 2005 a 2014 se Beck veřejně i soukromě setkal s Dalajlámou, se kterým debatoval. Měli se shodnout, že kognitivně behaviorální terapie a Budhismus mají mnoho společného.

Špatný vztah rodiče a dítěte bývá symptomem rodinného dění
Co dělat, když si člověk nerozumí s vlastními dětmi

Ke konci svého života se věnoval aplikování KBT na opomíjených skupinách lidí, jako například chudých narkomanech či schizofrenicích v pozdních fázích onemocnění.

Beck za svůj život napsal či spolupracoval na celkem dvaadvaceti knihách jak o psychiatrických tématech, tak i o lásce, hněvu, či chronické bolesti. Na třech svazcích spolupracoval i se svou dcerou Judith. Publikoval více než pět set článků a získal řadu cen. Americký časopis Psychologist magazine označil Becka v roce 1982 jako jednoho z deseti nejvlivnějších psychoterapeutů v dějinách.

Beck měl čtyři děti, deset vnoučat a deset pravnoučat. Rovněž ho přežila jeho žena, bývalá státní soudkyně Phyllis Becková, se kterou strávil více než sedmdesát let. Becková byla shodou okolností první ženou, která působila u pensylvánského soudu.  

„Vzal sto let dogmat, zjistil, že to nemůže obstát a vymyslel něco stručného, trvalého a efektivního, kterým to nahradil,“ vysvětlil Steven Hollon, psycholog z Vanderbilt University v Nashvillu ve státě Tennessee. „V podstatě zachránil psychoterapii před sebou samotnou.“