„Pak mi ale lékaři nasadili imunoléčbu a situace se změnila. Nejenže se plíce začaly čistit a nádor postupně mizel, léčbu jsem ale snášela naprosto bez komplikací,“ popisuje pacientka. V prvních několika týdnech si ji ale musela zaplatit ze svého – její původní pojišťovna totiž úhradu odmítla. Musela proto přestoupit k jiné.

To je ale podle lékařů špatně. Nové metody, které lidem prokazatelně zachraňují život, by se měly k pacientům dostat automaticky. „Moderní biologicky cílená léčba či imunoterapie jim totiž umí prodloužit život o celé roky,“ říká přední český onkolog Luboš Petruželka.

Podmínkou podle něj samozřejmě je, aby byla taková terapie soustředěna do specializovaných center a aby jí předcházelo důkladné vyšetření pacientova mikrobiomu – tedy bakteriálního osídlení střevní sliznice. Právě soubor střevní mikroflóry totiž prý lékařům ukáže, jestli u lidí terapie zabere. Podle profesora Petruželky je taková zhruba třetina všech případů.Infografika

V jiných státech Evropy už je proto imunoterapie naprosto běžnou metodou. „U nás se ale lidé k nejmodernějším lékům stále vůbec nedostanou, protože schvalovací proces trvá i 700 dní,“ zkritizovala stav českého zdravotnictví šéfka výboru České onkologické společnosti Jana Prausová. Než se tedy lidé začnou léčit, zemřou.

Odborníci ale volají i po dalších opatřeních – například po plošném screeningu rakoviny plic. Tedy po preventivním vyšetření, kterého by se povinně účastnili všichni lidé nad 45 let s rizikem vzniku nádoru plic. Patřili by k nim hlavně současní a bývalí kuřáci.

Úspěšnost léčby totiž závisí především na tom, jestli se podaří tumor odhalit včas. „Což se ale většinou nepovede, protože plíce jsou orgánem, který má v sobě jen málo nervových zakončení. Rakovina v počátečním stadiu proto vůbec nebolí,“ připomíná plicní specialista Jiří Votruba.

Řada lidí tak podle něj vyhledá lékaře až v okamžiku, když je tumor rozrostlý a šance na přežití malá – v posledním stadiu je to jen kolem pěti procent.

„Ve Spojených státech už proto lékaři začali kuřáky na preventivní vyšetření hrudníku zvát. Rozhodli se k tomu na základě studií, které jednoznačně prokázaly, že lze díky tomu snížit jejich úmrtnost o sedm procent,“ řekl Votruba.

Pokud by se podobná vyšetření zavedla i v Česku, zachránilo by to podle něj kolem 205 lidských životů ročně.