„Ročně v ČR onemocní rakovinou prsu 7000 žen, z nich 125 do 35 let věku, 300 do 40 let a 600 do 45 let. Je tedy větší pravděpodobnost při pozdějším věku těhotenství, že žena onemocní rakovinou prsu," uvedla Tesařová.

Primářka pracoviště Breast Unit Prague Miroslava Skovajsová doplnila, že riziko zvyšují vedle věku také opakované hormonální léčby při umělém oplodnění. Starší páry častěji nemohou počít přirozeně a využívají asistované reprodukce. Obě rizika se tak sčítají.

Onkologové musejí řešit, zda zahájit léčbu hned, nebo s ní počkat po porodu a podstoupit riziko, že propásnou šanci zachránit život matce. Podle Tesařové končí těhotenství potratem zcela výjimečně, jde o případy, kdy se nádor zjistí v první třetině těhotenství a nelze ho operovat.

Výběr léčebných postupů je zúžený, protože některé mohou dítěti ublížit. Situaci komplikuje i to, že rakovina prsu u těhotných bývá agresivnější, a tak při odkládání léčby roste ohrožení nemocné matky. Použít moderní biologickou léčbu ani hormonální léčbu lékaři u těhotných nesmějí.

Operace nezabrání šíření nádoru

Nádor mohou vyoperovat. Když nechtějí ohrozit dítě, musejí počkat s operací do 16. až 18. týdne, kdy zásadně klesá riziko potratu. Operace ale nezabrání šíření nádoru do těla.

„Zbývá chemoterapie, i zde ovšem záleží na pokročilosti těhotenství – v jeho počátcích je chemoterapie riziková. Začíná se s ní až po 16. týdnu těhotenství, kdy zásadně klesá nebezpečí potratu," upřesnila Tesařová.

Touto léčbou se podle ní daří „udržet nádor na uzdě", než je možné provést porod, ten bývá kolem 34. týdne, kdy je dítě dostatečně zralé. Pak žena v léčbě rakoviny pokračuje. Může podstoupit ozařování, dostat biologickou léčbu, někdy je nutná i další chemoterapie.

Děti narozené ženám po léčbě rakoviny prsu jsou zdravé a nemají častěji vrozenou vadu či jiné poškození než děti narozené zdravým matkám. Po léčbě může žena znovu otěhotnět a mít další dítě, riziko návratu nemoci u ní není větší, než kdyby po léčbě už další těhotenství nepodstoupila.