Uvedl, že i když je testování drahé, zdravotní pojišťovny ho hradí. Je to i proto, že pacienti se na změnu v nádorových buňkách, takzvanou aktivační mutaci receptoru pro faktor EGFR, netestují plošně, ale jen ti, u kterých je možné předpokládat, že ji mají.

"Druhá úspora nebo zefektivnění léčby je, že z testovaných jen malá skupina bude specifickou molekulární změnu mít a jim bude léčba poskytnuta," řekl profesor.   

I drahé testy se vyplatí

Takzvanou prediktivní diagnostiku hradí pojišťovny laboratořím, kterésplňují požadavky na kvalitu. Počet testovaných ale pořád stoupá, protože se testy dělají i pro jiné typy rakoviny. A také u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic se vyšetřuje stále více znaků.   

"My musíme pacienty rozškatulkovat do skupin, kdy každá skupina má pravděpodobnost odpovědi na jiný typ léčby - to je hlavní úkol prediktivní diagnostiky," vysvětlil Ryška. Věří, že zdravotní pojišťovny zohlední nárůst testovaných pacientů i v platbách za tato vyšetření. "Testování není levné, ale pořád je násobně levnější, než kdyby se léčba podávala necíleně všem pacientům," shrnul.   

Přednostka kliniky nemocí plicních Fakultní nemocnice Brno Jana Skřičková doplnila, že k vývoji biologických léčiv přispěly nové poznatky z nádorové genetiky, studium signálních drah a pokroky v molekulární biologii. "Cílem nových molekul jsou konkrétní proteiny nebo celé rodiny proteinů, které jsou v nádorových buňkách abnormálně pozměněny. Biologická léčba narozdíl od léčby cytostatiky nezasahuje do genetické informace buňky, ale v oblasti proteinů s regulačními a signálními účinky," popsala.