Osteoporóza vede ve většině případů ke zlomenině kostí, nejčastěji jde o zlomeninu kyčle, páteře a předloktí a ze 75 procent postihuje seniory ve věku 65 a více let. Statistika z loňského roku hovoří zcela jasně – kvůli zlomenině krčku stehenní kosti zemře denně až deset Čechů, ročně se pak číslo vyšplhá k úctyhodným 15 tisícům.

Všude se hovoří o rakovině jako novodobém zabijákovi, přitom rizikem zlomeniny kyčle je ohrožena jedna ze šesti bělošek, oproti tomu rakovinou prsu je ohrožena „pouze“ devítina. Osteoporóza u žen nad 45 let si dokonce vyžádá vyšší počet dní strávených v nemocnici než cukrovka, infarkt či rakovina. Nemoc by se dala podchytit správnou a včasnou diagnózou, právě opomíjená a nesprávná diagnóza často stojí za zhoršením stavu.

Kvůli ztráty estrogenu jsou nejrizikovější skupinou ženy po přechodu, jimž úbytek hormonu zpomaluje přírůstek kostní hmoty. Nedostatek minerálů v kostech způsobí pak zlomeninu u 30 až 50 procent žen a 15 až 30 procent mužů. U nás je nemocí zasaženo zhruba 750 tisíc lidí.

Onemocnění postihuje i lidi s extrémně nízkou váhou, kuřáky nebo chronicky nemocné pacienty či lidi dlouhodobě užívající některé léky. Choroba však může vznikat i jako důsledek onemocnění jater, štítné žlázy, ledvin a zažívacího traktu. Typický je výskyt u lidí trpících revmatoidní artritidou a u všech chronických zánětlivých onemocnění.

„Nemoc nepostihuje jen ženy po klimakteriu, ale i muže, obvykle však v pozdějším věku. Může se ale vyskytnou i u dětí, což je sice vzácnější, přesto juvenilní forma osteoporózy skutečně existuje,“ upozorňuje na zákeřnost nemoci Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu.

Prevence od útlého věku

Řídnutí kostí vzniká nerovnováhou mezi přírůstkem a odbouráváním kostní tkáně. Od zhruba zhruba 25 let ztrácíme 0,5 procenta kostní hmoty ročně. Starší tkáň je sice stále nahrazována novou, problém ale spočívá v rychlosti obnovy. Oprava vzniklého „defektu“ totiž trvá mnohem delší dobu. A tím také klesá mechanická odolnost kostí a hrozí nám zlomeniny.

Zlepšení celkové životosprávy je nejlepší prevencí, důležitý je však rovněž pohyb, a také dostatek vápníku a vitaminu D, jež jsou základním kamenem jakékoliv léčby. „Nejlépe je začít s prevencí v dětském věku a dosáhnout co nejvyšší kostní hmoty. Nedostatek pohybu v dětství, dospělosti i stáří je také vlastně zlozvyk,“ radí jak se nemoci vyvarovat od útlého věku Václav Vyskočil, vedoucí lékař Osteocentra II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Riziko bez příznaků

Záludnost onemocnění tkví mimo jiné v tom, že dlouho probíhá bezpříznakově – ačkoli kvalita a pevnost kostí postupně klesá, neprojevuje se stav žádnou bolestí ani jinými příznaky. Nemoc se tak často podceňuje. Vždyť skoro každý z nás si v dětství ruku či nohu zlomí. První zlomenina navíc zvyšuje riziko další téměř 2,5 krát. Každá další fraktura s sebou přináší až sedminásobný nárůst rizika.

„Léčba osteoporózy je dlouhodobá, mnohaletá a mnohdy doživotní. Spektrum používaných přípravků je široké a volba konkrétního z nich je závislá na celkové situaci a celkovém zdravotním stavu nemocného,“ vysvětluje úskalí léčby profesor Palička.

Pacienti léčbu zhusta zanedbávají, podle odhadů se jen necelá čtvrtina z nich podrobí zevrubné léčbě, jež celý proces zpomalí. I někteří lékaři nemoc zlehčují a připisují ji projevům stárnutí. Léčba zlomenin a osteoporózy stojí naši kasu ročně navíc asi sedm miliard korun.

Rozhovor

Kost je živý orgán. Bez cvičení nemají žádoucí efekt ani léky. Na téma osteoporózy odpovídal Doc. MUDr. Václav Vyskočil, vedoucí lékař Osteocentra II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni.

Koho může řídnutí kostí postihnout? Týká se i dětí?
Množství kostní hmoty, které dosáhneme v dospělosti, je z 80 procent předurčeno geneticky. V dětství ji však může negativně ovlivnit nedostatek pohybu, vápníku i snížená pohyblivost. Také některá chronická onemocnění mají negativní efekt. Existuje totiž celá řada léků působících pozitivně na chronická onemocnění, zároveň ale narušují kostní novotvorbu a zvyšují odbourávání kosti.

Bolest kloubů či únava může mít totiž různé příčiny. Jaké jsou hlavní predispozice ke vzniku a jak poznám, že se osteoporóza může týkat i mě?
Prvním příznakem může být akutní bolest při vzniku zlomeniny obratlového těla. Naopak u chronické bolesti zad musíme na osteoporózu myslet tehdy, je-li doprovázena snížením výšky nebo zvýšeným předklonem. Existuje řada rizikových faktorů, jako jsou věk, předčasný přechod u žen. I těhotenství a kojení přináší ztrátu až 20 procent kostní hmoty. Dalšími hrozbami jsou konzumace sycených limonád, častější pády a snížená i zvýšená hmotnost, absolvování redukčních diet, kouření, pití alkoholu, nedostatek proteinů, vápníku nebo vitaminu D ve stravě a hlavně nedostatek pohybu.

Mohu zabránit šíření nemoci i aktivnějším životním stylem?
Samozřejmě. Kost je živý orgán. Bez pravidelného cvičení nemají žádoucí efekt ani léky. Celá prevence je cílena nikoliv na zlepšení kostní hmoty, ale k zabránění komplikací, především pak ke zlepšení kvality života. 

S vápníkem do bojeDoporučená dávka vápníku – kolem 1300 miligramů denně.
Mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří tvrdé sýry, tvaroh, kefír, jogurt nebo ryby
Potraviny s vyšším obsahem vápníku bychom měli jíst hlavně ve večerních hodinách, kdy se lépe vstřebává.
Pozitivní vliv na jeho vstřebávání má i vitamin D, jenž získáváme ze slunečního záření, z ryb, vajec a sýrů.