Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Primář Jiří Kočárek: Robotické operace jsou šetrné a přesné

/PROFIL, TÉMA/ Robot – to Čapkovo slovo, na které jsme tak pyšní! Když se ovšem od lékaře dozvíte, že podstoupíte robotickou operaci, pěkně ve vás hrkne. Ale klid, špičkový operatér a urolog Ústřední vojenské nemocnice Jiří Kočárek rozptýlí vaše obavy.

30.9.2017
SDÍLEJ:

MUDr. Ph. D. Jiří Kočárek (vpravo) a Prof. Ph. D. Stefan Siemer po unikátní robotické operaci močového měchýře na půdě ÚVN v PrazeFoto: ÚVN

Urologie je vlastně pánská gynekologie, říká s jistou nadsázkou primář Jiří Kočárek. Ano, týká se i nejvlastnější mužské pýchy, ústrojí, které muži chtějí mít obzvlášť v pořádku, a co možná nejdéle. A propos, sám Jiří Kočárek má syna a čtyři dcery.

Střešovickou pracovnu primáře urologie zdobí výstavka sportovních pohárů, buď lyžařských, nebo tenisových. „Pocházím z Liberce, kde tramvaj jede až ke sjezdovce, takže tam lyžuje každý,“ říká lékař. „Sport mě odjakživa držel v kondici a pomáhá mi zvládat stres. Ještě na škole jsem dělal závodně sjezd a tenis jsem měl v létě jako doplňkový sport. Ale to už se změnilo, dnes jezdím rád i na kole a s nemocniční partou hraju taky fotbal.“

Jiří Kočárek však svou postavou lyžaře nezapře. „Pořádný sjezdař přece musel mít přes sto kilo.“ Rád však vzpomíná i na gymnaziální časy, kdy jezdil na kole z Liberce k babičce do Moravských Budějovic, což je přes 200 kilometrů.

Inspirace v rodině
Jiří Kočárek absolvoval vojenskou medicínu v Hradci Králové. Co ho táhlo k lékařské profesi? A co na vojnu? Medicínou ho prý inspiroval dědeček, praktický doktor, který začínal v Nové Pace a po válce byl přidělen do Liberce mezi sedm německých doktorů. Uměl odoperovat slepé střevo i odrodit dítě. „Mám po něm ještě porodnickou kabelu. Váží asi čtyřicet kilo,“ vzpomíná Jiří Kočárek.

„Děda byl rádcem mého života, i když jsem ty příběhy znal spíš z vyprávění. Přestal pracovat až ve svých pětaosmdesáti. Vždycky bral život prakticky, pracoval, pomáhal, a k tomu hodně kouřil a dost pil. A takový doktorský život se mi líbil!“ Sám však, coby sportovec, nekouří a příliš pochopení pro tento zlozvyk dnes nemá. Otce Jiřího Kočárka na medicínu nepustili, ale byl veterinářem. Na konci gymnázia to s medicínou nevypadalo růžově ani pro syna Jiřího, ale ředitel-straník nakonec povolil pod podmínkou, že půjde studovat vojenskou medicínu do Hradce.

„Na vojenskou mě pustil a ještě dostal pochvalu a bůhvíco navíc od soudruhů, že mě tam dohodil. Ale na tu školu mám moc pěkné vzpomínky,“ říká Jiří Kočárek, dnes vynikající urolog, chirurg a externí přednášející na LF UK.

Šetrný robot
K urologii coby „mužské gyndě“ Jiří Kočárek ještě dodává: „Chlapi se o sebe obecně dost bojí, ale na rozdíl od žen nepříjemné věci spíš odkládají. Ženská přijde k doktorovi třeba s banalitou, ale muži podezřelé věci odsouvají s tím, že to třeba přejde, nějak se to vyřeší… A když konečně přijdou s něčím, co je vážnější, řeší se to už často hůř a složitěji.“

Když už dojde na operaci (nejen urologickou) – a netřeba se děsit – robotický zákrok je v současnosti nejšetrnější způsob. Ačkoli toto označení je nepřesné; operuje vás stále chirurg, operatér, který robota ovládá. „Ano, dobře to zní,“ říká Jiří Kočárek, „ale robot neudělá jediný pohyb sám. Systém umělé inteligence, který by člověka operoval zcela autonomně, tu asi ještě nějaký čas nebude. Technologicky to ale pokročilo hodně a možnosti, které nám robotický systém otevřel, byly před pár lety neuvěřitelné.“

Hovoří-li Jiří Kočárek s budoucími pacienty o operaci (není nadšený z termínu „klient“, ani z komerčního přístupu k člověku, který se s ním pojí) požívá příměr s automobily: klasická „otevřená“ operace je jako škodovka z 80. let, laparoskopický zákrok přirovnává k moderní octavii a roboticky asistovaná operace je nový Mercedes-Benz.

Operatér ovládá dvě či tři operační ramena robota a jedno rameno s kamerou pomocí „joysticků“ konzoly (ne nepodobné herní), což mu umožňuje 3D obraz operačního pole. Ovládací konzola může být umístěna i mimo operační sál. Celá operace probíhá přes miniaturní vpichy do těla pacienta a „ruce“ robota precizně provádějí výkon v jeho nitru. Přesně odpovídají pohybům chirurga, ba co víc, dokážou eliminovat třas rukou.

V nitru pacienta
„Robot dnes vlastně prodlužuje věk operatérů. Dřív se končilo v pětapadesáti, zřídkakdy v šedesáti letech. Dnes mohou díky robotu operovat i starší zkušení lékaři,“ říká Jiří Kočárek. Vzpomínáte na příběhy Macha a Šebestové? Na to, jak spolužáku Horáčkovi čistili mandle? Tak takhle si poprvé při pohledu očima robota připadal doktor Kočárek, tehdy učedník: „Jako bych se ocitl uvnitř těla pacienta, přímo v místě, kde jsem operoval. Obraz tělesné dutiny a orgánů v ní je dokonale prostorový. Navíc si ho můžete až desetkrát zvětšit.“

Práce s chirurgickým robotem vyžaduje cvik, jako všechny lidské dovednosti. Koneckonců, i lžící bagru se dá postavit euromince na hranu… „Jako řízení auta – někomu to trvá déle, někdo si volant a pedály osvojí rychleji. A určitě jsou i lidé, kteří by to prostě manuálně nezvládli,“ připouští Jiří Kočárek. Sám se začal před lety spolu s dalšími lékaři učit v Paříži na tělech zesnulých.

Potom se prováděly operace ve Štrasburku na vepřích. Následovaly návštěvy u klinických operací ve Stockholmu, pak znovu Paříž a Curych a nakonec závěrečné školení v Americe. Doba ale pokročila a s ní i technologie a metody výuky: „Dnes se učí na simulátoru, pak se jede na prase do Štrasburku, což, mimochodem, stojí deset tisíc euro, a pak dostanete certifikát, že můžete operovat robotem. Celé to stojí kolem 25 tisíc euro.“

Robot je šetrný, přesný, a na těle pacienta zanechá sotva znatelné jizvy. Má tedy vůbec nějaké nevýhody? „ Možná cena operace, která je o řád výš, než cena operace klasické. Ale pojišťovny už zjišťují, že se jim robotická metoda z hlediska následné péče, recidiv a reoperací už ze střednědobého hlediska vyplatí,“ míní Jiří Kočárek.

„ Jde každopádně o velký pokrok, který samozřejmě pokračuje. Je ale zajímavé, že oproti představám na začátku – někdy před dvanácti lety – to technologicky neskočilo kupředu mílovými kroky. Pořád mi robot připadá trošku jako monstrum,“ uzavírá urolog s úsměvem a s přesně onou mírou kriticismu, kterou si můžeme dovolit vůči osobě, myšlence či věci, které jsme oddáni.

---------

Na začátku byl armádní výzkum
Původní nápad robotických operací vzešel od americké NASA, respektive armády – uvažovalo se o operacích na dálku, na letadlových lodích, ve válečných zónách, ve vesmíru… Výzkum došel technologicky daleko, až k praktickým pokusům a dálkově asistované operaci ve Štrasburku. Problém byl však s rychlostí přenosu dat. „Pacient se může maličko pohnout a vy už pálíte o milimetr vedle,“ vysvětluje urolog. Systém byl nakonec uvolněn do civilního sektoru, vznikla společnost Intuitive Surgical, která vyvinula a stále zdokonaluje a „upgraduje“ systém Da Vinci, robota, kterého má k dispozici (kromě dalších šesti českých zdravotnických zařízení) i Ústřední vojenská nemocnice. První instalace robota v civilní nemocnici byla provedena v roce 1999. V současné době už na poli robotické chirurgie vyrůstá firmě Intuitive Surgical (systém Da Vinci) konkurence.

Autor: David Nesnídal

30.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Miloš Zeman a Andrej Babiš
2 9

Skeptické Česko a proevropské Slovensko, píší o nás ve světě

Nový adrenalinový rekord: 245 odvážlivců skočilo z mostu

/VIDEO/ Nový světový rekord v kategorii "hromadné skákání z mostu" dnes pokořili odvážlivci v brazilském Sao Paulu. V jeden okamžik seskočilo z mostu metodou bungee jumping 245 vyznavačů adrenalinu.

Politolog Zdeněk Zbořil předpokládá rozpad okamurovců

Co voliči volbami v Ústeckém kraji vzkázali politikům? Politolog Zdeněk Zbořil k drtivému vítězství hnutí ANO uvedl, že z výsledků voleb z Ústeckého kraje, podobně jako v celé ČR, cítí touhu občanů po zázraku.

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

V minulosti chodíval někdejší středočeský hejtman David Rath do jednací síně oholen, v pondělí se v budově Krajského soudu v Praze objevil s vousatou tváří – jinak se ale příliš mnoho nezměnilo.

Psi na politických jednáních? Macronův mazlíček se vymočil v Elysejském paláci

/VIDEO/ Pokud na politická jednání s sebou berete své mazlíčky, může dojít k trapným okamžikům. Vyprávět by o tom mohl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho labrador Nemo se vymočil u krbu právě během politického jednání. Prezident se snažil působit profesionálně a záležitost přejít s úsměvem.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT