„Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví žádost FN Plzeň o umístění a provoz robotického systému da Vinci doporučila,“ uvedl David Šíma z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. „Vytvoření centra si vyžádá investice ve výši zhruba 48 milionů korun. Fakultní nemocnice tak bude moci poskytovat vysoce specializovanou péči pacientům z Plzeňského a Karlovarského kraje,“ zdůrazňuje ředitel ne-mocnice Václav Šimánek. „Předpokládáme, že se přístrojem bude ročně dělat cca 250 urologických výkonů, 80 gynekologických a 30 chirurgických. Později bude využíván také v oblasti ORL a cévní chirurgie,“ doplňuje.

„Předpokládám, že robotické centrum otevřeme v roce 2020,“ říká přednosta Urologické kliniky FN Plzeň Milan Hora. Centrum, které by se mělo nacházet v borském nemocničním areálu. „Poslouží zejména pro radikální prostektomie kvůli lokalizovanému karcinomu prostaty a pro resekci nádorů ledvin. V nich má Plzeňský kraj smutné prvenství. Je tady nejvyšší výskyt v celé České republice. Odoperujeme jich 200 ročně,“ uvádí přednosta, který se spolu se svými kolegy nyní jezdí školit do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Výhod je celá řada

Robot, který operuje, se ovládá joystickem z konzole. Výhod robotických operací je mnoho. „Systém umožní provádět miniinvazivní výkony na měkkých tkáních břicha a hrudníku s menšími traumaty organizmu, menší pooperační bolestivostí, nižší ztrátou krve, nižší mortalitou, s menšími jizvami a obecně menšími riziky. Zavedení robotické chirurgie znamená současně významné zkrácení doby hospitalizace – v průměru z 9,9 dne na 4 dny a rekonvalescenci s rychlejším návratem do běžného aktivního života,“ sdělil mluvčí ministerstva.

Vylučují mimo jiné i třes rukou operatéra a vyžadují podstatně kratší dobu k získání praxe lékařů. „Robotická operace také šetří pohybový aparát operatéra. Při klasické operaci musí být často po dlouhou dobu v nepřirozené poloze, takže tělo trpí,“ zdůraznil Milan Hora.

Robotické pracoviště bude úzce spolupracovat s centrem vysoce specializované onkourologické péče, které v nemocnici vzniklo nově v září. I o tom rozhodlo ministerstvo zdravotnictví a statut udělilo do konce roku 2025. „Abychom ho získali, museli jsme mimo jiné splnit požadavky na technické a věcné vybavení a na personální zabezpečení,“ upozorňuje Milan Hora.

To znamená, že počet nově léčených pacientů s podezřením nebo záchytem urologického zhoubného nádoru a provedených zdravotních výkonů bude ročně minimálně 200 a centrum udělá minimálně 100 radikálních operací.

„Takové počty zákroků zaručují vysoce kvalifikovanou léčbu. Lékař, který se s takovým pacientem setká jednou do měsíce, mu nemůže poskytnout tak kvalitní péči jako specialisté v centru, kteří řeší závažná onkourologická onemocnění denně,“ říká přednosta urologické kliniky, pod niž centrum patří. Bude spolupracovat zejména s odborníky z onkologicko radioterapeutické kliniky a dalšími odděleními. A poskytovat špičkovou diagnostickou a operační léčbu a další onkologickou péči.