Právě tato firma začala ve spolupráci s auditory z Ernst & Young a jednotlivými kraji zpracovávat rozsáhlé studie, jak by se měla nemocniční síť v budoucnu proměnit. Špitály totiž spolykají stále větší balík peněz – jen za posledních 15 let nabobtnaly náklady na jejich provoz o více než třetinu. A bude hůř, podle prognózy analytiků vzrostou do roku 2050 ještě o dalších 35 procent. Důvodem je především stárnutí populace, příchod nových a drahých technologií nebo tlak na růst mezd.

Všechny kraje, ve kterých analýzy vznikly, mají přitom prý rezervy. „V některých zařízeních jsou prázdná dokonce celá patra. Dlouhodobě nevyužitých je 40 procent lůžek v menších nemocnicích a 30 procent ve fakultních nemocnicích,“ řekl Brůna. Personál ale nepřetržitě slouží i na poloprázdných odděleních.

Problém je v tom, že nemocnice motivaci ke změně nemají. Nikdo totiž nezkoumá, kolik pacientů skutečně ošetřily. Od pojišťoven dostávají pořád stejnou částku. „Spotřebují tak jakoukoliv sumu, ať už pacienty na lůžku mají, nebo nemají,“ doplnil Brůna.

Proč jsou třeba změny v nemocniční síti?Zdroj: DENÍK

Analytici proto doporučují seškrtat počet nemocnic tak, aby se lůžka zaplnila. Špitály by se ale podle nich neměly rušit jen tak, přeměnit by se měly na potřebnější zařízení – například na „eldéenky“ nebo polikliniky s jednodenní chirurgií. Změnit by se měl také způsob hodnocení špitálů. Místo fixních paušálů by měly dostávat peníze jen za skutečně vykonanou péči.

Pro změny jsou i pojišťovny. Nemocniční síť podle nich skutečně prořídne. „Nebude to ale nic dramatického, nechceme rušit celá zařízení. Budeme se snažit o jejich restrukturalizaci,“ uvedl šéf Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil. Pojišťovny k tomu dostanou jedinečnou příležitost v prosinci, kdy všem špitálům končí pětileté smlouvy. „Už se proto obracíme na kraje, aby nám samy řekly, které nemocnice chtějí zanechat a se kterými se dá pracovat,“ dodal Kouřil.