Podle informací od vedoucí protiepidemického oddělení pelhřimovského pracoviště Krajské hygienické stanice Lucie Dvořáčkové je na Pel-hřimovsku současný stav normální. Je prý ale nutné 
si uvědomit, že na protiepidemické oddělení jsou hlá-šeny jen laboratorně potvrzené případy, takže virových průjmových onemocnění mů-že být ve skutečnosti více.

„S ohledem na poměrně rychle odeznívající onemocnění řada osob nevyhledá lékařské ošetření, a diagnóza tak není laboratorně prokázána," upozornila Lucie Dvořáčková.

Rapidní nárůst pacientů 
se střevními problémy ne-zaznamenaly ani oslovené 
lékařky, pediatrička Irena Bláhová, která má ordinaci 
v Humpolci, a praktická lékařka pro dospělé Lenka Křikavová, jež ordinuje v Pelhřimově. „Situace není extrémní, je zcela adekvátní jarnímu období," uvedla Irena Bláhová.

Projevy nemoci

Lenka Křikavová rovněž nezpozorovala nárůst pacientů se střevními virózami. „Častěji se tu teď setkáváme spíše s virózami, které doprovázejí vysoké horečky," podotkla pelhřimovská lékařka.

Nicméně i přesto se najdou tací, které toto onemocnění nyní trápí. „Dcera prodělala střevní chřipku tento týden. Nejprve měla vysoké horečky nad 39 stupňů, pak začala zvracet. Chudinka, celá hořela, a aby toho nebylo málo, přidal se i průjem. Bohudík je jí teď lépe, ale průjem má stále," řekla Adéla Příhodová
z Pelhřimova, maminka šestileté Adinky.

Průjem a zvracení u dětí je většinou příznakem infekčního onemocnění trávicího traktu, takzvané akutní gastroenteritidy s vodnatými stolicemi, někdy s příměsí hlenu a krve, horečkou a křečovitými bolestmi břicha.

V průběhu onemocnění je dítě ohroženo především dehydratací, která je způsobena velkými ztrátami tekutin a iontů průjmovitou stolicí nebo právě opakovaným zvracením.

Toto ohrožení je tím závažnější, čím častější je průjem a zvracení u dětí a čím je dítě mladší. Je tedy potřeba, aby dítě mělo dostatečný přísun tekutin. Vhodný je podle lékařů zejména slabší černý čaj, podle chuti si ho může každý přisladit. Lze ho střídat s neslazenými neperlivými minerálkami.

Tekutiny by měly být vychlazené na pokojovou teplotu – teplé nápoje totiž dráždí na zvracení. Rodiče by je měli dítěti podávat spíše po menším množství a častěji – dítě je tak spíše udrží a nevyvrátí. Nevhodné jsou pak limonády a mléko.

Osobní hygiena

„Syn trpí na různé střevní virózy poměrně často, především na jaře a na podzim. Problémy u něj většinou trvají dva až tři dny. Samozřejmě za předpokladu, že dodržujeme dietu – jí tedy jenom piškoty nebo rohlíky a pije neslazené čaje, vodu a občas si lokne coca coly, kterou máme ozkoušenou a pomáhá mu," popsala maminka čtyřletého Martínka z Pelhřimova, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Ta dodala, že když se jejímu synovi uleví, nezvrací a průjem ustupuje, zařadí do jídelníčku libové vařené maso a jiné potraviny, které neobsahují větší množství tuku či mléko.

Prevence virových průjmových onemocnění spočívá podle Lucie Dvořáčkové v zamezení cesty přenosu a šíření infekce mezi lidmi, a to osobní hygienou. Nemoc se přenáší dotykem, a tak je podle pediatričky Ireny Bláhové nutné učit malé děti mýt si ruce.

Nejúčinnější ochranou proti těžkému průběhu rotavirové gastroenteritidy u kojenců je očkování. „Toto očkování není povinné, takže ho rodiče hradí sami. Dítěti je vakcínu možné podat perorálně už od šestého týdne po narození," vysvětlila lékařka Irena Bláhová.

Zvracení a průjem ovšem mohou způsobit i patogenní střevní onemocnění, mezi něž patří například nemoci vyvolané bakterií Salmonela či E. coli. Tyto bakterie se do lidského organismu dostávají pozřením závadné potraviny.

Virová průjmová onemocněníRotavirové infekce vedou k rychlému odvodnění organismu (dehydrataci) a postihují nejčastěji děti do pěti let s maximem v období šesti měsíců až dvou let, ale mohou se vyskytovat i u dospělých. Doba od nakažení do vypuknutí příznaků (inkubační doba), je jeden až tři dny. Přenáší se fekálně orální cestou (ruce znečištěné stolicí), nejčastěji přímým kontaktem. Virus na rukou totiž přežívá až čtyři hodiny, na okolních pevných plochách dokonce až týdny. Rotaviry způsobují epidemické výskyty v dětských kolektivech (jesle, školka a podobně).

Noroviry jsou hlavními původci řady epidemií v zařízeních pro seniory, ve zdravotnických zařízeních, na pracovištích nebo na akcích s větší kumulací lidí. Noroviry postihují spíše starší děti a dospělé osoby. Ke vzniku onemocnění stačí velmi nízká infekční dávka. Inkubační doba se pohybuje mezi osmnácti až dvaasedmdesáti hodinami. K přenosu dochází obvykle fekálně orální cestou mezi lidmi, kontaminovanými potravinami, vodou a také vzduchem.

Zdroj: Lucie Dvořáčková, vedoucí protiepidemického oddělení pelhřimovského pracoviště Krajské hygienické stanice

Alexandra Knapová, Aneta Slavíková