Na každého pacienta má sotva třináct minut. Za tu dobu ho musí nejenom vyslechnout, ale také stanovit diagnózu a navrhnout léčbu. Tak vypadá pracovní den běžného českého psychiatra. Výsledek: Spotřeba antidepresiv strmě stoupá, ale duševní zdraví populace se nelepší. Nejtěžší pacienti putují z nemocnice do nemocnice.
Vše na jednom místě
Změnit to má reforma psychiatrie a hustá síť komunitních center duševního zdraví. Tedy středisek, ve kterých se má o nemocné postarat celý tým zaměstnanců. Prvních pět center spustilo svůj provoz už loni na podzim, dalších patnáct navrhlo ministerstvo zdravotnictví tento týden.
„V pondělí jsme vybrali 15 nových provozovatelů center duševního zdraví. Ve všech případech jde o multioborové týmy, které jsou schopny poskytnout pacientům komplexní péči – působí v nich nejenom psychiatři a sestry, ale také terénní sociální pracovníci a asistenti,“ přibližuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Součástí týmů jsou dokonce takzvaní peer konzultanti, tedy terapeuti z řad bývalých pacientů.
Každé z center bude fungovat prvních 18 měsíců z Evropského sociálního fondu. Dotace by neměly přesáhnout 15 milionů korun na jedno centrum. Později by měly provoz zaplatit zdravotní pojišťovny spolu s MPSV. Do deseti let by mělo v každém okrese působit alespoň jedno takové zařízení.
Pětina je na lůžku zbytečně
Pomoc psychiatra v Česku vyhledá přes 600 tisíc lidí roč-ně, kolem 60 tisíc z nich musí do léčebny. Podle psychiatrů by se ale pětina z nich do nemocnic dostat vůbec nemusela, pokud by se jim předtím někdo věnoval.
Nová centra duševního zdraví
CDZ Celusz – Diecézní charita Brno
CDZ Hradec Králové
CDZ Cheb
CDZ Karlovy Vary
CDZ Kroměříž
CDZ Mladá Boleslav
CDZ Opava
CDZ Pardubice
CDZ Plzeň
CDZ PN Brno
CDZ Praha 6
CDZ Riaps Trutnov
CDZ Strakonice
CDZ Tábor
CDZ Uherské Hradiště
Zdroj: MZČR