Býval to běžný způsob školní výuky: učitel nahlas přednesl kus textu a žáci si ho zapsali do sešitů. Dnešní děti už toto nezvládají. Mluvené slovo, které nedoprovází žádný obraz, nedokáže vnímat až pětina z nich.

Vady řeči.Zdroj: Deník„Jakmile jim přečtu pohádku, ke které nemají vizuální doprovod, prostě to nevnímají. Začnou si sahat na uši a jsou neklidné. Nakonec zjistím, že ani netuší, o čem to vyprávění bylo,“ popsala učitelka prvního stupně Pavla Nováčková.

Podobnou zkušenost mají i další kantoři. Psychologové a neurologové se shodují, že mluvené slovo nevnímá dokonce dvacet procent dnešních prvňáčků. Mnohým z nich vydrží problém až do dospělosti.

To ostatně dokládají i čerstvá data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet pacientů logopedických ambulancí podle nich poskočil za deset let až o čtvrtinu. Dnes je v péči specialistů více než 160 tisíc lidí.

Přemíra techniky

„Za většinu problémů může skutečně přemíra techniky. Místo aby rodiče dětem četli pohádky, vloží jim do ruky tablet,“ říká senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová. Řečové centrum v mozku, které má sluchové vjemy zpracovávat, kvůli tomu dětem zakrní. Neumějí se pak soustředit a chybí jim slovní zásoba. Nedokážou ani pořádně vyslovovat.

Na vině ale může být i nízká porodní váha. S tou se rodí stále více miminek – kolem osmi procent. „To zase zapříčiňují předčasné porody starších žen a vícečetná těhotenství po umělém oplodnění,“ uvádí Dernerová. Novorozenci lehčí než 2,5 kilogramu prý často trpí opožděným vývojem řeči.

Lidí s alergickou rýmou v ordinacích alergologů trvale přibývá.
Alergiků a astmatiků přibývá. Za sedm let jich bude v EU polovina