Děti se „hýbou" něco málo přes hodinu denně, nejvíce ty z okresu Opava a o něco více chlapci než děvčata.

To jsou některé výstupy rozsáhlého průzkumu pohybové aktivity žáků osmých ročníků základních škol, který provedli pracovníci odboru hygieny dětí a mládeže Krajské hygienické stanice v Ostravě. Celkem formou ankety odpovídalo 377 žáků 192 hochů a 185 dívek v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava.

A pro srovnání byla v každém okrese vybrána jedna škola na sídlišti, jedna na venkově a jedna se sportovním zaměřením.

Pohyb alespoň hodinu denně

„Nejvíce pohybu denně mají žáci ve školách sportovních, 1,8 hodin, žáci venkovských a sídlištních škol se v průměru pohybují 1,2 až 1,3 hodiny denně," shrnul výsledky průzkumu mluvčí krajských hygieniků Radim Mudra.

Je to málo, nebo moc? Světová zdravotnická organizace podle něj doporučuje alespoň šedesát minut pohybové aktivity každý den v týdnu.

„Vzhledem k tomu, že čas strávený před televizí je více než 3,5 hodiny denně a k tomu musíme ještě připočítat další pasivní sezení při vyučování ve škole, u počítačů a při přípravě domácích úkolů doma, pak poměr pohybové „neaktivity" a aktivity je nevyvážený," uvedl Mudra s tím, že doporučovaného „pohybového minima" sice bylo dosaženo, ale vzhledem k přirozeným potřebám dětí i předpokladu, že s dospíváním se bude ještě snižovat čas pro sportování, je zde nevyváženost.

A z toho také plynou zdravotní následky. Vadné držení těla má až 38 procent školáků. Vlivem neobratnosti stoupá počet dětských úrazů. Polovina dětí ve věku 13 až 15 let si v dřívějším průzkumu hygieniků stěžovala na bolesti v zádech. Lékaři se stále častěji setkávají s dětskou obezitou a některé děti již v raném věku trpí takzvaným metabolickým syndromem zvýšeným krevním tlakem a cukrovkou.

Desetiletí s hypertenzí

„My už léčíme děti s vyšším tlakem, který je následkem těžké obezity, ve věku kolem devátého desátého roku. Ale máme v péči i dítě čtyřleté s touto diagnózou," potvrzuje Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

I on vidí jako hlavní příčinu nedostatek hlavně přirozeného pohybu.

„Kdyby to byl skutečně aktivní pohyb hodinu denně, bylo by to lepší, než to ve skutečnosti je. Já myslím, že děti se nehýbou ani hodinu denně. Jestli do toho počítají chůzi do školy a tělocvik, možná," komentuje výsledky ankety mezi školáky.

Podle jeho slov je pro děti školního věku ideálním pohybem chůze. „Je to přirozený pohyb, který je nám daný," říká lékař. Paradoxní ale je, že děti chodí minimálně. „Čas pro chůzi pěšky do školy byl zanedbatelný, na kole do škol se nejezdí ani ve vesnických školách," zjistili hygienici.

Pro předškolní děti je podle Boženského ideální hra. „Nic vrcholového ani výkonového. Jen pohyb pro ně přirozený hraní si," doplňuje s tím, že naopak nevhodné jsou pro děti sporty, které nadměrně jednostranně zatěžují jen určitou část pohybového nebo nosného aparátu. „Nejlepší je všestranný sport. Všechny aktivity, které mohou rozvíjet pohyb míčové hry, chůze, občas běh, plavání, jízda na kole… A lépe přiměřený každodenní pohyb než třeba jednou za týden.

Pokud se chcete seznámit podrobněji s výsledky ankety mezi školáky, najdete je na www.khsova.cz.