Jeden jediný gram. Přesně tolik soli zbývá lidem na dochucení všech vařených jídel na talířích, pokud nechtějí riskovat mrtvici nebo rakovinu žaludku. Porce poledního jídla pro děti by měla mít sotva poloviční dávku.

InfografikaJenomže, jak ukázal poslední test hygieniků, školní obědy obsahují soli mnohem víc. Část kuchařů servíruje dětem tak slaná jídla, že by se hodila spíš do fastfoodových řetězců. „Mají i dvakrát víc soli oproti doporučení,“ přiblížil výsledky testu ve 28 jídelnách Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu.

Nosí si sůl z domova

Limity stanovené zdravotníky splnila jen sedmina jídelen. Ostatní totálně propadly. Sítem neprošly ani takové kuchyně, kde se šéfové snažili objednávky soli omezit. „Kuchaři jsou totiž na slanou chuť zvyklí a jídlo jim nechutnalo. Začali si proto nosit sůl sami z domova,“ vypráví Ruprich.

Přitom v jídelnách, kde se normám podřídili, si prý děti na planou chuť nestěžovaly. Kuchaři navíc přispěli k jejich zdraví. „Protože pokud děti přijímají sůl už v raném věku, mívají v dospělosti častěji infarkty a mrtvice,“ připomíná předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.

Slabé kosti a imunita

Podobné výsledky přinesly i testy před 2 lety. Tehdy se dokonce ukázalo, že jsou škol-ní obědy nejen přesolené, ale také bez dostatečného množství živin. „Děti by sice měly s obědem načerpat alespoň třetinu dávky denní energie, to ale splnilo jen 58 procent jídelen,“ uvedli hygienici.

Zjistili, že dětem chybí hlavně vápník – doporučení naplnily jen dvě jídelny. Vápník je ale nezbytný pro tvorbu kostí.

Obědy byly chudé i na hořčík, měď nebo železo. Bez hořčíku jsou přitom děti unavené a nesoustředěné, bez mědi zase mohou zápasit se slabou imunitou. Nízký příjem železa má podle zdravotníků na svědomí chudokrevnost.