"Rovnou se omlouvám, pokud bych se v něčem opakoval, ale stále ještě bojuju s krátkodobou pamětí a kolikrát dětem vyprávím něco, co jsem jim říkal před chvílí,“ začíná náš rozhovor padesátiletý Tomáš. „Prasklá aorta bylo to nejděsivější a nejbolestivější, co jsem kdy zažil. Neměl jsem předtím žádné zdravotní problémy, žil jsem zdravě. Samozřejmě jsem si dal občas pivo nebo skleničku vína s manželkou, ale pravidelně jsem jezdil na kole, občas jsem se zúčastnil i nějakého závodu, jen tak pro radost,“ popisuje Tomáš svůj život.

„Loni na podzim jsem se zničehonic začal cítit divně. Nedokážu to úplně popsat, přes den jsem si hrál s nejmladší dcerou a měl jsem pocit, že je něco špatně. Prostě jsem nebyl ve své kůži. Šel jsem si lehnout a probudilo mě bušení srdce. Mého srdce. Vzhledem k tomu, že můj táta zemřel na infarkt, vyděsilo mě to a šel jsem volat záchranku. Pak už si moc nepamatuji. Zkolaboval jsem těsně předtím, než záchranka dorazila. Manželka jim stihla říct, že jsem měl asi nějaký problém se srdcem a odvezli mě rovnou do nemocnice," popsal Tomáš nepříjemnou zkušenost.

Probudil se po třech dnech. "Netušil jsem, kde jsem a proč tam jsem. Všude jsem měl zapojené hadičky, všechno pípalo, všechno bylo bílé a sterilní. Zpětně jsem se dozvěděl, že mi praskla aorta, naštěstí se jednalo „jen“ o prasklinku, pokud by praskla aorta celá, na 90 procent už bych nežil. Operace trvala několik hodin, ale lékaři mě zachránili," byl vděčný.

Zotavoval se z toho několik měsíců a ani teď, téměř po roce, nemůže říct, že by se cítil jako dřív. "Několik týdnů jsem se sám skoro nezvládal ani najíst, neudržel jsem nic v ruce. To už se zlepšilo, ale stále hodně zapomínám, a taky často mívám problémy s očima a nedokážu třeba dceři číst pohádku. Pracoval jsem v bance a koukat osm hodin do počítače bych teď rozhodně nevydržel," dodává.

Podle lékařů jeho případ nebyl výjimečný. "Často se to prý stává mužům po čtyřicítce, kdy najednou změní styl života nebo se jim po sobotním večeru v baru zvýší krevní tlak, což je právě rizikový faktor pro vznik aneurysma," dodal.

JAK SE NEMOC LÉČÍ 

Onemocnění může dlouhou dobu probíhat bezpříznakově a být tak třeba i náhodným nálezem při vyšetření z jiné indikace (například při rentgenu srdce a plic). Zejména objemnější výdutě hrudní aorty se mohou projevit bolestí na hrudi, chrapotem, kašlem či poruchami polykání. V případě současného onemocnění aortální chlopně, které není vzácností, mohou dominovat příznaky právě z postižení této chlopně - dušnost, tlak či bolesti na hrudi, mdloby nebo kolapsové stavy. Při fyzikálním vyšetření, vyšetření poslechem, může být zjištěna srdeční šelest. Při stanovení diagnózy sehrávají zásadní roli vyšetření zobrazovacími metodami (echokardiografické vyšetření, vyšetření počítačovou tomografií, magnetickou rezonancí).

Principem operační léčby je vyřazení postiženého úseku aorty z krevního oběhu tak, aby nemohlo docházet k dalšímu rozšiřování a prasknutí. Toho lze docílit kardiochirurgickou operací spočívající v odstranění výdutě a její následné náhradě cévní protézou. Zpravidla jde o výkony prováděné ze sternotomie (podélné rány na prsou) za využití přístroje pro mimotělní oběh (přístroje přechodně nahrazujícího funkci srdce a plic).

V závislosti na rozsahu výdutě je někdy nutná operace v dočasné oběhové zástavě, při celkovém ochlazení organizmu. Při současném onemocnění aortální chlopně zahrnuje operace i výkon na této chlopni. Některé druhy výdutí je též možné řešit zavedením vnitřní cévní “výztuhy“, takzvaného stentgraftu tepnou v třísle, tedy bez nutnosti velké operační rány na hrudníku. (Zdroj: IKEM)

POČTY

* Aneurysma aorty se vyskytuje u 5 až 7 % populace přes 60 let.
* Její výskyt v posledních letech stoupá, přibývá s věkem.
* Přibližně 1 člověk z 250 ve věku nad 50 let může na tuto nemoc zemřít.
* U mužů je 4x větší pravděpodobnost postižení než u žen.

Informace o aneuryzmatu aorty

*Aorta (největší a nejdelší lidská tepna) se může v některých ze svých částech rozšiřovat. Tomuto rozšíření se říká aneurysma a pokud přesáhne určitou míru, může dojít k prasknutí aorty.

*Náchylní k nemoci jsou lidé, kteří mají vysoký krevní tlak a aterosklerózu a je jim více jak 60 let.

*Ve většině případů dochází k prasknutí aorty bez jakýchkoli varujících příznaků, proto se nemoci přezdívá „tichý zabiják“.

*Odhalit ji může někdy obyčejný snímek srdce a plic, většinou je však třeba provést echokardiografické vyšetření nebo CT či magnetickou rezonanci.

*Pokud přece jenom nějaké příznaky jsou, bývá to intenzivní bolest břicha (i krátká), bolest v dolní části zad, která může vystřelovat do hýždí, třísel nebo nohou, pocit „tlukotu srdce“.

*Aneurysma se dá někdy přímo nahmatat jako měkký pulzující útvar v břiše.

*Ve chvíli, kdy aneurysma praskne, člověk cítí náhlou krutou bolest v břiše, je bledý, má rychlý puls, zvrací, nastává šok.

* Nejdůležitější je okamžitý převoz do nemocnice, přesto až 50 % pacientů zemře už při převozu.

Recept pro zdraví

Zapečené těstoviny s tuňákem

Zapečené těstoviny mají v oblibě děti i dospělí. Namísto šunkofleků je tentokrát vyzkoušejte s jinými surovinami.

Suroviny:

  • 1 konzerva tuňáka v oleji,
  • 500 g těstovin,
  • 1 plechovka rajčat,
  • 1 cibule,
  • 250 g čedaru či jiného sýru,
  • 3 stroužky česneku,
  • olivový olej,
  • bazalka,
  • sůl

Postup:

V pánvi rozehřejte 2 lžíce olivového oleje a nechte na něm zesklovatět cibuli, ke které přidejte česnek. Poté vlijte rajčata, lístky bazalky a vařte 20 minut.
Mezitím si v mírně osolené vodě uvařte těstoviny, ale slijte je těsně před tím, než budou úplně vařené, dodělají se v troubě.
Slijte šťávu z tuňáka a vmíchejte ho do rajčatové omáčky, osolte a zlehka opepřete. Pak vmíchejte těstoviny a celou směs nandejte do zapékací mísy. Posypejte nastrouhaným sýrem, ozdobte lístky bazalky a pečte v troubě 20 minut.
Před podáváním nechte pár minut stát.

Tipy pro zdravé srdce

Běhání, ježdění na kole, jóga, tohle všechno už jste zkusili. Ale napadly vás koloběžky? Pokud ne, teď je skvělá příležitost to zkusit. Není to jen zábava pro děti. Velké koloběžky jsou všestranné a během jízdy zapojíte podobné svalové partie jako při běhu, od chodidel až po paže. Hlavně se při tom báječně pobavíte. Fyzioterapeutka Lenka Fasnerová z olomouckého Centra prohybu k tomu říká: „Koloběžka je z hlediska trénování pohybového aparátu neuvěřitelně komplexní. Hodí se doslova pro každou věkovou skupinu, přičemž velkou výhodou jak pro děti, tak hlavně pro starší generaci je, že jste jen kousek nad zemí.“ Česko se navíc řadí ke koloběžkářským velmocem a tento sport tu má dlouhou tradici, tak neváhejte.