Vědci tvrdí, že za předčasné stárnutí kůže může sluneční záření až z osmdesáti procent. Pravidelné opalování způsobuje většinu kožních změn, kterým bychom mohli předejít anebo je alespoň výrazně omezit. Ultrafialové paprsky poškozují elastinová vlákna. Když se rozpadnou, kůže začne klesat, protahovat se, ztrácet elasticitu a pokožka se také pomaleji hojí.

Toto poškození nemusí být zjevné v mládí, ale určitě se projeví později v průběhu života. Odborníci vědí, že čtyřicetiletá žena, která se důsledně chránila před sluncem, má ve skutečnosti kůži třicetileté a naopak.

Jak to funguje?

Sluneční světlo cestuje na Zemi jako směs viditelných i neviditelných paprsků nebo vln. Ne všechny jsou škodlivé, problémy mohou způsobit ty, které nazýváme ultrafialové (UV) světlo. Ty delší z nich se pak nazývají UVA paprsky, kratší UVB. Časté vystavování UVB paprskům může vést k popáleninám, UVA naopak „cestují“ do hlubších vrstev kůže. Oba ale ovlivňují zdraví pleti, protože vstupují do kožních buněk, v nichž rozrušují procesy ovlivňující růst a vzhled pokožky. Ta se v průběhu času stává méně pružnou, hrubne a drsní, pokrývá se vráskami a nakonec se ztenčí tak, že vypadá jako zmačkaný hedvábný papír.

Pokožka má sice schopnost se těmto škodám bránit už tím, že se její svrchní vrstva neustále zbavuje odumřelých kožních buněk a nahrazuje je novými, ale schopnost této regenerace s věkem klesá. Dlouhodobé působení UV záření může navíc poškodit DNA buněk, které najednou rychle rostou a dělí se.

Následkem mohou být neškodné (benigní) nebo rakovinné (maligní) nádor kůže, ty přitom zpočátku vypadají nevinně, třeba jen jako drobný flíček. Některé druhy rakoviny jsou však velmi agresivní, zasahují hluboko do okolní tkáně a mohou se také šířit z kůže do jiných orgánů těla.

Nebezpečný melanom

Existují tři hlavní typy rakoviny kůže: karcinom bazálních buněk, spinocelulární karcinom a melanom. Bazální buněčné a spinocelulární karcinomy jsou méně závažné typy a tvoří 95 procent všech onemocnění touto zhoubnou chorobou. Bývají také označovány jako nemelanomové rakoviny kůže a jsou dobře zvladatelné, pokud jsou léčeny včas. Melanom, tvořený abnormálními kožními pigmentovými buňkami, nazývanými melanocyty, je naopak nejzávažnější formou a způsobuje 75 procent všech úmrtí. Neléčený se navíc může rozšířit i do jiných orgánů a poté už je obtížné jej kontrolovat.

Záludný je v tom, že je zpočátku nenápadný a nebolí, léčba je však velmi komplikovaná. „Při vzniku melanomu hraje roli UV záření, ale také genetika,“ vysvětluje Zuzana Kulíková, dermatoložka z kliniky Laser Plastic. „Každé spálení sluncem si navíc pokožka pamatuje, častým sluněním se tedy riziko nádoru zvyšuje.“

Rakoviny přibývá

Rakovinu kůže má i v České republice čím dál více lidí. Počet případů této velmi nebezpečné formy zhoubné choroby za posledních patnáct let vzrostl téměř o 90 procent. Podle lékařů za to může změna životního stylu – Češi častěji jezdí na dovolenou k moři a opalují se v soláriích. Ve srovnání s dobou před třiceti lety přibylo těchto nádorů dokonce čtyřnásobně. Zatímco v roce 1970 onemocnělo zhoubným kožním nádorem ani ne čtyři tisíce lidí, teď je jich téměř patnáct tisíc. Dokazují to čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Českým mužům patří v případě nejzhoubnějšího druhu nádoru kůže, což je melanom, deváté místo ve světě, ženám patnácté. To jsou vysoká čísla,“ upozorňuje profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Nemocnice na Bulovce.

Ohroženi jsou především lidé, v jejichž rodinách se melanom anebo jiné druhy rakoviny kůže už vyskytly.

Hlavním rizikovým faktorem je také velký počet mateřských znamének anebo velká mateřská znaménka s nepravidelnými tvary. Také pokud jste v minulosti rakovinu kůže už prodělali, je tu možnost, že onemocníte znovu. Lékaři také upozorňují na nebezpečí spálení sluncem v dětství, to může mít i fatální následky.

„Dětská kůže je nezralá a neumí se UV záření bránit, a vzniká tak velké riziko kožních nádorů v dětském i dospělém věku,“ upozorňuje dermatoložka Lucia Mansfeldová z Perfect Clinic Dermatology. „Děti proto musíme chránit nejvíce,“ doporučuje. Miminka by přímému slunečnímu záření neměla být vystavována vůbec, děti je pak nutné chránit přípravky s vysokým UV filtrem, ideálně 50, vhodné jsou koupací oblečky a samozřejmě i pokrývka hlavy. Kamarádem by se jim měl ovšem stát hlavně stín. Hlavním rizikovým faktorem je také velký počet mateřských znamének anebo velká mateřská znaménka s nepravidelnými tvary. Také pokud jste v minulosti rakovinu kůže už prodělali, je tu nebezpečí, že onemocníte znovu.

Jak slunce mění kůži

Nadměrné slunění způsobuje nejrůznější kožní problémy. Mezi ně patří:
• Jemné a hluboké vrásky
• Pihy
• Stařecké pigmentace
• Zeslabení kůže
• Rozšíření malých krevních cév pod kůží
• Aktinická keratóza – drsná vyrážka,
která se může vyvinout v rakovinu kůže,
• Rakovina (karcinom bazálních buněk,
spinocelulární karcinom a melanom)
• Benigní tumory
• Nemoci způsobené zvýšenou citlivostí
vůči slunečnímu záření, např. polyformní
světelná erupce a solární alergie.

A co vitamin D?

Vitamín DSlunce ale není jen náš nepřítel, potřebujeme ho k životu. Světlo pomáhá udržovat životní rytmus, ve dne jsme vzhůru, v noci spíme. Naopak jeho nedostatek, zejména v zimních měsících, může u některých lidí vyvolat určité formy deprese, známé jako sezónní afektivní porucha. Slunce také pomáhá naší kůži vytvářet vitamin D, který je potřebný pro normální funkci a zdraví kostí. Ale nejen to. Ukazuje se, že má kladný vliv také na imunitní systém, onemocnění dolních cest dýchacích i na průběh některých autoimunitních onemocnění, jako jsou oba typy cukrovky, Crohnova choroba nebo roztroušená skleróza. A zdá se, že má také antikancerogenní efekt.

Jeho nedostatek se naopak projevuje např. svalovou slabostí, může být i příčinou některých druhů obezit. Podle posledních údajů ho má málo 30–50 % populace v Evropě i v Americe. „Vitamin D si vyrábíme v kůži pomocí sluníčka a v určitém množství jej přijímáme i stravou,“ vysvětluje Markéta Majerová, hlavní korektivní dermatoložka z MEDICOM Clinic. „Potřebné množství UVB záření závisí na pigmentaci naší pokožky. Nižším fototypům stačí 5–15 minut 3x týdně. U tmavšího typu pokožky je zapotřebí expozici na slunci prodloužit na 25–30 minut. Zajímavé je, že přibližně 400 IU vitaminu D, což je denní dávka pro děti a poloviční dávka pro dospělé, vzniká po ozáření 5 % kožního povrchu. Z toho vyplývá, že jeho nedostatkem jsme ohroženi hlavně v zimních měsících, v létě pak obvykle starší lidé, kteří nevycházejí ven nebo jsou vždy zahaleni. V pokročilém věku naše schopnost vytvářet vitamin D klesá,“ upozorňuje Majerová.

Na slunce s rozumem

Poznáte, který jste fototyp?

Někteří lidé se proto na slunce dívají jako na nenahraditelný zdroj vitaminu D, ale neuvědomují si, že k tomu, abychom ho načerpali dostatek, stačí jen velmi krátký pobyt na slunci. Podle  Markéty Majerové prevence spálení pokožky a omezení vzniku melanomu není v rozporu s jeho dostatečnou tvorbou, protože k jeho výrobě potřebuje tělo krátkodobé oslunění relativně malého procenta kůže. „Doporučuji proto vyšším ochranným faktorem chránit ty části pokožky, které jsou na slunci takříkajíc celoživotně, a časem proto jeví známky poškození sluncem. To znamená obličej, krk, dekolt a hřbety rukou. Ostatní části těla bych ošetřovala tak, aby se zabránilo jejich spálení s ohledem na délku pobytu na slunci a fototypu kůže. Při krátkodobých pobytech na slunci 5–10 minut není zapotřebí fotoprotekci řešit vůbec, s výjimkou malých dětí,“ doporučuje dermatoložka. V zimních měsících je vhodné vitamin D dodávat tělu alespoň ve stravě – jíst tučné ryby, rybí olej, vajíčka, máslo, játra a některé další druhy masa, zkusit můžete ale i vitaminové doplňky, např. kapky Vigantol. 

Zdena Líkařová