„Sebevraždu spáchá více lidí, než kolik jich zemře dohromady ve všech válkách, při teroristických útocích a v důsledku mezilidského násilí,“ poznamenal Brian Mishara, bývalý prezident Světové asociace pro prevenci sebevražd.

Na problematiku má upozornit Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. října. Vyhlašuje jej Světová asociace pro prevenci sebevražd spolu s WHO a Světovou federací pro duševní zdraví.

V Česku jsou čtyři ztracené životy denně

„Existuje celá řada faktorů, které zvyšují riziko spáchání sebevraždy. Jedním z nejvýraznějších je přítomnost duševního onemocnění. Některé zdroje uvádí přítomnost duševního onemocnění u devíti z deseti případů dokonané sebevraždy. Mezi mladými ve věku 15 - 29 let je sebevražda globálně druhý nejčastější důvod úmrtí a vůbec nejčastější pro mladé dívky ve věku 15 - 19 let. Vůbec nejvyšší míru sebevražednosti globálně je možné identifikovat u osob starších 69 let.

Na každou dokonanou sebevraždu připadá podle odhadů WHO 20 pokusů,“ vypočítává PhDr. Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. a PhDr. Petr Winkler patří mezi 29 předních odborníků na prevenci suicidality ze 17 zemí, kteří připravili společné prohlášení, v němž navrhují, jak situaci zlepšit. Důraz kladou na prevenci sebevražd prostřednictvím omezování přístupu k prostředkům k vykonání sebevraždy, léčby deprese farmakoterapií a psychoterapií, zajištění návaznosti péče a prostřednictvím dalších preventivních programů.

V ČR si ročně vezme život na 1500 osob, což představuje čtyři ztracené životy denně. V českém prostředí je pak sebevražda důvodem úmrtí u 30 procent ze všech zemřelých mladých žen ve věkové skupině 20 - 29 let, což z ní dělá jeden z nejčastějších důvodů úmrtí v této věkové skupině.

„V Česku je míra sebevražednosti podle posledních srovnatelných dat WHO nad průměrem EU a výrazněji i nad celosvětovým průměrem. Absolutní počet sebevražd navíc začal v ČR po roce 2008 opět stoupat poté, co od roku 2000 s jedinou výjimkou v roce 2003 konstantně klesal,“ upozorňuje doktor Winkler.

Národní strategie prevence chybí

Řada vyspělých států podnikla nebo v současnosti podniká kroky za účelem snížení sebevražednosti, a tyto aktivity se zdají být účinné. Existuje totiž řada účinných intervencí, kterými je možné sebevraždám předcházet.

„Česká republika však nejen že doposud nemá žádnou národní strategii prevence sebevražd nebo jinou formu komplexního zastřešujícího přístupu k prevenci, ale ani dílčí prevence v této oblasti zde v podstatě neexistuje. To je ve světle nadprůměrné sebevražednosti a existence důkazů o efektivních preventivních opatření neakceptovatelné,“ varuje doktor Winkler.

Důležitá je prevence

„Výhledově například plánujeme v rámci jednoho z našich běžících projektů vypustit do světa příručku pro žurnalisty. Ta by měla poskytnout informace o tom, jak správně komunikovat v médiích zprávy o sebevraždách. Je totiž prokázáno, že necitlivá mediální praxe může vést k vlně nápodobných sebevražd, a to zvláště v případech, kdy sebevraždu spáchala mediálně atraktivní osobnost, jako např. úspěšný fotbalista nebo zpěvačka“ uzavírá doktor Winkler.