Podle spánkové laboratoře Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15 až 30 procent populace.

A co nám tedy nedá spát? Když pomineme hluk, mohou to být třeba psychické problémy, stres, ale i prostá potřeba jít se vyčurat. Postrachem ložnic a častým důvodem partnerských hádek je i chrápání. To bohužel patří mezi časté problémy mužů i žen a týká se stále větší části populace. Odborníci uvádějí, že jím trpí až 40 procent mužů a ve středním a starším věku postihuje i poměrně významné procento žen.

Podle odborníka na spánkovou medicínu Jana Kastnera z Perfect Clinic vzniká chrápání při dýchání vibracemi měkkých tkání hltanu. Během spánku je totiž sníženo napětí svalů, které tvoří svalovou trubici, skrze kterou dýcháme. Menší měrou se na chrápání mohou podílet i vnitřní partie nosu při větším vybočení nosní přepážky nebo při chronické rýmě.

Tipy pro lepší spaní

Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku. Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3–4 hodiny před ulehnutím.

Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit. Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3–4 hodiny) již může spánek narušit. Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.

Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu. V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.

Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu. V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní a ne k přemýšlení či převalování.

Zdroj: FNUSA-ICRC

Není chrápání jako chrápání

„Běžné pravidelné chrápání bez pauz je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat, a často může vést například k oddělení ložnic. Pozor by si ale měli dát ti, kteří chrápou nepravidelně. Takzvaný apnoický syndrom, který se vyskytuje asi u čtyř procent populace, představuje závažný zdravotní problém. U apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované. Dochází k zástavám dechu, které způsobují, že je spánek neosvěžující, a v důsledku toho je typickým příznakem například zvýšená denní únava,“ říká Jan Kastner.

Seriál deníku - Dobrý spánekPodle něj se apnoické pauzy mohou významným způsobem podílet na vzniku závažných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a metabolická onemocnění (vysoký krevní tlak, srdeční nemoci, cévní mozková příhoda, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka a další).

Chrápat začínají lidé nejčastěji po čtyřicátém roku věku. Muži pak chrápou dvakrát více než ženy. Může za to jiná anatomie dýchacích cest, ale třeba i vyšší konzumace alkoholu. Vznik chrápání také negativně ovlivňuje obezita. Jako prevence proti chrápání je také dobré používat doma zvlhčovače vzduchu třeba s různými bylinnými extrakty, protože suchý vzduch může být dráždivý pro sliznice.

Běžné chrápání se dá odstranit například takzvanou laserovou uvuloplastikou. Jedná se o operaci v místním znecitlivění a provádí se ambulantně. „Celková doba zákroku je asi 15 až 20 minut. Nezbytnou podmínkou dobré efektivity zákroku je i pacient bez větší nadváhy. Jednak proto, že lidé s větší nadváhou trpí ve vyšší míře spánkovou apnoí, a také proto, že u pacientů s nadváhou má zákrok menší efekt. To samozřejmě platí i pro stav po operaci – aby byl efekt zákroku dlouhodobý, je dobré nepřibrat, ale dodržovat zdravý životní styl a pečovat o zdravý spánek,“ vysvětluje lékař.

S apnoe jděte k lékaři

Uvuloplastika bohužel není vhodným řešením u lidí trpících spánkovou apnoe, při které pacienti v podstatě přestávají dýchat. Po takzvaném mikroprobuzení se dech obnoví, ale vzhledem k tomu, že tento proces se může opakovat i více než stokrát za hodinu, ohrožuje toto onemocnění zdraví člověka. Doporučuje se vyhledat lékaře, pokud vaše hlasité chrápání ruší ve spánku vás nebo vašeho partnera, jestliže vás probouzí dušení nebo lapání po dechu, máte-li pauzy v dýchání během spánku či pociťujete nadměrnou ospalost během dne. 

Diagnostikou spánkové apnoe se zabývají spánková centra a spánkové laboratoře, kde specialisté vyhodnotí vaše příznaky a doporučí léčbu. Takové zařízení se nachází třeba právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Tamní spánkové laboratoře patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky spánkové apnoe pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

Ve spánkové laboratoři EUC Kliniky v Plzni je součástí diagnostiky sledování dýchání a dalších tělesných funkcí přes noc. Testování může probíhat přímo na pracovišti, a pacient tudíž musí zůstat na klinice přes noc, monitorování ale může probíhat i doma prostřednictvím zapůjčeného přístroje. V lehčích případech může lékař doporučit pouze úpravu životního stylu, například přestat kouřit či redukovat váhu. V těžších případech onemocnění pomáhají pacientům v noci dýchat speciální přístroje. V úvahu může připadat i operace. 

„Po zavedení léčby se pacient dostaví k první kontrole za tři měsíce, kontrolujeme počet hodin, kdy nemocný musí s přístrojem spát v průměru minimálně čtyři hodiny denně, stav masky a ostatního příslušenství a efekt léčby, přístroj je totiž schopen vyhodnotit, kolik pauz v dýchání při nastaveném tlaku zbylo. Jednodušší je situace u pacientů, kterým předepíšeme přístroj s telemetrickým sledováním, tam můžeme užití, těsnost masky a efekt léčby kontrolovat denně a okamžitě eventuální problém řešit, včetně úpravy tlaku přístroje. Další kontroly s výměnou příslušenství probíhají jednou ročně,“ popisuje MUDr. Jana Vyskočilová z EUC Kliniky.

Některá akreditovaná centra diagnostiky a léčby poruch spánku
• Spánková laboratoř Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
• Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch spánku a bdění Neurologické kliniky FN Brno-Bohunice
• Centrum pro dýchání a spánek FN Plzeň
• Centrum pro poruchy spánku a bdění FN Ostrava
• Centrum pro poruchy spánku a biorytmů FN Hradec Králové
• Centrum pro poruchy spánku Na Homolce
• Centrum pro poruchy spánku u dětí, Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FNM, Praha-Motol
• Centrum pro poruchy spánku, Nemocnice České Budějovice, a. s.
• Institut spánkové medicíny, Národní ústav duševního zdraví, Klecany
• Spánková laboratoř FN Motol