Potřeba spánku během života kolísá

V některé etapě je důležité spát více, v některé méně. Odborníci se ale shodují na tom, že nejvíce by měli spát teenageři. Tedy ti, kteří paradoxně přicházejí na chuť ponocování, ale ráno musí vstávat do školy. To, že je spánek významným faktorem v životě dětí a dospívajících, zdůrazňuje i profesorka neurologie Soňa Nevšímalová.

„Studie ukazují, že čas spánku se zkrátil téměř o dvě hodiny. Doba nás žene ke stále větší efektivitě, děti mají daleko víc kroužků a zájmových aktivit, zvyšují se požadavky na vědomosti. Má to ale vliv na imunitu, dokonce i na růst. V hlubokém spánku se totiž vylučuje růstový hormon."

Jako příklad uvádí profesorka výzkum, v rámci kterého zkoumali lékaři děti žijící v okolí frankfurtského letiště. V důsledku nadměrného hluku v okolí přistávacích a vzletových drah měly pochopitelně i méně kvalitní spánek. Vědci zjistili, že vinou přerušovaného spaní jsou o několik centimetrů menší, než bývají jejich vrstevníci, které v noci nic neruší.

„Problém má ale samozřejmě i další negativní dopad. Nedostatečně vyspalé děti bývají často hyperaktivní, nepozorné, mají horší výsledky ve škole."

Lepší koncentrace, méně depresí

Právě ony „horší výsledky ve škole", kterými argumentovali i jiní odborníci, včetně Americké akademie pediatrů, popostrčily vedení některých vysokých a středních škol v USA, aby začátek výuky o jednu, či dvě hodiny posunuly.

Podle průzkumů Minnesotské univerzity, do kterých bylo zahrnuto 10 tisíc studentů, stoupla úroveň výkonu žáků a také poklesla nehodovost způsobená studenty jedoucími do školy autem.

„Studenti, kteří začali chodit do školy až od devíti hodin, mají mnohem lepší výsledky ve všech vědomostních testech i sportovních disciplínách, takřka vymizela nedochvilnost a snížil se počet případů depresí či zneužívání návykových látek. Dopravní nehody způsobené studenty mezi 16 a 18 lety klesly o 65 procent," potvrzuje Kyla Wahlströmová, ředitelka minnesotského Centra pro aplikovaný výzkum a vzdělávání.

Ulehnutí o hodinu dřív nepomůže

Posunutím vyučování se u žáků z nejohroženější skupiny mezi 12 a 25 lety prodloužila možnost spát alespoň osm hodin, což je podle odborníků opravdu minimální čas, který mladý organismus potřebuje, aby zregeneroval a prospíval. Pokud máte na jazyku větu „proč posouvat výuku, stačí, když školák nebude ponocovat a půjde brzy spát", věřte, že tak snadné to není.

„Jít si brzy lehnout v případě teenagerů většinou nic neřeší," říká Kyla Wahlströmová. „Pro organismus i vylučování potřebných hormonů je nutný hluboký spánek, který nastává v pozdějších fázích. Jenže dospívající mívají mnohem větší potíže usnout než děti na prvním stupni základních škol. Cyklus spánek-bdění mají zkrátka posunutý a je úplně normální, že usnou třeba až o půlnoci. A není normální, mají-li potom vstávat v půl sedmé."

redakce časopisu Vlasta, www.vlasta.cz