Alarmující zjištění odborníků mohou přinutit mnoho lidí k přehodnocení životního rytmu. Pokud totiž člověk po dobu dvou týdnů spí jen šest hodin denně, s jeho tělem to pěkně zamává. Dochází ke snížení pozornosti srovnatelné se dvěma dny bez spánku. Upozornila na to somnoložka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.

Jelikož různé poruchy spánku trápí až třetinu dospělých, lékaři problematice věnují náležitou pozornost. Podle psychiatra 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Cyrila Höschla nekvalitní spánek úzce souvisí s duševními chorobami. „Duševní nepohoda má dopad na kvalitu spánku a nekvalitní spánek ovlivňuje lidskou psychiku,“ konstatoval.

Sedm hodin denně, to je podle nejnovější studie optimální doba spánku.
Jaké je optimální množství spánku ve středním věku? Vědci přinesli odpověď

Jak dodal, nedostatečný spánek vyvolává úzkost, deprese či výkyvy nálad. Zvyšuje kupříkladu zlost a podrážděnost, čímž narušuje mezilidské vztahy. Způsobuje také problémy s pamětí a soustředěním, obtíže při rozhodování, může vést k závislosti na alkoholu.

Mezním dopadem pak je zvýšené riziko sebevraždy.

Z pohledu revmatologa hodnotil spánek místopředseda sněmovního zdravotního výboru Tom Phillip (KDU-ČSL), pod jehož záštitou se v pondělí 20. března v Poslanecké sněmovně konal kulatý stůl s názvem „Kvalitní spánek jako cesta ke zdraví“. „Setkávám se u lidí s nespavostí. Klouby a další části pohybového aparátu totiž bolí hlavně v noci,“ zdůraznil.

Podle Buškové může mít nekvalitní spánek vliv i na rozvoj cukrovky nebo obezity. Zvyšuje totiž chuť k jídlu. Důležitá je podle ní nejen délka spánku, která má – podle nastavení jedince – dosahovat sedmi až devíti hodin, ale i jeho hloubka. Pokud jsou spánkové cykly narušovány, člověk to pak dohání přes den. Ve dne je ale přitom žádoucí maximálně půlhodinový šlofík po obědě.

Jak na kvalitní spánek? Je dobré dodržet některé rady:

Předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu Jana Vyskočilová podotkla, že v Japonsku jsou za tímto účelem ve firmách spací místnosti. Důvodem je motivace zaměstnanců k větší výkonnosti, kterou to opravdu zvyšuje. „Tam ale nejsme a zatím nebudeme,“ komentovala.

Rozvoj spánkových laboratoří

Jak připomněl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti), populace stárne a řada lidí se pomalu dostává do věku, kdy se hlásí nejrůznější choroby. „Zdravý spánek patří k nejdůležitějším opatřením, aby se dostavovaly co nejpozději,“ zdůraznil.

Odborníci v rámci zmíněného kulatého stolu hovořili také o mladých lidech, z nichž přes čtyřicet procent tráví více než šest hodin denně před obrazovkami počítačů, tabletů a mobilů. Včetně nočních hodin, čímž ukrajují nebo posouvají spánek. Zatímco část lékařů to považuje za nežádoucí, jiní tvrdí, že se díky tomu u nich rozvíjí soustředění.

Kdo málo spí, bývá nerudný.
Vojenská metoda na rychlé usnutí? Slibuje mimořádné výsledky a funguje i v sedě

Pozitivní zprávou je, že roste počet spánkových laboratoří, díky kterým se daří určit, v čem potíže se spaním u konkrétního člověka spočívají. V Česku je jich nyní 52, z toho 36 s lůžkovou péčí. Tam člověk přes noc spí a lékaři jeho spánek pozorují. Díky tomu zachytí třeba takzvanou spánkovou apnoi, při níž se uzavírají dýchací cesty.

Zdroj: Youtube

Pozorování ve spánkové laboratoři proplácejí zdravotní pojišťovny. Zatímco v roce 2020 v nich lékaři vyšetřili něco přes deset tisíc lidí, o rok později to bylo skoro třináct tisíc a loni kolem osmnácti tisíc.

Na možnost spánkové apnoe většinou upozorní partner či příbuzný, který u blízkého pozoruje časté chrápání a buzení.

Pomáhá také telemedicína. „Člověk trpící spánkovou apnoí už nemusí trávit dny v léčebném zařízení, ale může se léčit doma. Díky tomu, že dýchací maska a další přístroje jsou vybaveny vzdáleným přístupem, mohou lékaři proces léčby na dálku sledovat,“ řekl ředitel společnosti ResMed Augustin Bernát.

Spánek v číslech

• Člověk prospí více než třetinu života.
46 % lidí s poruchami spánku vykazuje absenci či chyby v práci.
Až 30 % dospělých trpí nespavostí.
5 % dospělých trpí zvýšenou spavostí.
10-20 % dětí trpí v souvislosti s usínáním abnormálním chováním, pohyby a prožitky (1-5 % z nich si potíže odnáší do dospělosti).
75 % teenagerů spí denně méně než 8 až 10 hodin.
Až 30 % seniorů trpí poruchami dýchání ve spánku.

Rady pro dobrý spánek

1. Buďte pohybově aktivní.
2. Uléhejte a vstávejte přibližně ve stejnou dobu.
3. Před spaním se vyhýbejte těžkým jídlům, optimální je jíst tři hodiny před ulehnutím.
4. Od pozdního odpoledne nepijte kávu, černý či zelený čaj a jiné stimulační nebo energetické nápoje.
5. Omezte večerní pití alkoholu, nekuřte před ulehnutím.
6. Před spaním se vyhněte práci na počítači, tabletu či sledování televize.

Zdroj: Kulatý stůl „Kvalitní spánek jako cesta ke zdraví“ v Poslanecké sněmovně