Že tohle všichni znají? Tak proč sportovci podceňují tepelná traumata vzniklá z přehřátí organismu? Vždyť jich je dvakrát více než v minulých letech.

Na výše uvedeném se shodli odborníci na prvním kurzu Aesculap Akademie v Praze, který byl věnován krizovým stavům u vytrvalostních sportovních výkonů.

„Jedním z důvodů je rostoucí počet hobby závodníků ve vyšších věkových „masters“ kategoriích a nárůst tropických teplot. Postihnout však může každého atleta bez ohledu na věk a stav trénovanosti,“ uvedl odborný garant kurzu Aesculap Akademie, přednosta I. Interní kliniky FN Plzeň a LF UK a zároveň vítěz Českého poháru v olympijském triatlonu profesor Martin Matějovič. Kurz byl v pořadí stým prvním kurzem simulační medicíny v tréninkovém centru B. Braun Dialog.

Kolapsy přicházejí neočekávaně

Většina netraumatických kolapsů u vytrvalostních atletů nastává za cílovou páskou po ukončení zátěže. Tyto kolapsy obvykle nevedou k vážnějšímu poškození zdraví. Příčinou je nejčastěji prosté vyčerpání, pokles krevního tlaku nebo dehydratace. Naopak kolaps atleta v průběhu závodu je často známkou závažného stavu.

Mezi nejčastější dramatické stavy vyžadující bezprostřední zásah jsou srdeční zástava, tepelné trauma z přehřátí, významný pokles hladiny sodíku či glukózy v krvi, ale i řada dalších zdravotních poruch. Nejvážnější z nich, náhlá srdeční smrt, postihuje, přibližně 1 z 50 až 100 tisíc mladých atletů ročně. U starších sportovců je poměr 1:7000 ročně. Tepelné poškození je třetí nejčastější příčinou úmrtí sportovců v průběhu zátěže a vůbec nejčastější příčinou smrti u mladých atletů.

„Kolapsy přicházejí obvykle neočekávaně, ať už v tréninku nebo během závodů. Nejsou-li včas rozpoznány a správně řešeny, mohou vyústit v nezvratnou tragédii. A naopak. Připravený a vzdělaný trenér, pořadatel či sám sportovec má v rukou řadu opatření a nástrojů, jak těmto tragédiím předcházet, případně jak je efektivně řešit, nastanou-li,” vysvětlil lékař, vědec a sportovec Martin Matějovič.

Účastníci kurzu, trenéři, sportovci, organizátoři sportovních akcí a lékaři, sestavili základní desatero, kterým by se všichni vytrvalci měli řídit.


Desatero vytrvalostního sportovce:

  • Znát svůj zdravotní stav
  • Nezávodit a přizpůsobit svůj trénink v době akutního onemocnění
  • Znát a naučit se rozpoznat časné varovné známky
  • Nepodceňovat preventivní lékařské prohlídky a posouzení míry zdravotního rizika
  • Pravidelný, systematický trénink
  • Aklimatizace v případě závodů při vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu
  • Dostatečná hydratace před závodem a přiměřená v jeho průběhu – ne vždy více je více
  • Průběžné chlazení v průběhu závodů při vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu
  • Pokud lze, tréninky a závody směřovat do nejchladnější části dne
  • Vyvarovat se sportovního „hrdinství“

Riziková skupina: netrénovaní hobíci

Největší zastoupení na závodech typu maratonu či dlouhého triatlonu mají atleti mezi 35 - 49 roky. K tomu se váže i větší riziko zejména náhlých srdečních příhod nebo příhod v důsledku jiných chronických chorob. Z pohledu rizika plynoucího z nepříznivých klimatických podmínek se u hobíků může uplatnit i významně delší pobyt na trati. Ten je rovněž spojen s větším rizikem rozvoje symptomatické hyponatrémie v důsledku paradoxně nepřiměřeně vysokého přívodu tekutin, tzv. „otravy vodou“, zejména u rekreačních sportovců. U hyponatrémie dochází k v nejtěžších případech k otoku mozku, která může být život ohrožující. Pravidlo „musím pít co nejčastěji a co nejvíce“ je mýtus, které mnohdy neplatí.

Rekreační sportovci jsou obecně nejrizikovější skupinou, často nastupují do náročných masových závodů bez dostatečné přípravy. Profesionál na druhou stranu může inklinovat k zamlčení skutečností o svém zdravotním stavu, resp. potížích. „Největší chybou v okamžiku přicházejícího kolapsu je neschopnost včas rozpoznat příznaky a váhání při přijetí potřebných opatření. Nerozhodnost a nekompetentnost pozorujeme často jak na straně sportovců, tak na straně pořadatelů,“ popisuje František Vojík důvody, proč Aesculap Akademie uspořádala tento typ kurzu

Vědomí, dýchání a krevní oběh

U akutního kolapsového stavu je na prvním místě vyhodnocení životně důležitých funkcí,  tj. stavu vědomí, dýchání, krevního oběhu. V případě, že atlet náhle zkolabuje, je v bezvědomí, nedýchá, případně má pouze lapavé dechy, je nezbytné okamžitě zahájit neodkladnou resuscitaci a přivolat odbornou pomoc. Varovnými známkami závažné poruchy zdravotního stavu je jakákoliv změna stavu vědomí (např. zmatenost), nízký krevní tlak, vysoká nebo naopak nepřiměřeně nízká tepová frekvence, vše přetrvávající navzdory klidové poloze vleže se zdviženými dolními končetinami nad úroveň srdce, a také vysoká tělesná teplota nad 40° C.

Přehřátí často začíná celkovou slabostí, bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, svalovými křečemi. V dalším stadiu se rozvíjí zmatenost, iracionální chování, atlet není schopen udržet se na nohou, vrávorá. Mohou se objevit křeče až bezvědomí. „U kolapsu z důvodu přehřátí organismu je nejdůležitější okamžitě začít chladit. Nejefektivnější jsou vany s ledem, kam se kolabující sportovec co nejrychleji umístí,“ apeluje na pořadatele akcí Martin Matějovič. „I když se nejedná vyloženě o život ohrožující stav, základem je přerušit sportovní výkon a vysvětlit mnohdy odporujícímu atletovi, že existují mnohem důležitější věci než třeba doběhnout maraton,“ dodává Vojík.

I profesionálové mají své dny

Účastníkem kurzu byl i přední český triatlonista, vicemistr světa v Ironmanu (3,8 km plavání, 180 km jízda na kole, 42 km běh) v kategorii 30 - 34 let, účastník havajského Ironmana, absolvent FTVS a fyzioterapeut Petr Soukup. Sám nespočet kolapsových stavů při triatlonu viděl a několik zažil i na vlastní kůži. „Přicházející kolaps se u mě projevil tak, že mi najednou tělo začalo zahýbat nalevo a já nebyl schopen ho korigovat. Pak přišly mžitky před očima a všechno jsem viděl rozmazaně. Následovala úplná ztráta koordinace. Tento vážný stav jsem měl párkrát. Okamžitě jsem přerušil běh, lehl si do stínu a doplnil tekutiny, minerály a rychlé cukry. To pomohlo,“ popisuje zkušenosti s kolapsovým stavem Soukup.