Ingrid Šůrová má od narození problémy se srdeční arytmií. V 35 letech jí proto lékaři nainstalovali kardiodefibrilátor, který v momentě obtíží její srdce nahodí zase do správného rytmu. „Jsou to takové žehličky,“ přiblížila na nedávné konferenci Prevence, půl zdraví uspořádané Hospodářskou komorou Prahy 1. I když se nemůže přepínat, žije plnohodnotný život.

Lékaři zkrátka umějí zázraky. Přesto se snaží léčbu různých obtíží srdce posouvat dál a dál. Podle kardiologů totiž téměř čtyři miliony Evropanů každoročně zemřou v důsledku srdečních onemocnění. V Česku mají nemoci srdce a cév na svědomí životy 555 Čechů na sto tisíc obyvatel, což je ve srovnání s Francií, Dánskem či Holandskem asi o pětinu víc.

Srdečních selhání v posledních letech přibývá: 

Operace. Ilustrační snímek
Nepodceňujte potíže, varují lékaři. Ze srdečního selhání se stává epidemie

Nějakou formou kardiovaskulárního onemocnění u nás trpí až tři miliony obyvatel. Náklady spojené s léčbou vyjdou stát ročně na více než 125 miliard korun. Klesá sice počet infarktů, přibývá ale případů srdečního selhání.

„Lidé si myslí, že nejvíc zabíjejí onkologická onemocnění, jsou to ale právě nemoci oběhového systému,“ zdůraznil výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Jak poznat infarkt a co ho způsobuje:

Zdroj: Youtube

Podle něj je třeba, aby se každý pacient dostal k moderní léčbě a lékaři k nejnovějšímu vybavení a postupům. „Léky kromě nižší úmrtnosti přinášejí i vyšší kvalitu života,“ podotkl Rod. On i další odborníci při nedávném kulatém stolu, uspořádaném Asociací inovativního farmaceutického průmyslu, vznesli připomínky k chystanému Národnímu kardiovaskulárnímu plánu, jehož cílem je snížit do deseti let úmrtnost o pět procent.

Důraz na prevenci

Experti mají zároveň ambici zlepšit dostupnost prevence i kvalitní péče. Podle výkonného ředitele asociace Davida Koláře je třeba též podporovat nové technologie. „Data dostupná jsou, ale nepracujeme s nimi,“ upozornil. Odborníci podporují i větší zapojení umělé inteligence, která by vyhodnotila data a praktické lékaře upozornila na pacienty s rizikem nemocí srdce a cév.

Důraz kladou na prevenci. „Při srovnání české populace s evropskými sousedy nejsme příliš fyzicky aktivní. Čtvrtina populace kouří, jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,“ řekl profesor III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Vrablík.

Druhý infarkt prodělá do pěti let od prvního jeden člověk z pěti:

Pravděpodobnost prvního infarktu myokardu a zástavy srdce závisí na mnoha faktorech. Roli hrají genetika, životní styl, ovlivnitelné faktory, jako jsou krevní tlak a hladina LDL-cholesterolu.
Lékaři varují před druhým infarktem: Lidé podceňují rady a riskují opět život

Podle kardiologa Aleše Linharta je v Česku velkorysý systém preventivních prohlídek. „Limity ale máme například v dostupnosti úhrad některých léčiv pro časná stadia onemocnění. Rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména u mladých lidí,“ připomněl. Upozornil na narůstající počet lidí s nadváhou či obezitou, které tíží až pětinu obyvatel.

Kardiovaskulární prevence je i jednou z priorit Evropské unie, která na ni vyčlenila přes 50 milionů eur. České kardiology podpořil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Jako lékař, toho času ministr zdravotnictví, vím, jak zásadní je existence aktuálního strategického plánu pro tuto oblast,“ uvedl.