ROSTLINA BUDOUCNOSTI

Ilustrační foto.Vrozenou složku imunity zvyšuje primárně vitamin C. Ten se v případě infekce také stará o to, aby se nerozšiřovala po těle. Vitamin C obsahuje řada ovoce (například šípky, černý rybíz, grep, kiwi) i zeleniny (třeba brokolice, paprika, kapusta nebo česnek). Vysoké dávky vitaminu získáte například i pojídáním bobulek rakytníku řešetlákového. Pro vysoký obsah vitaminu C se rostlině původem z Asie přezdívá citroník severu a je také považována za rostlinu budoucnosti. Jedna bobule rakytníku údajně obsahuje doporučenou denní dávku vitaminu C a také další vitaminy (A, B, D, E a K). Kromě plodů rakytníku na posílení imunity a dobrý zrak lze využít i jeho olej. Předně pokud trpíte ekzémem, lupénkou či na povrchové odřeniny.

NAHRAĎTE BÍLÝ CUKR

Ilustrační foto.Místo bílým cukrem je vzhledem k imunitě výhodnější sladit jinými druhy sladidel – například třtinovým cukrem, medem či přírodním sirupem. Bílý cukr totiž neobsahuje žádné kalorie, při jeho zpracování musí navíc tělo čerpat vitaminy a další živiny z vlastních zdrojů. Jedním z vhodnějších sladidel místo bílého cukru je sirup z agáve. Zahuštěná šťáva z mexických kaktusů obsahuje vitamin B a C, ale i zbytková množství minerálních látek – vápník, železo, zinek, selen, hořčík i draslík. Je navíc ještě sladší než řepný či třtinový cukr, a proto ho stačí používat méně – místo hrnku cukru stačí tři čtvrtiny hrnku sirupu.

DOPŘEJTE SI RYBY A MOŘSKÉ ŘASY

Ilustrační foto.Pro dobrou imunitu je potřeba správný poměr tuků, tedy nasycených a nenasycených mastných kyselin. Většinou to znamená omezit příjem živočišných tuků (sádlo, máslo a tučné maso či uzeniny) a zvýšit příjem těch nenasycených – především omega-3 mastných kyselin. Ty si totiž organismus nedokáže vyrobit, a přesto je potřebuje – v případě imunity se z nich vytvářejí protizánětlivé látky. Nejběžnějším zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou ryby, mořské plody a také čerstvé mořské řasy. Z rostlinných zdrojů je obsahuje například lněné a konopné semínko a olej nebo vlašské ořechy. V omezeném množství je doplníte například i použitím řepkového a sójového oleje. Milovníci listové zeleniny mohou vyzkoušet salát ze šruchy zelené. Nízká rostlina považovaná často za plevel obsahuje údajně nejvíce omega-3 mastných kyselin ze všech listových zelenin.

Ilustrační foto.CO DOKÁŽE KVAŠENÍ

O tom, zda se tělo dokáže účinně bránit proti škodlivým látkám (antigenům), se z větší části rozhoduje v trávicím traktu. Střevní mikroflóru lze účinně posílit potravinami s probiotickými účinky. Ty dodávají do střev přátelské bakterie a vyrovnávají tak hladinu mezi „dobrými" a „špatnými". Probiotika vhodná pro posílení imunity obsahují například zakysané mléčné výrobky, jogurty či nepasterizované přírodní sýry. Podobné účinky má ale také kvašená zelenina (z anglického pickles). Během kvašení zeleniny vznikají zdraví prospěšné látky, především bakterie kyseliny mléčné. Ty ochraňují zažívací orgány před záněty, ekzémy, chřipkou nebo nachlazením a pomáhají vylučovat toxiny z těla.

VÝŽIVNÁ SEMÍNKA

Ilustrační foto.Obranyschopnost lze zvýšit i pojídáním semínek. Za jedna z nejvýživnějších se považují ta z dýně. Jsou především dobrým zdrojem minerálních látek. Čtvrt hrnku semínek obsahuje přes 40 procent denní dávky hořčíku, téměř 30 procent denní dávky železa, 50 procent manganu a 17 procent zinku. Právě zinek je jedním z důležitých stopových prvků, který pomáhá snižovat vznik nachlazení či virózy. Kromě minerálů obsahují dýňová semínka také vitaminy A a E, které taktéž posilují imunitu – vitamin A je v případě infekce schopen zvýšit tvorbu protilátek a dělení bílých krvinek, vitamin E zase zodpovídá za to, že bílé krvinky při hubení volných radikálů nepoškodí samy sebe. V tradiční čínské medicíně jsou dýňová semínka používána při léčbě parazitárních střevních infekcí.

Lenka Vašková