Její autorky Martina Němcová a Marcela Petrová Kafková jsou vědkyně z Centra pro výzkum stárnutí na Masarykově univerzitě v Brně. Upozorňují, že zejména nemožnost výběru jídla a velké změny ve stravovacích zvyklostech mohou způsobit, že se klienti domovů pro seniory nenajedí dostatečně. Když zkoumaly weby těchto zařízení v Praze a v Jihomoravském kraji, zjistily, že až na diety málokde řeší stravování individuálně.
Pro spokojenost klientů by bylo lepší, kdyby domovy pro seniory fungovaly volněji, říká socioložka Lucie Vidovićová v rozhovoru Deníku:
Výzkumnice upozorňují, že jídlo nemá člověka jen zasytit, ale také mu přinést požitek, radost z rituálů či stolování. Příprava jídla zaplňovala seniorům doma značnou část dne, podporovala soběstačnost a byla důvodem, proč jít mezi lidi. To vše po odchodu do pobytového zařízení mizí a o to méně pak chutná. Projekt společnosti NutriAction z roku 2017 v českých domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem zjistil, že přes dvě pětiny klientů je ohroženo nedostatečným příjmem potravy a 16 procent klientů je už podvyživeno.
Většina domovů má podle zjištění Němcové s Petrovou Kafkovou jednotnou dobu pro podávání jídel a často trvá jen půl hodiny. Vyžaduje to tedy striktní dochvilnost. Večeře se leckde servíruje už v 17 hodin a jde o poslední pokrm dne, což může být pro lidi chodící spát pozdě problém. Jako pozitivní příklad zmiňují zařízení, kde jídlo vydávají celé dvě hodiny.
„V jednom z domovů dokonce zavedli přípravu snídaní a večeří jako každodenní společnou aktivitu,“ vyzdvihly.
Na pití láhev s dudákem pro batolata
Za málo pružná pravidla mohou i příliš přísné hygienické směrnice, které domovy nemohou ovlivnit. Kvůli nim pak bývá problém jídlo uchovávat, znovu ohřívat či mrazit, ačkoliv se to v domácnostech běžně dělá.
K chuti nepřispívá ani jídelníček bez možnosti volby, kromě uzpůsobení dietám. „Většina klientů nemá na výběr, nebo volí u oběda mezi dvěma variantami. Často jde jen o pseudovolbu, třeba rybu s brambory nebo rybu s kaší kvůli potřebám různých diet,“ popsala Němcová.
Začíná být situace vážná? Deník se věnoval důležitému sociálnímu tématu:
Příjem jídla podle vědkyň výrazně limituje i zdravotní stav a používání kompenzačních pomůcek. Ač existují šikovné hrnky s pítkem nebo lžičky pro třesoucí se ruce, senioři dostávají často třeba láhev s dudákem pro batolata. „Tím je snižována důstojnost klientů a klientek pobytových služeb,“ upozornila Petrová Kafková.
Jde to i jinak
Obě výzkumnice ale uvádějí i příklady dobré praxe: třeba zařízení, kde lze skladovat vlastní jídlo v ledničkách a připravit si ho ve společné kuchyni nebo v kuchyňském koutě na pokoji.
Několik málo zařízení nabízí ve svém areálu také vlastní bufet, nebo obchod. „Ten zpravidla umožňuje nákup v rámci jídelníčku nedostupných potravin jako sladkosti, slané pochutiny či alkohol. Byť tyto potraviny nesplňují pravidla racionální stravy, jsou v různé míře součástí běžného života a výrazně přispívají ke spokojenosti seniorů a seniorek,“ vysvětlila Němcová.
Výživa je pro seniory velmi důležitým faktorem, který může ovlivnit jejich zdraví a kvalitu stárnutí:
Nutriční terapeutka ze společnosti Ne hladu Magdaléna Kekrtová upozornila, že nedostatečným příjmem potravy netrpí starší lidé jen v domovech pro seniory, ale i v domácím prostředí. „Výživa v seniorském věku je obecně problematická - kvůli zdravotním omezením, snížené chuti k jídlu, ale třeba i kvůli potížím s kousáním potravy,“ vysvětlila.
Připomněla také, že stolování ve společnosti podporuje větší příjem potravy. Ovšem podle zmíněné studie nestačí mezi lidmi pasivně sedět, důležitá je družná zábava, jež chuť k jídlu podporuje. V domovech pro seniory se naopak mnozí klienti stydí mezi ostatními za své problémy při příjmu potravy, a to opět vede k nižší konzumaci.
Kekrtová se zastala i méně ochucené stravy či její konzistence v domově pro seniory. „S nutností menšího dochucení se můžeme setkat u různých trávicích omezení. Úprava konzistence pokrmu může minimalizovat riziko zaskočení nebo pomoci při kousání a polykání stravy,“ doplnila.