Do studie SAGE zahrnuli vědci 536 pacientů trpících covidem. Výsledky, které zveřejnili v časopise Journal of the Royal Society of Medicine, naznačují, že 62 procent z nich trpělo poškozením orgánů šest měsíců po první diagnóze koronaviru. Tito pacienti podstoupili za dalšího půl roku vyšetření magnetickou rezonancí, která potvrdila rozsah jejich zdravotních problémů.

Podle odborníků může až 450 tisíc jedinců v České republice žít se zatím nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí.
O ohrožení svých plic nevědí statisíce Čechů. Rakovinu může způsobit i práce

Odhalila totiž, že téměř 60 procent pacientů, kteří se léčili dlouhodobě, měli problém s jedním orgánem, a 29 procent s více orgány. Portál Sky News píše, že pouze třináct procent pacientů, kteří se zúčastnili studie, při nákaze koronavirem potřebovalo ošetření v nemocnici. Studie také zjistila, že i ti, kteří neprošli těžkým průběhem nemoci, měli postižení a pociťovali přetrvávající dušnost a kognitivní dysfunkce.

Mezi šesti a dvanácti měsíci po objevení prvních příznaků však proběhlo jejich zmírnění. Počet osob trpících extrémní dušností se snížil o osm procent (z 38 na 30 procent) a počet pacientů s kognitivními dysfunkcemi o deset procent (z 48 na 38 procent). Špatný zdravotní stav, který obecně snižoval kvalitu života pacientů, se pak snížil z 57 na 45 procent.

Snížená kvalita života

Dopad na kvalitu života vědci popsali jako velmi znepokojující a vystihli, že nejhůř na tom jsou zdravotníci. Tvořili třetinu těch, kteří se účastnili studie. „Mnoho zdravotnických pracovníků v naší studii nemělo žádné předchozí onemocnění, ale ze 172 takových respondentů mělo devatenáct při následném sledování stále symptomy a bylo v pracovní neschopnosti v průměru 180 dní,“ uvedla profesorka klinické datové vědy na UCL Institute of Health Informatics Amitava Banerjeová. Důvody, proč zdravotníci měli tak velké problémy se zdravím, studie neuvedla.

Testování na covid-19 v americkém New Yorku.
WHO: Přes 90 procent světové populace má určitou imunitu proti covidu-19

Orgánové postižení má podle Banerjeové dopad na kvalitu života a dlouhodobý zdravotní stav. Upozornila také na to, že je potřeba zřídit prevenci a integrovanou péči o dlouhodobě se léčící pacienty s covidem. „Základní mechanismy dlouhodobého onemocnění s koronavirem zůstávají neznámé,“ uvedli vědci, kteří nedokázali definovat podtypy dlouhodobého covidu ani pomocí symptomů, krevních vyšetření či magnetické rezonance.

Test dlouhodobý covid neprokáže

Mezi nejznámější dopady covidu patří kognitivní dysfunkce, kterou pacienti zažívají ve formě potíží s pamětí, pozorností, spánkem a náladou. Lidé, kteří jsou dlouhodobě nemocní s covidem, pak zažívají příznaky, jako je extrémní únava, „mozková mlha“, bolest svalů nebo potíže se soustředěním. Můžou se však objevit i bolesti na hrudi, závratě nebo vysoké teploty, kožní vyrážky a ztráta vlasů.

Portál Britské kardiologické nadace doplňuje, že tyto stavy mohou trvat týdny, měsíce nebo dokonce i roky, většinou ale trvají od tří měsíců po dva roky. Příznaky mohou v průběhu času kolísat na intenzitě nebo se vracet. Dlouhodobé onemocnění covidu by taky už nemělo být nakažlivé, příznaky jsou totiž způsobeny reakcí těla na virus. Dlouhodobé příznaky taky nelze zjistit testem na covid, pozitivní výsledek by poukázal na novou infekci. Na dlouhodobý covid třeba ve Spojených státech trpí přibližně jeden člověk z třiceti.