Martin Novotný, transformační kouč, Vyvazenezdravi.czMartin Novotný, transformační kouč, Vyvazenezdravi.cz

V médiích se střídavě objevují zprávy, že nadměrné solení zatěžuje tělo a škodí zdraví, odborné studie to zase vyvracejí. Jak se v tom má běžný konzument vyznat?
Pravda leží někde uprostřed. Přikláním se k pracím Jamese DiNicolantonia, který na základě vědeckých prací argumentuje, že hlavní problém je v nedostatečném vybalancování draslíkem, který v těle funguje jako protipól sodíku. Věnujte pozornost příjmu draslíku a problém vyšší konzumace sodíku, což je jeden ze dvou prvků v soli, se vyřeší sám.

I Jan Werich v pohádce Byl jednou jeden král nakonec přišel na to, že bez soli jídlo nechutná. Je to doopravdy tak, nebo se dá sůl nahradit něčím jiným? Potřebuje ji naše tělo vlastně?
Sodík patří společně s draslíkem a hořčíkem mezi základní elektrolyty udržující komunikaci na buněčné úrovni. Takže na dotaz, zda tělo sůl potřebuje, je má odpověď ano. Částečně lze sůl v pokrmech nahradit bylinkami a kořením, popř. zakoupenými směsmi bylinek, koření a kvalitní soli.

Jaká je tedy doporučená denní dávka? A pokud solíme málo, nebo zase moc, jaké zdravotní obtíže nám hrozí?
Doporučuji, aby dospělý člověk konzumoval 3–6 g kvalitní soli denně. Pokrmy solte při přípravě nebo těsně před podáváním a na talíři již nedosolujte – s výjimkou situací, kdy má v rodině každý jiné preference, co se slanosti pokrmů týče.

Když budeme podávat obyčejnou stravu batolatům, můžeme jim uškodit?
U batolat bych se řídil jinými pravidly než u dospělých. Postupně bych zkoušel u jednotlivých pokrmů „nejnižší možný limit“, při kterém bude kojenci příkrm chutnat. Ten by měl být tak jako tak plný minerálů, ideální je dušená zelenina či šetrně připravené živočišné produkty. Poměr sodíku vůči draslíku i dalším minerálům by měl být přirozeně vyváženější.

Existuje vůbec „zdravá“ sůl?
Vyhýbal bych se rafinované soli, čistému chloridu sodnému, jodizované soli, u níž je problém v tom, že jód má v těle protipól ve formě selenu, kterého nám chybí ve stravě ještě více, a „himálajské“ soli. Ta je oproti názvu ve většině případů těžena v povrchových dolech v Pákistánu a poslední dobou se objevuje stále více informací o tom, že obsahuje velké množství mikroplastů a jiných škodlivých látek. Jako nejlepší sůl na trhu bych doporučil francouzskou „Fleur de Sel“ a tu, která je některými dovozci nazývaná jako „maldonská“ či „keltská“. Ve srovnání s ostatními obsahuje mimo chloru a sodíku největší množství stopových prvků.


MUDr. Hana Mojžíšová, nutriční specialistka, Zdravi-stihli.czMUDr. Hana Mojžíšová, nutriční specialista, Zdravi-stihli.cz

V médiích se střídavě objevují zprávy, že nadměrné solení zatěžuje tělo a škodí zdraví, odborné studie to zase vyvracejí. Jak se v tom má běžný konzument vyznat?
Sůl je důležitým zdrojem sodíku, který je pro tělo nezbytný a většinou ho máme v dostatečném množství. Pozornost ale musíme věnovat jeho nadbytečnému příjmu, který má za následek řadu zdravotních problémů, zejména onemocnění cév.

I Jan Werich v pohádce Byl jednou jeden král nakonec přišel na to, že bez soli jídlo nechutná. Je to doopravdy tak, nebo se dá sůl nahradit něčím jiným? Potřebuje ho naše tělo vlastně?
Nejsem velký odborník, jak dalece dokáže drobek soli „vytáhnout“ chuť upravované potraviny. Spíše experimentuji s vyladěním pokrmu jednodruhovými bylinkami a kořením. Důležitá je také pestrost potravin, vliv druhu soli na naše zdraví je podle mého názoru minimální. Určitě se však vyhněte směsi soli a koření, která výrobek zbytečně prodraží a navíc si při vaření těžko v daném okamžiku uvědomíme, že nejen kořeníme, ale i solíme.

Kolik je tedy doporučená denní dávka? A pokud solíme málo, nebo zase moc, jaké zdravotní obtíže nám hrozí?
Pro zdravého člověka je to 5–6 g za den, u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními může být dávka dále snížena na 2–3 g denně. To jsou oficiální výživová doporučení, která průběžně upravuje každý stát v souladu s novými vědeckými poznatky. Avšak podobně jako v jiných oblastech i tady existují studie, které neprokázaly souvislost mezi množstvím soli ve stravě a výskytem například hypertenze.

Když budeme podávat obyčejnou stravu batolatům, můžeme jim uškodit?
U nejmenších dětí stravu zásadně nesolíme, později užíváme sůl úměrně věku.

Existuje vůbec „zdravá“ sůl?
Nemůžeme podceňovat vliv znečištění přírodního prostředí. Je proto důležité, kde a za jakých podmínek probíhá například výroba mořské soli. Odborné laboratoře ale množství těžkých kovů kontrolují.