Kliknutím zvětšítePaul-Henri Rebut, vedoucí týmu, který zařízení JET v 70. letech navrhl, posluchačům přiblíží nejnovější poznatky v oblasti jaderné fúze. Tuto reakci, která se vyskytuje například uvnitř hvězd včetně Slunce, vědci zkoumají již několik desetiletí. Ve speciálních zařízeních, jako je právě JET poblíž Oxfordu ve Velké Británii, dokážou takovou reakci vyvolat. Problémem je ale dosáhnout toho, aby v reaktoru nějakou dobu pokračovala. Kdyby se tento problém podařilo zvládnout, mělo by to obrovský přínos v energetice.
V současných jaderných elektrárnách se využívá energie získaná štěpením jader, přičemž vzniká radioaktivní odpad a kromě toho jsou zásoby uranu nebo dalších látek s těžkými jádry na Zemi omezené.
Dalším z významných témat sympózia je budoucnost užití plazmatu v medicíně. Plazma, které se někdy nazývá čtvrtým skupenstvím látek, je ionizovaný plyn. Vědci předpokládají, že v tomto skupenství je ve vesmíru většina hmoty. Na Zemi se vyskytuje například v bleskových výbojích nebo ve vyšších vrstvách ionosféry, dá se ale vytvořit i v laboratořích.
Budoucí využití plazmatu vidí vědci v medicíně. Nejnovější trendy představí v Praze Masaru Hori. "Přednáška se vedle sterilizace, hojení ran a podpory srážlivosti krve pomocí nízkoteplotního plazmatu zaměří na potlačování rakovinotvorných buněk až celých zhoubných nádorů," uvedla FEL ČVUT.
Rebutovu přednášku si zájemci mohou vyslechnout v úterý 19. června po 09:00, Horiho následující den od 11:00. Celé sympozium trvá od pondělí do čtvrtka a kromě FEL ČVUT se na něm podílí Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Sympozia se konají od roku 1967, přičemž letos pořadatelé předpokládají účast více než 150 vědců z celého světa.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
