Stále více lidí v republice si prošlo nákazou svrabem. A čísla dál rostou. „Za poslední roky jsme měli tak dva až čtyři tisíce případů ročně, kdežto loni asi 5 300,“ uvedl pro Deník epidemiolog Roman Prymula.

Pokládá to za zřetelný nárůst. „Když vezmeme čísla jen za prvních deset týdnů tohoto roku, napočítáme již přes osmnáct set případů. Pokud je vynásobíme, vidíme, že letošní čísla budou opravdu rekordní,“ řekl.

Tuberkulóza. Ilustrační snímek
Lidí s odolnou formou tuberkulózy v ČR přibývá. Odhalit jde těžko, lůžka chybí

Zároveň upozornil, že svrab se vyskytuje po celé republice. „Je to poměrně plošné rozložení, rozdíly počtu případů v jednotlivých krajích jsou zanedbatelné,“ podotkl.

Z čísel podle něj nelze přesně vyčíst, jakých socioekonomických skupin se případy týkají. „Je ale možné vydedukovat, že k nárůstu dochází tam, kde je možnost snazšího šíření nákazy. Figurovat v tom tedy budou azylové domy či migrace,“ odhadl Prymula. Zjednodušeně řečeno – svrab se více šíří tam, kde je pod jednou střechou v těsnějších podmínkách více lidí pohromadě.

Svrab v domácnosti

Jak Prymula upozornil, problém nastává také v momentě, jakmile někdo svrab zavleče do rodiny, která to nebere na zřetel a jedná jako dřív. „Tím, že se v takové domácnosti prádlo dál dává k sobě, je riziko roznesení svrabu poměrně vysoké,“ zdůraznil. Při předcházení rozšíření nákazy je totiž důležité nesdílet společně lůžkoviny a jiné textilie.

Kožní onemocnění nám dokáže pěkně znepříjemnit život.
KVÍZ: Je to jen ekzém, nebo syfilis? Otestujte se, jak znáte nemoci kůže

V rodinách se svrabem je podle odborníka nutné prádlo přežehlit na šedesát stupňů Celsia nebo jej při takto vysokých teplotách vyprat. „Případně stačí dát prádlo infikovaného na čtyři dny do igelitového pytle. Svrabová zákožka totiž nedokáže mimo tělo člověka žít dvaasedmdesát hodin, tedy tři dny. Ten čtvrtý je dobré přidat pro jistotu,“ uzavřel.

Svrab ve světě a v tuzemské historii
Podle zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu Kateřiny Fabiánové je svrab rozšířený na celém světě bez ohledu na socioekonomický stav, etnikum a hygienické návyky. „Rozšířený je především v tropických oblastech s vysokou hustotou obyvatel, zejména v Africe, Jižní Americe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Vysoká prevalence koreluje s chudobou, špatnou výživou, bezdomovectvím a nedostatečnou hygienou,“ uvedla pro Deník.

Jak připomněla, v bývalém Československu se ve dvacátém století vyskytly dvě epidemie svrabu, a to za obou světových válek. „Další dvě epidemické vlny svrabu hygienici registrovali v posledních desetiletích s prvním vrcholem v roce 1970, kdy bylo hlášeno 15 069 případů onemocnění (nemocnost 153/100 tisíc obyvatel) a v roce 1993, kdy bylo registrováno 14 104 případů onemocnění (nemocnost 136/100 tisíc obyvatel). Od roku 2008 opět pozorujeme pozvolný nárůst v hlášené incidenci onemocnění,“ dodala. 

Jak svrab chytit, jaké jsou příznaky

Svrab lze chytit nejen tím, když se člověk přímo dotýká infikované kůže nemocného, ale právě i nošením stejného oblečení či třeba při spaní pod jednou přikrývkou. „Naopak podání ruky k nákaze nevede,“ doplnil Prymula.

A jak člověk infekci svrabem pozná? „Říká se, že je podobná různým ekzémům. To sice ano, ale poznat se dá poměrně jednoduše. Na kůži jsou vždy dvě červenější kolečka a mezi nimi červená spojka. Tedy jakési malé činky. To je nález, který žádné jiné infekční onemocnění nemá,“ vysvětlil epidemiolog. Svrab pak lékaři léčí speciálními mastmi a krémy vázanými na lékařský předpis. Cílem je zlikvidování zákožky svrabové.

Svrabová vyrážkaSvrabová vyrážkaZdroj: Profimedia

Ordinace pro lidi bez domova

Svrab se hodně šíří také mezi lidmi bez přístřeší. U nich je důležité, aby se co nejrychleji dostali k lékařské péči a nešířili nákazu dál. Pomáhá tomu pět specializovaných ordinací praktických lékařů, na jejichž provozu spolupracují Naděje v Praze, Armáda Spásy v Praze a Ostravě, Charita ČR v Olomouci a SKP-CENTRUM v Pardubicích.

Psychodermatologie zkoumá vliv psychických nemocí na stav pokožky.
Psychickou nemoc lze poznat podle kůže

Ministerští úředníci společně se sociálními pracovníky a dalšími odborníky z terénu při pilotním projektu v letech 2020 až 2022 vyhodnotili, že díky zmíněným ordinacím jsou svrab i další choroby (jako žloutenka, tuberkulóza, černý kašel či chřipky nebo vši) zachyceny dřív.

Specializované ordinace by proto podle nich časem měly vzniknout v každém krajském městě. „Včasný záchyt je vždy žádoucí. Důvěra, kterou lidé k ordinaci mají, napomáhá tomu, že řeší svůj zdravotní stav,“ řekl Deníku ředitel pardubického SKP-CENTRUM Jiří Pitaš.

Svrab v Česku
(únor 2023, absolutní čísla)

Hlavní město Praha: 38
Středočeský kraj: 51
Jihočeský kraj: 62
Plzeňský kraj: 98
Karlovarský kraj: 20
Ústecký kraj: 55
Liberecký kraj: 71
Královéhradecký kraj: 61
Pardubický kraj: 26
Kraj Vysočina: 44
Jihomoravský kraj: 61
Olomoucký kraj: 90
Zlínský kraj: 52
Moravskoslezský kraj: 86
Celkem: 815

Svrab v Česku od začátku roku
(leden plus únor 2023, absolutní čísla)

Hlavní město Praha: 62
Středočeský kraj: 87
Jihočeský kraj: 104
Plzeňský kraj: 166
Karlovarský kraj: 63
Ústecký kraj: 137
Liberecký kraj: 109
Královéhradecký kraj: 93
Pardubický kraj: 51
Kraj Vysočina: 73
Jihomoravský kraj: 130
Olomoucký kraj: 151
Zlínský kraj: 91
Moravskoslezský kraj: 169
Celkem: 1486

Zdroj: Státní zdravotní ústav