Ale ouvej. Proč tomu tak ve skutečnosti vždycky není? Jako příklad si můžeme vzít úspěšného sportovce. Je známý, má prestiž, materiálně je velmi dobře zabezpečený a je ve svém životě spokojený. Nic zásadního mu nechybí, takže si založí rodinu. Partnerku získá snadno, protože žena vidí široká mocná ramena a snadno přehlédne, že pod mizejícím vlasovým porostem chybí i něco velmi podstatného. A to je schopnost adaptace na nový životní cíl.

Velmi známý americký psycholog rozděluje zralé jedince, kteří ze zdravotních důvodů musí přestat vykonávat dosavadní činnost, na ty, kteří jsou schopni se adaptovat se a ty, kteří toho schopni nejsou.

Vzestup? Spíš sestup

Do první skupiny patří lidé, kteří si dokáží najít nový cíl, udržují kontakty s blízkými osobami, šetří své zdraví a prožívají další etapu svého života s pocity spokojenosti a vnitřní pohody. Dokáží si najít nové náhradní aktivity a svůj čas rozdělují mezi rodinu a činnost, která je nejen baví, ale i fyzicky na ni stačí. A pokud jsou dobře materiálně zajištěni, nemusí se věnovat nové práci jen pro peníze. To je obrovská výhoda. Jestliže mají děti takového tátu, mohou prožít bezpečné a klidné dětství bez traumat a mediálních masáží. Bulvár si těchto dětí nebude všímat, třebaže jejich rodiče jsou známé osobnosti. Spokojená rodina nikoho nezajímá a nezvyšuje zájem čtenářů.

A co ta druhá skupina? To jsou jedinci, kteří odmítají uznat, že jejich tělo již není schopno podávat excelentní výkony. Řada z nich vysílá předem varovné signály. Například začnou tím, že rozbijí rodinu. V průběhu rozvodu jsou velmi překvapeni, že musí zajistit materiálně své děti. Litují každé pizzy, kterou snědla jejich exmanželka. Své peníze vnímají jen jako vlastní majetek, který se rozhodnou nainvestovat do nějakého nesmyslného sportovního projektu. V okamžiku, kdy se jejich úsilí o udržení přízně médií nesetká s úspěchem, nezastaví se. Jejich pomalý sestup dolů se začíná zrychlovat.

Během tohoto pádu ještě mohou najít velmi bohatou ženu. Ovšem nabízí se nám otázka, zda bude nová movitá partnerka ochotná sponzorovat sportovní finančně náročné aktivity za trochu předstírané lásky. Z muže se postupně stává zoufalec, který se nedokáže smířit s tím, že expartnerka se nezhroutila, dokonce nastartovala novou úspěšnou kariéru. Mnohem bolestnější je však pro ně vidět vlastní děti s novým otcem, který se může těšit z jejich každodenních úspěchů, zatímco otec sportovec se věnuje rehabilitaci ochabujícího těla.

V takovém novém partnerství se velmi obtížně udržuje fungující vztah. Takže stárnoucí sportovec hledá další partnerku. Možná ošklivější a hloupější, aby se vedle ní cítil krásný a moudrý. A pád pokračuje. Bylo by velmi naivní domnívat se, že takový sportovec se díky tehdejším pohádkovým ziskům dokázal zajistit do konce života. Je to nesmysl. Jakákoliv suma se může zcela rozplynout a z bohatého jedince se v průběhu několika let stane doslova žebrák. V tuto chvíli je již zcela na něm, jak svou situaci uchopí. Může se pokusit vytvořit vztahy s již dospělými dětmi, které kdysi opustil. Je možné, že se mu to i podaří a děti mu odpustí. To se však děje zřídkakdy.

Často, neboť média nás nenechají chvíli odpočinout, se setkáváme s bývalými sportovními talenty, kteří nejsou schopni adaptovat se na fyzické změny, které provázejí proces stárnutí. Je to nevyhnutelný proces a zasahuje každého člověka. Jen u sportovců nastupuje tento jev mnohem dříve. Výrazně obtížněji snášejí svou situaci ti, jejichž sport je velmi dobře placeným oborem. Prudké pády z hory Olymp, kde mohli prožít řadu velmi šťastných let, se nevyhýbají hokejistům, fotbalistům a dalším velmi dobře placeným sportovcům.

Nelze nezmínit třeba velmi úspěšného německého tenistu, který vše co vydělal, dokázal během pár let nejen rozházet, ale ještě se neuvěřitelně zadlužit. Osudy zoufalých, slavných i bohatých sportovců se po ukončení kariéry neustále opakují. Rozbitá rodina, deprese, závislost na čemkoliv, nefunkční pokusy o nové partnerské vztahy, osamění, výsměch bulváru, soudní procesy, někdy i předčasný odchod ze života. Když se rozhlédneme kolem, vidíme další adepty tohoto syndromu, kteří se vydávají stejnou cestou.

Je to i váš případ?

Co poradit ženám? Pokud jste si vybrala za svého partnera muže se širokými rameny, opatrně a velmi pečlivě zvažujte společné rodičovství. Plánujte své těhotenství teprve v okamžiku, kdy si oba budete jisti, že chcete děti vychovávat společně a budete jim věnovat veškerý svůj volný čas, materiální zajištění a především lásku. Pozdější rozchod je samozřejmě jednodušší pro bezdětnou ženu. Pokud už ze vztahu se sportem posedlým mužem děti máte a rozpoznala jste, že ačkoli normálně kope první ligu, jako otec je spíš v okresním přeboru, je pozdě. Očekávat, že muž svůj sport opustí, je naivní. Opakovaně bude odkládat svůj odchod „výhledově“ do příštích let. Pokud má nějaké peníze, nejspíš k nim nebudete mít přístup. Sport je nákladný a investic do sportovní budoucnosti není nikdy dost. Záleží však na ženě, zda vydrží věčnou samotu a dokáže se i s dětmi zcela podrobit způsobu partnerova života. Je velmi pravděpodobné, že časem žena ze vztahu odejde.

Možností, jak žít dál sama s dětmi, je více. Je nepodstatné, zda otec je aktivní sportovec, nebo účetní. I účetní může děti opustit a trávit s nimi několik hodin ročně, nebo je úplně přestat navštěvovat. Přestože je v neúplné rodině velmi obtížné hrát role obou rodičů současně, může žena zvládnout každodenní běžný život s dětmi bez partnera a s pomocí širší rodiny to může být i funkční. Okolo nás žije velké množství dospělých úspěšných jedinců, kteří dětství prožili jen s jedním rodičem. Nebo je možné založit novou rodinu a vychovávat děti s jiným mužem, který sice nemá široká ramena, ale hraje první ligu s rodinou.

KAMILA HOLÁSKOVÁ
je psycholožka a spisovatelka, která publikuje odborné i beletristické texty a vyučuje psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci

KAMILA HOLÁSKOVÁ