Denně až 300 hovorů obslouží dispečeři Zdravotnické záchranné služby v Ústeckém kraji na tísňové lince 155. Úrazy, tonutí, vážné alergické reakce nebo třeba asistovaný porod. To jsou podle mluvčího krajských záchranářů Prokopa Voleníka jen některé případy, kvůli kterým se lidé na dispečery obrací. „Volající jsou často ve stresu a někteří tak své potíže dramatizují, jiní zase bagatelizují,“ zmiňuje Voleník.

Těhotná žena. Ilustrační foto
Porod v autě? Vyhněte se mu dodržením důležitých rad od samotných maminek

Za loňský rok evidujete v Ústeckém kraji 128 tisíc volání. Je podobný i počet výjezdů záchranek?
Lidé nám kolikrát volají jen o radu, co mají udělat třeba pro příbuzného, který má zdravotní potíže, jak ho mají sami s lehkým zraněním ošetřit nebo kam dojet do nejbližší nemocnice. Výjezdů máme za poslední roky průměrně 92 tisíc.

Jaké je spektrum problémů, se kterým se lidé v Ústeckém kraji na linku 155 obracejí?
Obecně je to v podstatě všechno. U starších evidujeme například akutní zhoršení chronických stavů, což jsou pacienti s onemocněním srdce nebo plic, také hypertenzní krize, kdy se jim motá hlava, mají mžitky před očima, neudrží se na nohou. U mladších jsou to zase nehody, úrazy při adrenalinových sportech nebo alergické reakce.

Anorexií trpí i muži.
Anorexie už není jen problémem žen. V nemocnicích končí i manageři a sportovci

Předpokládáte více telefonátů s blížícím se létem?
Každé období je něčím specifické. S postupujícím létem předpokládáme kolapsy z horka, to se týká dětí i seniorů. Je potřeba dodržovat pitný režim, být více ve stínu, snížit fyzickou aktivitu, nenamáhat se a nepřehřívat organismus.

Jak vůbec postupovat, když někdo náhle vlivem vedra zkolabuje?
Důležité je včas zavolat záchranku a během toho se o dotyčného starat. Poskytnout mu vlažné, nikoli ledové pití, dostat ho do stínu, dát mu vlažný obklad na hlavu. Velké nebezpečí je i u mladých lidí, kdy velká část z nich v létě leží na pláži nebo na louce ve 40stupňových vedrech a pak skočí do ledové vody. V těchto případech dochází k zástavám srdce. Typicky vyjíždíme také k lidem, kteří dostanou alergickou reakci třeba po píchnutí včelou. U lokálních reakcí je potřeba místo chladit a vzít si lék. Záleží na tom, jak alergická reakce vypadá, nebudeme posílat záchranný vrtulník na pupínek na ruce. Pak jsou ale vážné celkové reakce, kdy jde o ohrožení života. K těm jezdíme i létáme.

Riziko mrtvice eliminujete preventivními prohlídkami u lékaře.
Naučte se rozpoznat příznaky mozkové mrtvice. Mohou být velmi nenápadné

A co nepřístupný terén ve skalách nebo v lesích. Jak dotyčného najdete?
Když jdou lidé do přírody, na horskou cyklistiku nebo do skal, doporučujeme jim, aby si stáhli aplikaci Záchranka. Mnohdy nám dotyčný do telefonu popisuje kopec nalevo, ale sám přitom stojí na kopci vpravo. Aplikace v případě nehody odešle polohu s přesnou souřadnicí.

Vyjíždíte někdy k případům i zbytečně?
Fenomén zneužívání záchranek je složitý. Musíme reagovat na volání na tísňovou linku, kde nám volající popisují, co se jim stalo. Někteří své potíže dramatizují, jiní zase bagatelizují. Často se nám tak stává, že závažnost stavu není shodná s tím, co volající říkal do telefonu. Ano, je laik, je ve stresu a my mu do břicha ani do hlavy nevidíme. Ve výjezdu jsem zažil situaci, kdy mi pacient řekl, že si nás zavolal proto, že minule seděl hodiny na emergency v čekárně, ale když přijela sanitka, tak pacient z ní šel hned na řadu a on ne. Tak teď si nás prý zavolal, aby nečekal. A to vnímáme jako zneužití.

Co by měl člověk dispečerovi sdělit?
Potřebujeme vždycky vědět jméno, adresu, město, ulici, místo, kde se to stalo, patro, třeba i někoho, kdo na nás půjde mávat, když přijedeme. Nepožadujeme po volajících, aby nám sdělovali odborné diagnózy, ale aby dokázali jednoduše popsat, co se stalo. Není to nic složitého.

Ilustrační foto
Domácí porod bych nikdy nikomu nedoporučil, říká primář gynekologie Velemínský

Někdy jsou ale stavy pacientů opravdu vážné a ne každý dokáže poskytnout první pomoc, že?
V tom případě dokážeme telefonicky poskytnout asistovanou první pomoc i neodkladnou resuscitaci. Jako české záchranky jsme v tomto dokonce nejlepší v Evropě, máme nejvíce zahájených oživování po telefonu. Dokážeme poskytnout telefonicky i asistovaný porod, takže se budoucí tatínkové nemusejí bát, kdyby to náhodou do porodnice nestihli. Na druhou stranu vždycky říkáme, zavolejte raději včas, přijede sanitka. Každý porod může mít nějakou komplikaci, vždycky proto říkáme, že je lepší rodit v nemocnici než doma nebo v autě.

Dispečer řídí 45 výjezdových skupin v Ústeckém kraji. Jak to všechno zvládá?
Aby to měl jednodušší, na monitoru mu každá barvička ukazuje, co zrovna která posádka dělá. Která jede k pacientovi, která je u pacienta, která je volná a tak dále. Pomáhá mu i to, že program je propojený s mapovým programem. Je to vlastně takové řízení letového provozu. Pět kolegů přes den odebírá tísňovou linku, další je vedoucí směny a další jako dispečer komunikuje s posádkami na vysílačkách. Práce je opravdu hodně, v České republice podle statistik někdo zavolá na tísňovou linku každých 15 vteřin.

Nové vozy záchranné služby ve Zlíně
Špičkové vybavení. Záchranná služba Zlínského kraje prošla modernizací