Před řadou let jsem měl problém s plícemi, kdy mi následkem chronické obstrukční plicní nemoci praskla plíce. Stalo se to v noci, přestal jsem najednou dýchat, a tak mě odvezla záchranka do nemocnice v Náchodě a následně do Hradce Králové, kde jsem ležel asi tři týdny s vývodem z plic. Vzhledem k tomu se mi i později o trochu hůře dýchalo.

- V roce 2018 bylo v Česku provedeno asi 600 TAVI.
- Předpokládá se, že v následujících letech by měl počet intervencí stoupnout na 1000—1200 za rok.

Postupem času se to ale začalo zhoršovat a stále jsem se zadýchával, až to došlo do stadia, kdy jsem nemohl dojít ani do koupelny. Tehdy jsme zavolali rychlou záchrannou službu a ta mě odvezla přímo do nemocnice v Hradci Králové. Tam mě po vyšetření okamžitě poslali na JIP, protože mi selhávalo srdce. Měl jsem také podstoupit zákrok, který by mi pomohl se zúženou aortální chlopní, což byl můj největší problém, kvůli kterému jsem se do nemocnice dostal. Jenže jsem chytil nějakou infekci, takže se plánovaná operace posunula.

Operace nakonec proběhla v dubnu 2011, vedl ji pan docent Šťásek a musím říci, že jsem se po ní cítil bezvadně. Nejenže jsem mohl dýchat, ale opět jsem zvládal i těžší práce. Na operaci jsem šel někdy dopoledne a už v půl dvanácté bylo vše hotovo a přesunuli mě zpátky na JIP. Druhý den ráno jsem se posadil a přešel na normální pokoj, kde jsem zůstal asi pět dnů, a pak už mě propustili domů.

Teď, po osmi letech, už to není tak skvělé, přece jenom je mi 70 let, ale nemůžu si stěžovat, protože jsem stále soběstačný, dojdu si nakoupit, uklidím si, uvařím. Díky Hradci prožívám osm solidních roků. Rozhodně se jim to povedlo!

NÁZOR LÉKAŘE: doc. MUDr. Josef Šťásek, Ph.D. (přednosta I. Interní kadioangiologické kliniky, FN Hradec Králové)

„Pan Špaček měl kritické zúžení aortální chlopně. Byl relativně mladším pacientem v porovnání s ostatními pacienty s tímto onemocněním a navíc trpěl těžkým onemocněním plic. To znemožňovalo provést standardní chirurgickou náhradu aortální chlopně.

V důsledku zúžení aortální chlopně došlo k těžkému selhání srdce, které nebylo možné léčit pomocí léků, a pacienta nebylo možné propustit z nemocnice do domácího léčení. Z těchto důvodů jsme zvolili katetrizační implantaci chlopně — TAVI. Jedná se o katetrizační výkon, kdy se chlopeň zavede pomocí katétru přes cévy v třísle. TAVI chlopeň se následně umístí do pozice zúžené aortální chlopně a pomocí balonku, který se nafoukne, se chlopeň naimplantuje, a přebere tak funkci poškozené chlopně. Díky tomu, že se pacientovi zavedla katétrová chlopeň přes tříslo, podařilo se odstranit srdeční selhání, které pana Špačka ohrožovalo na životě.

Pan Špaček tak žije od dubna 2011 ve větším zdravotním komfortu. V případě, že by se výkon na chlopni neudělal, bylo by přežití pacienta zcela jistě nemožné. Samotný katetrizační výkon trvá dnes zhruba 60 minut. Po výkonu navíc není nutná významnější rekonvalescence spojená s rehabilitací, což je velká výhoda oproti chirurgické náhradě aortální chlopně. Výkon se provádí v místním znecitlivění, a odpadá tak nutnost celkové anestézie. Pacient je jen lehce utlumen a během výkonu dokáže s operačním týmem komunikovat. Uzavření cévního vstupu v tříslech se provádí rovněž katetrizačně, takže většina pacientů může již večer po výkonu, případně druhý den chodit.

Informace o zúžení aortální chlopně
Zúžení aortální chlopně je proces degenerace tkáně, který z větší části souvisí s věkem pacienta. Počet pacientů s tímto onemocněním narůstá, protože stárne populace. Problémy se obvykle projevují u pacientů ve věku 65 let a je prokázáno, že významně narůstají po 70. roce života. 
Zúžení aortální chlopně se nejčastěji projevuje tak, že pacient začne mít problémy s výkonností, zadýchává se, cítí bolest na hrudi a může mít poruchy vědomí.  V těžkých případech dochází k selhání srdce, jako tomu bylo u pana Špačka. Zúžení aortální chlopně je nejčastější chlopenní vadou v dospělosti a vede k přetěžování levé srdeční komory. Od stanovení diagnózy je prognóza života u části pacientů od dvou do pěti let.

RECEPT PRO ZDRAVÍ

Kedlubnový salát

Zelenina - kedlubny

Už sklízíte první kedlubny na zahrádce? Tak si z nich rovnou udělejte salát, který zasytí jako svačina nebo klidně i rychlý oběd.

Ingredience

  • 1 kedlubna
  • 1 jarní cibulka
  • 150 g šunka
  • sýr cottage
  • pažitka
  • lžíce tatarky
  • sůl a pepř

Postup

Kedlubnu oloupejte a nastrouhejte na hrubém struhadle, šunku nakrájejte na nudličky, jarní cibulku a pažitku nasekejte nadrobno. Vše vložte do mísy a zamíchejte.
Ke směsi přidejte sýr cottage, lžíci majonézy a promíchejte. Na závěr salát osolte, opepřete a nechte uležet v lednici. Salát podávejte s čerstvým pečivem nebo jej můžete klidně jíst samotný.

Tipy pro zdravé srdce

Je tady letní sezona a teploty dosahující třiceti stupňů nás překvapily už koncem května. Pokud právě teď plánujete letní dovolenou, berte v úvahu stav vašeho srdce a pečlivě zvažte, co zvládnete. Jestli chcete vyrazit k moři, je lepší variantou odložit cestu až na září. V červenci a srpnu totiž teploty obvykle překročí třicet stupňů, v přímořských oblastech dosahují i čtyřiceti stupňů, a srdce je při těchto teplotách daleko více namáháno. Ideální možností je září, kdy už je o pár stupňů méně, nesetkáte se s tolika turisty a ještě ušetříte, protože na konci sezony bývají dovolené levnější. V létě, v opravdu horkých dnech, se snažte zdržovat spíše ve stínu, případně v polostínu. Vhodnou dovolenou jsou podhorské oblasti s nenáročným terénem, který je optimální pro procházky a jízdu na kole.