„Zapomínám. Moje ruce 
a nohy jsou horké, jako by hořely. Bolí to. Občas mám nohy z jedné strany prochladlé 
a z druhé vařící. Pálí to, i když pohodlně sedím. Bolí to i ve spánku. Když se dívám na televizi, bolestí ničemu nerozumím. Každé ráno a večer užívám 20 tablet. Mám horečku a vykašlávám krev. Občas mi přijde, že už ani nežiju.
Jako bych umíral," napsal v polovině roku 2011 Athong na svůj blog. Přesto bojoval dál a letos se mu podařilo léčbu u organizace Lékaři bez hranic dokončit. „Pořád ještě kašlu 
a není mi úplně dobře, ale vím, že se z toho dostanu. Vlastně se cítím báječně, doslova jsem utekl hrobníkovi z lopaty. Vím, že jednou umřu, ale dnes to nebude," zní poslední záznam na blogu jednačtyřicetiletého Athonga.

Po půl století nový lék

Tuberkulózu, kterou nejde vyléčit klasickými léky, má na světě přes tři sta tisíc lidí. A i když ještě před několika lety šlo o formu neznámou, dnes už je multirezistentní jeden ze sedmi pacientů v Evropě. Do ČR, kde loni TBC podlehlo 22 lidí, přitom mohou rezistentní kmeny připutovat s cizinci. Ti u nás totiž tvoří téměř pětinu tuberkulózních pacientů.

Pacientům nakaženým rezistentní TBC ale svítá na lepší časy. Po padesáti letech byl na konci loňského roku v USA schválen nový lék a další na zaregistrování čeká. V Evropě ani ČR ale ještě přípravek zelenou nedostal, a protože i on má vedlejší účinky, je potřeba další výzkum a zefektivňování léčby. „V současné době vyvíjejí inovativní farmaceutické společnosti 88 nových antibiotik, která jsou zaměřená na léčbu závažných bakteriálních infekcí, jako je tuberkulóza nebo zápal plic," doplňuje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

I českému týmu se nyní povedlo udělat významný objev – jak nedávno informovala MfD, odborníci z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové vyvinuli látku, která umí zatočit i s rezistentními kmeny TBC. „Nadějné struktury, které jsme v poslední době nalezli, převyšují účinkem dosud používaná antituberkulotika až o dva, nebo dokonce tři řády, jsou tedy až tisíckrát aktivnější. A co je ještě důležitější, jsou účinné na rezistentní kmeny, které se staly celosvětovým problémem," řekl deníku děkan fakulty Alexandr Hrabálek.

Protože je ale vývoj léku vždy nesmírně náročný 
a zdlouhavý, může být lék k dispozici pacientům – pokud budou výzkum a testování úspěšné – nejdříve za osm let.

Prastarý společníkBakterie tuberkulózy doprovází člověka už 70 tisíc let. Po analýze 259 mikrobiálních kmenů 
z celého světa to zjistili vědci ze švýcarského Institutu tropické medicíny a veřejného zdraví. Vyvrátili tak domněnku, že se nemoc na člověka přenesla před deseti tisíci lety z domácích zvířat. Nyní to naopak vypadá, že zvířata bacil chytila od člověka. Tuberkulóza se vyvíjela a šířila s migrací člověka z Afriky. Nebezpečným infekčním zabijákem se stala ve chvíli, kdy člověk objevil zemědělství a začal žít ve velkých společenstvích, kde se nemoc snadno šířila.

Laboratorní technička Markéta Hajná z Lékařů bez hranic, která se setkala s nemocí v kyrgyzském vězení, řekla pro regionální Deník:

Laboratorní technička Markéta Hajná.Léky na odolnou formu dostane pětina lidí. I z nich zemře polovina

U nás je sice TBC výjimkou, v rozvojových zemích je to ale stále obávaný zabiják. Například v Kyrgyzstánu je její výskyt 15krát vyšší než u nás, upozorňuje Markéta Hajná.

V jakých podmínkách jste v Kyrgyzstánu pracovala?
Byla jsem tam dvakrát: poprvé 15 měsíců v roce 2008 a 2009, podruhé šest měsíců v roce 2011. Pracovala jsem jako laboratorní technik a s týmem tří místních laborantů jsem se starala o dvě laboratoře mikroskopické diagnostiky TBC ve vězeňském systému. Také jsem pracovala v národní referenční laboratoři pro TBC 
v hlavním městě Bishkeku, kde jsme s týmem místních spolupracovníků zaváděli novou, rychlejší diagnostickou metodu. Díky ní lze snížit dobu čekání na výsledky testů a rozpoznat případnou rezistenci vůči základním lékům.

Rozeznat odolnost vůči lékům je zdlouhavá procedura. Kolik času zabere?
Pro správnou léčbu je nutné zjistit, jak je bakterie citlivá na léky. Klasické kultivační vyšetření trvá šest až devět týdnů, v současné době je již nahrazováno urychlenými kultivačními postupy, které poskytují výsledek za deset dnů až dva týdny, za dalších deset dnů je k dispozici test citlivosti. Pro rychlou diagnózu lze použít i molekulární metody založené na izolaci genetické informace bakterie 
a jejího prokázání v hlenu. Za dvě hodiny sice víme, zda se jedná o bakterii způsobující TBC, ale poznáme jen citlivost k jednomu základnímu léku. Pomůže nám sice zjistit, jestli jde o multirezistentní TBC, ale protože se v léčbě používají kombinace antituberkulotik, tento test nemůže nahradit metody kultivace s vyšetřením citlivosti. Navíc má velký význam v diagnostice TBC 
u pacientů s HIV, u nichž jsou klinické příznaky tuberkulózy maskovány HIV/AIDS. Test je rychlý, a je tak možné diagnostikovat více pacientů.

Pro ty, kdo mají rezistentní formu nemoci, je asi léčba hůře dostupná…
Celosvětová statistika je nekompromisní: pro 81 procent pacientů s rezistentními formami není zabezpečena dostupnost léčby. Ze zbylých 19 procent se vyléčí jen polovina. Současná léčba rezistentních forem TBC je dlouhá a složitá, pacienti se musí potýkat se spoustou vedlejších příznaků, jako je hluchota, žloutenka, psychóza či halucinace. Navíc léky na rezistentní formy jsou na trhu 
k dispozici jen omezeně, což ještě zhoršuje situaci.

Léčit pacienty ve vězení asi také není snadný oříšek. Na jaké problémy jste naráželi?
Před zahájením projektu Lékařů bez hranic neměli lidé v kyrgyzských věznicích přístup k diagnostice ani léčbě TBC. Cílem bylo snížit úmrtnost a přenos nemoci včasnou diagnostikou a léčbou. Při té je naprosto nutné, aby ji pacient dokončil, jinak vzniká rezistence na léky. To není snadné – léčba citlivých forem trvá půl roku, rezistentních forem dva roky. Sestává navíc z mnoha bolestivých injekcí 
a následně kombinace několika pilulek denně. Nemocný musí být nejdřív izolován od okolí, riziko nákazy je obrovské. Bylo tedy nutné vyřešit otázku izolace pacientů s různými formami TBC, což ve vězeňství s kastovním systémem není lehký úkol. Lékaři navíc stále narážejí na to, jak zajistit, aby i pacienti propuštění z výkonu trestu pokračovali v léčbě.

Jak často se vlastně v Kyrgyzstánu TBC vyskytuje?
Zatímco v ČR se od roku 2008 ročně na 100 tisíc lidí objevuje méně než osm případů a z toho je 1,9 procenta multirezistentních forem, v Kyrgyzstánu to bylo 120 případů – tedy 15krát více. U vězňů šlo dokonce o 4000 lidí na 100 tisíc obyvatel, z toho 28 procent byly případy s multirezistentní formou.

Je dostupné očkování?
Vakcinace jednoznačně před tuberkulózou nechrání, chrání však před jejími těžkými formami, jako je zánět mozkových blan. V Kyrgyzstánu se provádělo povinné očkování dětí před rozpadem Sovětského svazu. Po revoluci s rozpadem celého zdravotního systému je situace nepřehledná.

Jsou alespoň lidé s nemocí dostatečně seznámeni?
Sporadicky, a navíc jsou informace zatíženy mýty. Od tuberkulózy vás má například ochránit pití kumysu (tradiční kvašený nápoj z kobylího mléka) či konzumace psího masa. Tyto praktiky samozřejmě mohou podpořit imunitní systém, ale určitě nevyléčí aktivně probíhající nemoc. Pokud se TBC neléčí, je smrtelná. V našem projektu jsme se snažili informovat obyvatele především o stavu ve vězeňství prostřednictvím několika fotografických výstav v Bishkeku. Nyní je situace pozitivnější, protože Lékaři bez hranic zavedli infekční kontrolu ve vazebních věznicích.

Tuberkulóza u nás a ve světě.