„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že když rodiče v dětství pečovali o ně, i oni to musí zvládnout bez cizí pomoci,“ vysvětlila Deníku sociální pracovnice Lenka Josková, která se na průzkumu podílela. Zdůraznila, že třetina pečujících by ocenila psychologickou pomoc. V rámci bezplatné telefonní linky či online poradny neztratitsevestari.cz se ale podle ní lidé přednostně ptají na právní či finanční záležitosti. „Zdá se, že říci si o psychologickou pomoc je pro značné procento z nich stále těžko představitelné,“ uvedla.

V poradně lidem radí sociální pracovníci, právníci, psycholožka, rehabilitační či finanční poradkyně. „Procházíme s nimi jejich situaci a snažíme se najít nejlepší řešení. Třeba, jestli mohou péči přerozdělit mezi širší rodinu nebo jaký typ služeb je pro ně optimální,“ dodala Josková.

Ilustrační snímek
O své blízké doma pečují statisíce Čechů. Jsou vyčerpaní a trpí depresemi

Pražská zastupitelka za Piráty Eva Tylová upozornila, že je důležité vyřídit na úřadu práce příspěvek na péči. Ten u nás pobírá kolem 370 tisíc lidí. „Díky němu lze hradit i větší objem služeb, který lidem, i když nejsou soběstační, zajistí plnohodnotný život v domácím prostředí. S péčí pomáhají neziskové organizace, s nimiž mám i osobní zkušenost,“ řekla Deníku.

Doma s pomocí

Lidem, kteří o své blízké pečují doma, pomáhá třeba organizace A Doma provozující mimo jiné Středisko pro pečující. Služba se primárně zaměřuje na pečující z Prahy a středních Čech, online tam ale umí poradit i těm z jiných částí republiky. Rodinní průvodci, kteří ve středisku působí, se zájemci vše proberou a zjistí, jestli potřebují právníka, sociálního pracovníka či třeba psychologa. „Pečující se do této role dostávají poprvé a nevědí, co je čeká,“ uvedla pro Deník ředitelka společnosti Jitka Zachariášová.

Bohaté zkušenosti s domácí péči má kupříkladu Marie Vlčková ze středních Čech, jejímuž otci lékaři v říjnu 2020 diagnostikovali zhoubný nádor na mozku. Na půl těla ochrnul. Žil tehdy v zahraničí. „Povedlo se nám ho v době covidu převézt sem. Vedle léčby jsme řešili i rehabilitace,“ řekla Deníku. Zůstala s tátou doma. Jako živnostnice a matka dvou dětí pracovala alespoň tak, aby vydělala na měsíční náklady.

Péče o seniory - Ilustrační foto
Pracovat, hlídat vnoučata, starat se o rodiče. S péčí o blízké pomůže průvodce

S péčí jí pomáhala její sestra žijící asi sto kilometrů od ní. Za otcem docházela také rehabilitační sestra. „Podařilo se nám ho rozhýbat, že kousek ušel s oporou a nějaké věci udržel v ruce. Pomáhala mu i akupunktura,“ uvedla Vlčková. Na doporučení odborníků otce na čas umístila do rehabilitační léčebny, aby ho více rozpohybovali. „Po dvou měsících jsme ho ale domů naopak přivezli jako ležáka,“ uvedla.

Opět s ním proto za pomoci fyzioterapeutky cvičila. „Kontaktovala jsem domácí péči Včelka, kde je skvělá sestra Janička i další,“ uvedla dcera. Později se ale táta kvůli trombóze dostal do nemocnice. Když už bylo jasné, že se jeho život blíží ke konci, kontaktovala lékařku z paliativní péče. „Loni v srpnu táta umřel doma,“ dodala Vlčková.

O co lze zažádat pro lidi závislé na péči:
   - Příspěvek na péči: 880 – 19 200 Kč (podle stupně závislosti)
   - Příspěvek na mobilitu: 900 Kč měsíčně
   - Příspěvek na zvláštní pomůcku: maximálně 350 tisíc Kč (v případě pořízení plošiny maximálně 500 tisíc korun)
   - Příspěvek na motorové vozidlo: 100 tisíc – 200 tisíc Kč
   - Průkaz ZP (vyhrazené místo k sezení ve veřejné dopravě, přednost při osobním projednávání záležitostí na  úřadech)
   - Průkaz ZTP (navíc bezplatná doprava veřejnou hromadnou dopravou, sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě vlaků a vnitrostátních autobusech)
   - Průkaz ZTP/P (navíc bezplatný průvodce či vodicí pes)

Zdroj: Úřad práce ČR

Rozcestník služeb
Službu na míru (ambulantní, pobytovou, odlehčovací, terénní atd.) v konkrétním kraji, okrese, městě či obci lze vyhledat v rozcestníku služeb na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Zdroj: MPSV