"Před jedním či dvěma týdny jsem upozorňoval, že tato situace nastane. Pokles trasování povede k poklesu počtu indikovaných testů přes KHS, k růstu indikací od praktiků a k růstu procenta pozitivních v laboratořích. Roste nám nálož v populaci, jen ji pořádně nevidíme," napsal Hajdúch. Důkazem je podle něj i nárůst hospitalizací asi o třetinu ve srovnání se začátkem září.

Podle zveřejněných dat o fungování Chytré karantény v první polovině září nebylo vyřešeno stejný den průměrně 64 nově zadaných případů pozitivních a 42 jejich rizikových kontaktů. Ve druhé polovině měsíce to bylo už 87 pozitivních a 80 kontaktů. Nejvíc nedořešených měla Praha, nakažených Středočeský kraj a kontaktů Pardubický. Trasovací call centrum řešilo 1. září asi 400 pozitivních případů a 700 rizikových kontaktů, maximum bylo 24. září 4659 kontaktů a 23. září 2424 pozitivně testovaných.

Karantény nekončí testem

Od 25. září se karantény kontaktů a izolace nakažených dál neukončují testem, který musí být negativní. Lidé bez příznaků jsou považováni za vyléčené. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pátek na dotaz ČTK řekl, že roli ve vyšším podílu pozitivně testovaných tento úbytek negativních testů hrát může, hlavním důvodem je ale právě vyšší nálož viru v populaci obecně. Podle Hajdúcha je potřeba posoudit data očištěná od opakovaných testů u jedné osoby.

Podle ministrova pátečního vyjádření je nutné srazit podíl pozitivně testovaných na deset procent. Vést by k tomu mělo navýšení denních kapacit testování. Klouzavý sedmidenní průměr byl podle dat ministerstva zdravotnictví nižší než deset procent naposledy 14. září.

Podle zveřejňovaných dat o kapacitách odběrových míst měla odběrová místa 1. září kapacitu zhruba 16 500 odběrů denně a laboratoře zhruba 18 100. O měsíc později byla 20 734 odběrů a 23 648 testů v laboratořích za den. Podle Prymuly je třeba navýšit testování zhruba na 50.000 denně. Pomoci by měly i nové typy testů, který by nepotřebovaly zpracování v laboratořích.