České děti a náctiletí se s cigaretami potýkají stále častěji. Stali se dokonce  nejčastější skupinou lidí, kteří musí svůj problém řešit s lékařem. Podle čerstvých čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvoří skoro třetinu všech pacientů adiktologických ambulancí.

Lékaři se nepřiznají

Část odborníků proto navrhuje: Testujme děti při pravidelných preventivních prohlídkách. Pokud analýza ukáže, že v posledním měsíci kouřily, měly by se podrobit léčení. Jinak se zlozvyku nezbaví.

„Pokud se jako lékař dětí zeptáte, jestli kouří, většina vám to nepřizná. Otestovat je na přítomnost nikotinu v těle by proto nebylo od věci. Musel by to ale být test jednoduchý a těžko odmítnutelný – nikotin by se měřil například ze sliznice jazyka či ze slin,“ řekl například pediatr a současně poslanec sněmovního zdravotního výboru David Kasal (ANO). S dětskými kuřáky se totiž ve své praxi setkává stále častěji.

Pediatr sám nic nezmůže

Lidé těžce závislí na kouření.Podobně to vidí i další lékař a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). „Určitě by to nebylo na škodu,“ řekl. Pak by ale měla následovat konzultace s rodiči, kteří nesou odpovědnost především. „Protože sám pediatr nic nezmůže, pokud se nebudou snažit rodiče,“ podotýká.

Ministerstvo zdravotnictví, stejně jako samotní adiktologové, s preventivním vyšetřením dětí také souhlasí.

Místo testu by ale volili spíš dotazník. „Podchytit rizikové chování dětí už v počátku by bylo samozřejmě žádoucí, ovšem muselo by se to dobře provést a prokonzultovat. Jinak by se mohlo stát, že některé děti přestanou kvůli kouření na preventivní prohlídky úplně chodit,“ zhodnotil nápad náměstek ministra Roman Prymula.

Složitější odvykání

Podle Adama Kulhánka z Kliniky adiktologie při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici jsou navíc experimenty s cigaretami přirozeným fenoménem v dětství. „Jsou do jisté míry normální, takže povinné testování by mohlo na děti působit jako zbytečné zastrašování,“ řekl. Volil by proto spíš domluvu.

Současně ale přiznal, že pokud se děti kouření oddají, rychle spadnou do závislosti. „Ta se u nich vytvoří až sedmkrát rychleji než u dospělých,“ varoval Kulhánek.

Dětský organismus je totiž podle něj náchylnější na DNA mutace, které při působení toxických látek v tabáku nastávají. Daleko složitější je to i s odvykáním kouření. Zatímco dospělí, kteří se svěří do péče odborníků, uspějí zhruba ve dvaceti procentech případů, dětí se vyléčí jen kolem pěti procent. „Je to navíc běh na dlouhou trať,“ popisuje adiktolog. Děti podle něj musí do ambulance docházet jednou až dvakrát týdně, buďto samy, nebo s rodičem, některým doporučí lékař i tematickou terapeutickou skupinu.

Lidé, kteří začnou kouřit před patnáctým rokem, mají také až čtyřikrát vyšší šanci, že jim v plicích vyroste rakovina. Jsou zhruba třikrát častěji náchylnější k užívání alkoholu, který poškozuje játra a přispívá ke vzniku cukrovky.