„Nakazili se totiž v nemocnici,“ vysvětluje Petr Husa z Kliniky infekčních chorob při brněnské Masarykově univerzitě. Jde konkrétně o pacienty, kteří prodělali nějaký zákrok v raných devadesátých letech minulého století. Mohlo jít o porod či operaci. Dostali přitom transfuzi krve.

Virus pracuje bez povšimnutí

„Je to možné, protože do roku 1992 se dárci krve na hepatitidu typu C ještě netestovali. O chorobě se toho příliš mno-ho nevědělo,“ vysvětluje lékař. Nakažených tak podle něj mohou být skutečně tisíce.

Pokročilá stadia žloutenky typu C přitom způsobují smrtelné komplikace. Virus totiž napadá játra – může přerůst v jejich cirhózu, nebo dokonce rakovinu. Poškodit může i další orgány.

O tom, že mají virus v těle, přitom nemusejí mít lidé léta tušení. „Jde totiž o bezpřízna-kové onemocnění. Hepatitida typu C se nemusí výrazněji projevit dokonce třicet let. Udeří až ve svém chronickém stadiu – když se vyvine v cir-hózu nebo karcinom jater,“ pokračuje Husa.

Hepatitida.Ani pak ji ale lékaři nemusejí poznat. Řada z nich vysvětluje poškození jater spíš obezitou pacienta, užíváním alkoholu či toxickým vlivem některých léků. Další hledají za problémy prodělanou infekční mononukleózu. „Úmrtnost na hepatitidu typu C proto každým rokem zbytečně stoupá,“ varuje Husa.

Řešení je přitom podle něj jednoduché: poslat pacienta na speciální test. Ten přítomnost protilátek viru v krvi odhalí. Pokud analýza chorobu skutečně potvrdí, lze nemocnému okamžitě nasadit léky. „Ty už jsou dnes opravdu velmi účinné a pomohou. Zatímco dřív se choroba léčila přípravky, které měly úspěšnost jen kolem padesáti procent, dnes se používá kombinace dvou až tří cíleně působících antivirotik, která zaberou u 95 procent pacientů. Brání totiž množení viru v játrech,“ přibližuje Jan Šperl z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Léky zabríní transplantaci

Terapie je sice nákladná, podle lékařů stojí asi půl milionu korun, pojišťovnám se ale vyplatí. Transplantace jater totiž vyjde i několikanásobně dráž.

Hepatologové proto vyzývají české pacienty i jejich ošetřující lékaře, aby při sebemenším podezření na žloutenku typu C o speciální text požádali. Plošné vyšetření na odhalení této choroby by se podle nich mohlo stát dokonce součástí pravidelných preventivních prohlídek.